Vyvoj a podoba brnenskeho podzemi
Dispozice pro Brnenske podzemi se vytvarela uz ve ctvrtohorach. Za tehdejsiho velice studeneho podnebi byla oblast dnesniho Brna bicovana vetry od zapadu k vychodu a na peti zavetrnych stranach kopcu, na kterych je mesto rozlozeno Petrov, Spilberk, Zluty kopec, Kravi hora a Palackeho vrch navaly vetry obrovske naveje sprasovitych hlin, jilu a dalsiho sypkeho materialu, ktery se zde usazoval. Pusobenim rek Svratky, Svitavy a Ponavky se zde vytvarely usazeniny v terasovych stupnich a na zavetrnych stranach techto kopcu vznikly vysoke vrstvy sprasovych hlin velikosti 6 az 30 metru.
Dobre podminky pro relativne snadne budovani podzemnich prostor Brnane patricne vyuzivali, a tudiz vsechny ulice a namesti v centru mesta Brna jsou podsklepene. Presto se Brnenske podzemi nemuze vyrovnat Znojemskym a Jihlavskym nekonecnym labyrintum budovanym ve skale.Jiz ve 13.stoleti budovali prvni osadnici Brna sve domy s hlubokymi kamennymi sklepy, ktere preckaly az do dnesnich dnu. Podzemi nachazime zejmena na plose puvodne obehnane brnenskymi hradbami a na vsech historicky vyznamnejsich mistech.
Brnenske podzemi se svym charakterem znacne lisi od podzemi ostatnich mest v Ceske republice. Sklepy zde vznikaly uz v obdobi husitskych valek, renesance i baroka. Ve stredoveku, kdy bylo Brno obehnano obrannymi hradbami, bylo bezne, ze obyvatele pod svymi domy rozsirovali sklepni prostory, vetsinou nekontrolovane a bez zakreslovani do map a bezne ven za pudorys domu. To vyplyva i z toho,ze nektere prostory od sebe deli doslovnych snad 20cm. Takovou blizkost snad ani netusili, protoze podzemi ma pomerne dobre utlumove akusticke schopnosti a casto ani nelze zaslechnout bezne zvuky z blizke az tesne sousedici prostory.
Jakou ma podobu brnenske podzemi?
Sklepy zpravidla nejsou propojene delsimi chodbami. Nektere spletite podzemni chodby byly preruseny vystavbou kolektoru, siti a ruznymi upravami ulicnich car a vystavbou silnic.
Brnenske podzemi je vetsinou stredoveke, pozname to i podle oranzove malty mezi cihlami, ktera poukazuje na cca 12.stoleti, a velice rozsahle zejmena cetnosti, a nekde vyjimecne i triurovnove, nejcasteji v podobe rozsirenych sklepnich mistnosti a prostor. Vetsinou zasadne nema podobu delsich spojovacich chodeb. Ty jsou spise vyjimecne.
Prostory jsou vesmes vyzdeny cihlami vcetne stropni klenby a ta miva nekdy dve i vice vrstev cihel. Klenby se casto lomi a zajimave na sebe navazuji, nekdy i tri.
Vetsina sklepu je lokalnich s vlastnim pristupem, mnohe z nich ovsem maji sve majitele a nelze je propojit a nabidnout navstevnikum mesta k prohlidce.
Vzhledem k cetnosti sklepnich labyrintu treba na Zelnem trhu by bylo mozne propojit je a zpristupnit, kdyby ovsem mely Brnenske urady o takovou akci zajem. Pravda je, ze i pri relativni blizkosti tamnich sklepu by to bylo velice financne narocne.
