Stranska skala
Lokalita Stranska skala se muze pochlubit jak krasovymi prostory a jeskynnimi systemy, tak umelym podzemim. Nejdrive neco z jeho historie a vzniku.
V roce 1943, ktery definitivne pohrbil nacisticke predstavy o bleskovem viteznem tazeni na vychod, doslo v Nemecku a jeho okupovanych uzemich k urychlenemu prenaseni strategicky dulezite zbrojni vyroby do podzemi. Zrizovani podzemnich detasovanych pracovist zahajila i brnenska firma Flugmotorenwerke Ostmark a svou pozornost uprela jak do Moravskeho krasu, tak i k vapencovemu utvaru Stranske skaly, ktery k tomuto ucelu svou polohou naproti tovarny primo vybizel. V Moravskem krasu bylo premeneno na podzemni tovarny celkem pet jeskyni - Kulna, Michalka, Stara dratenicka, Vypustek a Byci skala.
Ve Stranske skale bylo v letech 1943 az 1945 vybudovano celkem 813 metru hlavniho polygonu o celkovem objemu asi 16000 metru krychlovych, ktere tvori, jak je zde videt na mapce, spodni patro v souhrnne delce vsech chodeb skoro 700 metru. Tam je prumerna sirka chodeb asi 5 metru a v jedne z nejdelsich je polozena i betonova podlaha, byvaly tu skoby a na nich provesene kabely - napajeni strojniho parku, a misty po stenach i uchytky k montazi stroju. V teto nedokoncene (?) podzemni tovarne mela fungovat vyroba leteckych motoru a stroju a technickeho zarizeni vseho druhu.
Na spodni patro navazuje pozdeji budovany protiatomovy kryt civilni obrany. Ten vybudovala Csl. armada na pocatku sedesatych let a mel nadale slouzit jako velitelske stanoviste v pripade valky, byl vybaven osvetlenim, nabytkem i filtroventilacnim zarizenim a plne dokoncen a zprovoznen. Masivni klenute zelezobetonove teleso protiatomoveho krytu s klenutymi prostory spojenymi ve tvaru trojuhelniku, bylo vestaveno do puvodni nacisticke stoly, z niz zabralo asi 85 metru a beznemu navstevnikovi znepristupnilo dalsich asi 140 metru stol. Interier krytu je rozclenen na radu mensich mistnosti - velitelska, operacni, spojarska, spolecenska, ruzne sklady, atd. Je klimatizovan, osvetlen zarivkami a misty i oblozen drevem, jak uvadi clanek ve Speleoforu 1994.
Horni patro se nachazi asi 10 metru nad systemem dolnim a neni s nim propojene, a jeho charakter napovida, ze bylo vybudovano jako protiletecky kryt. Serie po sobe jdoucich kamennych zdi u obou vchodu branily primemu ostrelovani interieru krytu. Za vchody pokracuji dve svazujici se a na trech mistech propojene stoly a celkova delka je asi 135 metru. nektere stoly byly budovany podel tektonickych puklin a tak tvori v techto mistech jednu bocni stenu puvodni jeskynni stena a druha je umele rozsirena a nese stopy sbijecek. V nekterych mistech byla stola razena ve vice zkrasovelem materialu a tam byl strop podepren zidkou.
