Serial Alese Svobody pro mesicnik KAM v Brne
2.dil - podzemi Petrova a okoli
Uvodni cast exkurze brnenskym podzemim zaciname na navrsi, ktere ma pro mesto Brno rozhodujici vyznam. PETROV je jedno z mist, kde dejiny Brna zacinaji a kde se historie i soucasnost nesmazatelnym zpusobem zapisuje do podvedomi obyvatel i navstevniku tohoto mesta.
Pokud prichazime na Petrov ve smeru od Silingrova namesti, stoupame ulici Biskupskou az k zatravnene plose trojuhelnikoveho tvaru, kde se cesta rozdvojuje. Napravo stoupame dale ke katedrale a nalevo smerujeme dolu Petrskou ulici na Zelny trh. Prave na tomto miste u schodu stala v polovine 14. stoleti Svatopetrska skola. Staly zde celkem ctyri domy, ktere patrivaly knezim, rediteli kuru, kostelnikovi a kapitulni hospode "U fajfky". V osmdesatych letech 19. stoleti byly domy zbourany a dochovaly se jen sklepni prostory byvale hospody, pristupne nyni pouze poklopem, umistenym v travnate plose.
Sklepeni jsou castecne vytesana ve skalnim masivu a castecne dozdena cihelnou vyzdivkou. Jejich nejvetsi zvlastnosti jsou vsak dve velmi vydatne studny, ktere se zde nachazeji. Vydatnost studni je v tomto pripade dana vyskytem tzv. puklinovych pramenu, vznikajicich pusobenim tlaku podzemnich vod do zvetrale diabasove skaly a puklinami tohoto masivu prysticimi na povrch. Proto i tento sklep je neustale zaplavovan spodni vodou a ta, pokud neni odcerpana, vytvari zde prirozenou vodni nadrz. Pri pruzkumu tohoto sklepeni bylo proto nutne pouzit nafukovaci clun a pri svitu svitilen proplouvat pod klenbou, porostlou krapnikovou vyzdobou, ktera vznikla prusakem povrchovych vod. Odtud tedy zrejme prameni vznik legendy o "jezeru pod Petrovem".
Sklepy puvodne slouzily potrebam hostince a podle sortimentu v reklame listu Moravske orlice z roku 1867 patrila "staroznama pivnice U velke dymky" na Petrove se svym "dobre odlezelym lezakem" k velmi vyhledavanym. Na stravu se navstevnici mohli predplatit a take se zde prijimaly zakazky na cela vedra piva. V sobotu byly servirovany cerstve domaci jitrnice. Pravidelnymi navstevniky hospody byvali "pocestni mistri remeslnici", kteri se zde zastavovali zvlaste v nedeli po msi nebo po pozehnani na ranni ci vecerni dousek.
Dalsi zajimave sklepni prostory se nachazeji v suterenech dvou kanovnickych domu c. 6 a c. 7, situovanych na jizni hrane petrovskeho arealu. Sklepeni domu c. 6 je dvoupatrove. Schodistem sestoupime do velkeho sklepniho prostoru (delka 10 m, sirka 6 m), zaklenuteho valenou klenbou z cihel. Severni celo sklepa tvori skalni masiv, do nehoz je vytesan mensi prostor, rovnez ve skale. Sklep, v minulosti vyuzivany k uskladneni vina, o cemz svedci zbytky dochovaneho duboveho rostu na sudy, je nyni prazdny.
Sklepeni domu c.7 je v urovni snizeneho prizemi. Sestoupime-li sklepnimi prostorami ze smiseneho zdiva cihel a lomoveho kamene do nejspodnejsi casti suterenu, ceka nas opravdovy zazitek. Navetrala rozpraskana diabasova skala, obohacena prirodnimi mineraly, zde vytvorila dokonale barevny sklepni klenot. Voda, odkapavajici v pravidelnem rytmu ze skalni klenby, jeste umocnuje vyjimecnost tohoto mista. Prispiva k tomu jiste i fakt, ze jeho prava cast se nachazi temer pod katedralou. Autenticnost tohoto prostoru pak zcela logicky podtrhuje jeho vyuziti pro vinny archiv biskupstvi.
Jihozapadni svah Petrova, zvany Puhlik, spadal puvodne velmi prikre k bazinate louce u svrateckeho nahonu. V roce 1415 se mestska rada dohodla s Prokopem z Pisku a s bohatym brnenskym patriciem Vaclavem Haasem, ze za sve penize postavi vodovod ze Svratky pres Puhlik. Vodovod mel napajet kasny na Hornim a Dolnim trhu, privadet vodu do pivovaru i do jednotlivych domu. Voda byla odebirana z nahonu Svratky a cerpadlem, ktere stalo u tzv. Lamplova mlyna (priblizne v miste dnesnich lazni na Kopecne), byla hnana do vyse 140 stop (44,2 m) do vodojemu na Puhlik. Rourovy system byl puvodne dreveny (vrtane roury z boroveho dreva, spojovane kratkymi zeleznymi valci), pozdeji kamenny a zelezny. Voda prochazela slozitym systemem usazovacich nadrzi a prepadovych komor do drevenych vodojemu a odtud potom vedla Starobrnenskou ulici do mesta.
V roce 1818 byl pri uprave sadu stary vodojem zrusen a nahrazen novym, drevenym. Soucasne byly vybudovany dva nove, dosud zachovale zdene vodojemy na parkanove zdi, ktere byly uvedeny do provozu roku 1820. Vstup do nich umoznuje kamenny ochoz podel objektu, pristupny ze zahrady biskupstvi.
Objekt tvori dve komory o delce 15,8 m a 16,5 m, pri sirce v rozmezi 3,7--6,3 m. Prostor je zaklenut valenou klenbou, na niz lezi terasa biskupske zahrady. Roku 1873 bylo toto vodovodni dilo zruseno, nebot doslo k celkovemu prebudovani vodovodniho systemu. Od te doby nebyl objekt uzivan a postupne chatra. Klenba je na nekolika mistech poskozena a zdeny obvodovy plast se pozvolna rozpada. Nicmene tyto prostory, podobajici se svoji velikosti prazdne katedrale, primo vyzyvaji architekty a stavitele k zamysleni nad moznosti jejich budouciho vyuziti.
V dalsi casti exkurze brnenskym podzemim navstivime nejznamejsi brnenske trziste Zelny trh a jeho povestne sklepni labyrinty.
