Vznik a vyvoj brnenskeho podzemi
Brno se stalo od 13. stoleti vyznamnym trznim centrem a s touto cinnosti zacala vynikat velka potreba skladovani a uchovavani nejen potravin, jako treba masa v reznickych kramech, ale i jinych obchodnich artiklu. Za tim ucelem se pod domy bohatych mestanu a obchodniku zacaly budovat sklepni prostory. Dnes rikame, ze brnenske podzemi ma charakter lokalnich sklepu.
Prvni sklepy byly hloubeny do sprasovych ctvrtohornich nanosu a rikalo se jim lochy. Teprve pozdeji byly tyto prostory vyztuzovany drevem, a nasledne vyzdivany z kamene a cihel. Existuji samozrejme i sklepy hloubene do skaly, ale pouze v male mire v okoli Petrova, dnesni Pekarske ulice a na Spilberku.
Podzemni prostory rozlisujeme podle ucelu, kteremu meli slouzit, zhruba do tri skupin.
Jsou to komercni sklepy razene za ucelem skladovani zbozi, vetsinou potravin. V techto sklepich se setkavame s takzvanymi lednicemi, coz byly az 8 m (vetsinou vsak mene) hluboke jamy na led, ktere mely za ukol snizovat teplotu v okolnich sklepich a tim mely zamezit zkaze potravin, prevazne masa. Jedna z lednic se nachazi v mistech krizovatky ulice Masarykovy a Zelneho trhu priblizne pod zahradkou restaurace Fischer. Techto sklepu je v Brne naprosta vetsina. Velice zachovale a zajimave byly napriklad prostory pod dnesnim Rimskym namestim, kde ve stredoveku stala zidovska ctvrt.
Dale pak to jsou byvale vojenske prostory nachazejici se priblizne v okoli Silingrova namesti. Ty byly vyuzivany jako sklady zbrani, munice a proviantu. Nikdy v nich vsak nebyly kasarna. Za timto ucelem slouzil hrad Spilberk. Zajimavosti vsak je, ze tyto prostory plnily svuj vojensky ucel jen v dobe ohrozeni jako byla treba za Svedskych valek. V dobach miru se z nich staly sklepy komercni a byly v nich ulozeny napriklad sudy s vinem a pivem.
Posledni typ prostor pod Brnem jsou technicke prostory. To znamena nejruznejsi studny, stoky a vodovody (budovane od 15. do 19. stoleti), ale i podzemni napajeni studen a kasen, ktere vedlo z okolnich kopcu do centra mesta ze tri stran.
Postupem casu, jak byly domy skupovany, byly i sklepy pod nimi propojovany, a to vetsinou nacerno a chaoticky, bez jakekoli dokumentace, coz znacne komplikuje jejich dnesni objevovani. Vznikly tak male labyrinty napriklad nad krizovatkou ulice Masarykove a Zelneho trhu nebo na Pekarske ulici.
Behem staleti, tak jak se menila tvar mesta, prochazela i brnenska sklepeni radou promen. Sklepy ve sprasich nemaji tu prirozenou zivotnost jako sklepy skalni a tak bylo a je treba na jejich opravy a udrzbu vynakladat nemale castky penez. Z toho duvodu se hodne sklepu postupem casu zasypalo, zavezlo odpadem nebo zazdilo. Tu a tam byl vsak sklep rozsiren, a kdyz ustoupila nektera z malych ulicek nove zastavbe, tak sklepy pod ni, byt byvaly nekdy castecne zasypany, zustaly a tak se nam dochovaly dodnes.
Jak takovy sklep vubec vypadal?
Puvodne mel strop rovny, jako ten dnesni, ale z drevenych tramu. Pri stavbach mladsich sklepu se jiz vyuzivala klenba, ktera byla kamenna a pozdeji cihlova. Vlastni mistnost pripominala spise chodbu, ktera vybihala do mensich prostor a nektere z nich byvaly navzajem propojeny. Nezridka, jak se sklepy prodluzovanim nebo rozsirovanim techto prostor zvetsovaly, dochazelo k propojeni sklepu jednotlivych domu v sousedstvi. Podle nekolika objevenych sklepu, predevsim podle jejich portalovych vstupu, lze usuzovat polohu zanikle ulice ve stredoveku.
Historicke podzemi mesta Brna se nachazi hlavne v okruhu mestskych hradeb nebo jejich blizkem okoli (napriklad ulice Pekarska).
Ze skladby sklepnich prostoru lze zjistit, ze stredoveke domy byly v pozdejsi dobe spojovany ve vetsi celky a puvodne samostatne sklepy byly dodatecne propojovany.
Stavba domu v nadzemni casti zpravidla neodpovida sklepum, ktere do jiste miry uchovavaji starsi, az stredoveky pudorys stavby. Avsak ani nejzachovalejsi goticke sklepy nejsou zachovany natolik, aby podavaly puvodni dispozici uplnou a nedotcenou. Vzdy jen cast sklepu obsahuje nejstarsi stavebni casti a to ruzne zachovale.
Prujezdy domu zpravidla nebyly podsklepeny, avsak sklepy casto vybihaly az pod dvorni trakt.
Vetsina stredovekych sklepu v Brne nenese stopy po puvodnim zaklenuti a zda se, ze byla kryta tramovym drevenym stropem spocivajicim ve stredu vetsich prostoru na drevenem tramovem pruvlaku nebo cihelnem masivnim pasu.
Pruvlak dreveny masivni tram zakotveny ve stenach, spocivaji na nem tramy stropu.
Pas kamenna portalovita vzpera stropu se stejnou funkci jako pruvlak)
Stredoveke sklepy byvaly pristupne jednak z domu, ale i primo z ulice. Dokladem toho jsou dochovane pulkruhovite, vetsinou kamenne portalky, osazene s vetsim ci mensim odstupem od prucelni zdi ve sklepich tak, ze rameno schodu bylo z casti pod budovou a zbytek zasahoval do ulicniho prostoru. Pred vstupem do sklepa vznikla jakasi sachta prekryta lehkym drevenym pristreskem s tak zvanymi padacimi dvermi.
Vyusteni vstupu do loubi (kryta vstupni predprostora, vetsinou do ulice otevrena verejna cast domu, napr. na namesti v Telci) zrejme v Brne neprichazelo mnoho v uvahu, protoze jak se zda, tak mesto nikdy mnoho loubi nemelo. Jak ukazuje obraz MAXE GROERA z roku 1644, ulozeny v Muzeu mesta Brna, byla uprava s pristreskem zrejme nejcastejsi.
Do 15. stoleti se pri stavbe sklepu dusledne dbalo na to, aby sklepy byly hloubeny pouze v pudorysu domu, ale od 15. stoleti prestaly byt zcela respektovany puvodni parcely a podzemni prostory zacaly vznikat nejen pod dvory nebo v prostorach sousedu, ale i pod verejnym majetkem, a to casto ve znacnem rozsahu.
Hloubeni ruzne rozvetvenych rozsahlych sklepu probihalo uz v obdobi husitskych valek, vetsinou vsak v obdobi baroka, ale i v klasicismu vznikaly jeste nove prostory.
Stare sklepni prostory nebo jejich casti byly ponechavany a nove vyuzity, i kdyz horni stavbu nahradila novostavba. Tato praxe byla zcela bezna az do poloviny 19. stoleti, kdy novostavby byly jiz budovany od zakladu a stare sklepy zustaly jen mimo stavbu noveho domu.