Pri razbe stoly, ktera je nyni nejblize tramvajove zastavce, tehdy narazili na necekane velke zkrasovele jeskynni prostory a ty se nacistum z casoveho hlediska jiz nepodarilo prekonat, nebo obejit a po poslednim odstrelu zustaly zavaleny na konci kolejnice dulni mechanizace. Objevenou jeskyni lze charakterizovat jako pomerne slozity system prevazne velmi nizkych, ale az 8 metru sirokych horizontalnich prostor vazanych na mezivrstevni spary, jez se nalezaji v nepatrnych vertikalnich rozestupech az ve ctyrech patrech nad sebou. Vlivem koroze a borceni na pricnych vertikalnich tektonickych puklinach doslo na nekolika mistech k propojeni techto spar, a tim ke vzniku mensiho labyrintu o celkove delce kolem 100 metru. Tyto krasove prostory ma do posledniho metru vsech plazivek prolezene nejeden jeskynar nebo nadsenec amater, a rozhodne do zadneho bajneho jezera nevedou. Vsechny plazivky nakonec konci slepe, v konecnych castech jsou dosti uzke, nektera se i lomi, a tam je obzvlaste tezke, ono misto prekonat, natoz se dostat zpatky. Casto je to tam, jak jeskynari rikaji prolezani uzkych plazivek, na vydech. Do techto prostor jsem se sam pokousel prolezat a relativne dobre to do pocatecnich casti i lze. Dalsi casti pak byly pro mne krkolomnejsi a ty jsem si odpustil a v klidu se soukal zpet. Na nekoho to tam muze pusobit dost klaustrofobne, pohybovat se a protahovat v tak uzkych prostorach. Navic Tato delena a misty popraskana a zvetrala skala mi spise pripadala jako na sebe nakupene velke balvany, ktere se kazdou chvili mohou nejak pohnout a uveznit mne nebo primo sevrit. I kdyz se toto nestalo, pri prolezani mezi nimi jsem si mohl dobre uvedomit pevnost a neoblomnost takove skaly a velmi zvlastni, ne zrovna prijemne pocity, ze ta skala cloveku v plazivce neuhne ani o milimetr... Prolezani takovym labyrintem je svizelne i v tom, ze se vetvi. Prolezete do sirsi prostory, a mate dalsi dve, tri moznosti, kam pokracovat. A v dalsi prostore znova a pak jeste. Potom kdyz se vracite, prostor vidite z opacneho, a tedy uplne jineho pohledu, a najednou nevite, kudy je smer ven. Navic jste limitovani casem svetelneho zdroje, i velikosti svych sil. A tech si plazivky berou take dost - uplne staci par hodin, ale stravit tam den nebo dva... Mym pratelum se to stalo, ze tady zacali trochu nejakou pulhodinu bloudit, a vubec jim to prijemne nebylo. A jinym - dvema mladym a dost stihlym jeskynarum se prihodilo, ze se tam jeden v nejake lomene plazivce zasekl a najednou nemohl dal, ale ani zpet. Ten druhy lezl pred nim napred, a tak se mu nakonec podarilo jinymi plazivkami obejit zpet a pak jej nasilim vytahnout zpatky z teto svizelne plazivky.
Klaustrofobne rozhodne muze pusobit i plazeni se skulinou po oblouku betonove klenby atomoveho krytu tesne pod stropem one chodby nejakych necelych 10 metru, abyste se proplazili a dostali do uvadenych stavbou krytu zahrazenych cca dalsich 140 metru rovnych prostornych chodeb, jak mapka ukazuje. Me to natolik nezlakalo, ale mnoho mych pratel tam prolezlo, ale nadseni byli spise z prekonani onoho vstupu, nez z dalsich prostor. Ty nejsou temer vubec vetrane, a tak je tam pry dost horko a hodne prachu, chodby tam vypadaji stejne jako ty ostatni pristupne, a nic tam krom zbytku zelez a upevneni stroju vubec neni.
V chodbach je neporadek a mnoho sklenenych strepu, v posledni dobe si tam chodi rady hrat male romske deti, ale to jen obcas, jinak je tam klid, o vikendu je zvedavych navstevniku a ve tme dvojic, hledajicich azyl, vice. Z hlediska psychotroniky a paranormalnich jevu vsak nektere citlive jedince pravdepodobne v urcitych okamzicich odradi mraz po zadech a osobni podvedome dedukce a nepujdou dovnitr ani nahodou. Tyto prostory mnohe skryvaji, a nejsou ciste z hlediska delsi i nedavne minulosti. Nekdo je schopen mnohe citit i z pohledu na tyto fotografie. Vice o tomto pripadne az osobne.
V soucasnosti poskytuje Stranska skala jednu z mala moznosti neruseneho, fyzicky bezpecneho a zajimaveho seznameni s typickou nacistickou podzemni novostavbou stredniho rozsahu.
Prirodni krasove prostory a mapa
