Geologicke pomery
Prvni predpoklady pro vznik pozdejsich podzemnich staveb na uzemi dnesniho Brna se zacaly tvorit vznikat jiz ve ctvrtohorach, kdy byla zhruba vymodelovana dnesni brnenska krajina. V pleistocennim (starsim) obdobi ctvrtohor (pred 1,8 miliony az 10 000 lety, po ustupu kontinentalniho ledovce), se totiz ricni proudy Svratky a Svitavy s Ponavkou zarezavaly do hornin brnenskych kopcu a ustalovaly spad svych toku, pri nemz naplavovaly mezi udoli sterky a pisky v terasovitych stupnich.
V suchem a chladnem podnebi teto doby navaly vetry zapadnich smeru na zavetrne,k vychodu obracene svahy skalnich masivu Petrova, Spilberku, Zluteho kopce, Kravi hory a Palackeho vrchu az tricetimetrove zaveje sprase (sypka jemnozrnna 0,05 mm zlutohneda hornina navata vetrem a obsahujici kremen, zivce, jilove materialy a uhlicitan vapenaty).
Po sprasich rozsahle a stale se menici uzemi rek pokryly tehdejsi teren ricnimi naplavami, terasovymi sterkopisky a holocennimi nivnimi hlinami. Nejmladsi usazeniny se vyskytuji predevsim podel dnesnich ricnich toku a zabiraji vetsinu brnenske oblasti.
Na uzemi Brna tedy prevladaji sprasove pudy a zanesena udoli rek. A v tomto terenu se zacalo o mnoho tisic let pozdeji hloubit mestske podzemi.