Serial Alese Svobody pro mesicnik KAM v Brne
3.dil - podzemi Zelneho trhu
"Stare trziste" (forum antiquum), jak ho uvadi listina z 26. cervna 1293, je pravdepodobne nejstarsi nazev dnesniho Zelneho trhu. Uz ve stredoveku se vsak tomuto namesti, pro jeho polohu na svazitem terenu petrovskeho kopce, rikalo Horni trh. Spolecne s Rybnym trhem (Dominikanske nam.) a Dolnim trhem (nam. Svobody) byl jednim z nejdulezitejsich brnenskych trzist. Jeho plocha byla postupne obestavena mestanskymi domy v nepravidelnych ulicnich carach. Ustupujici domy, narozi a kouty, usti ulic a ulicek ruznych sirek jsou pro toto trziste charakteristicke dodnes.
Vnitrni prostranstvi Horniho trhu se ve 14. stoleti dale jeste rozdelovalo na mensi celky, podle druhu prodavaneho zbozi. V jeho horni casti se nachazel trh "Kurny" (Peroutkova ulice je toho dodnes dokladem), pri usti dnesni ulice Radnicke trh hrncirsky, v blizkosti dnesniho Moravskeho muzea trh sevcovsky a v ulicce u Reduty se prodavalo drevene uhli na trhu uhelnem. V dolni casti se nabizelo zbozi platene a soukenne a v omezene mire take ovoce a zelenina. Hlavni plochu trziste pak zaplnovaly chlebne lavice a masne kramy. Od 15. stoleti se pro nejvetsi brnenske trziste ustalil nazev Zelny trh a pres nekolikere prejmenovani v prubehu doby se tak nazyva i dnes.
Vzhledem k tomu, ze trziste byla samotnym centrem obchodniho ruchu, vznikala zde stale vetsi potreba skladovacich prostor. Obycejne zbozi zustavalo pri jarmarcich pres noc primo na trzistich pod dozorem mestske straze, zbozi vzacnejsi se pro vetsi bezpecnost ukladalo v radnich domech nebo v objektech k tomu urcenym. Pro zbozi, ktere podlehalo rychleji zkaze, pak byly budovany prostory primo pod domy kolem trzist i v prilehlem okoli. Vstupovalo se do nich schodistem jednak z domu, ale i primo z ulice ci namesti. Pred vstupem do sklepa vznikla jakasi sachta prekryta pristreskem s padacimi dvermi, ktere umoznovaly jednodussi manipulaci se zbozim.
Od 15. stoleti, s pribyvajicim mnozstvim skladovaneho zbozi, tyto sklepy, ktere zatim vetsinou vznikaly pod domy a dvory nebo v prostorach sousedu, prestaly zcela respektovat puvodni parcelaci a ulicni cary. Vznikaly rozsahle sklepni prostory budovane hornickou metodou, vyrazejici paprskovitym zpusobem pod verejny majetek mesta, tzn. pod namesti i ulice, a to i v nekolika patrech nad sebou. Slouzily jako lednice k uskladneni potravin a napoju a casto dosahovaly znacnych rozmeru, ruznych hloubek a spletitych dispozic. Velikost techto prostor urcoval vzdy ucel, ke kteremu byly budovany. Nektera sklepeni byla tak rozsahla, ze bylo mozne do nich vjizdet s celym povozem.
Jeden z takovych labyrintu byl vytvoren pod severni stranou spodni casti namesti. Blok domu, ktery zde staval, mel bohatou historickou minulost, avsak pri jeho radikalni prestavbe, provedene pocatkem tohoto stoleti, byly vsechny stare budovy odstraneny a z celeho bloku nezustalo na povrchu vubec nic, pouze rozsahla sklepeni pod urovni namesti.
Vnitrnim schodistem domu c. 21, z urovne prvniho suterenu je pristupny rozsahly sklepni prostor. Vznikl propojenim sklepeni sesti domu mezi tehdejsi ulici Ostruznickou (Radnicka) a Sedlarskou (Masarykova).
Nejnize polozeny sklep je gotickeho puvodu a zasahuje az pod tramvajovou kolej v Masarykove ulici. Tento prostor, ktery zrejme pozdeji slouzil jako lednice, byl dodatecne jeste prohlouben a jeho dno je nyni v hloubce 13 m pod dlazbou. V soucasnosti je zaplaven vodou. Nejvetsi sklep je dlouhy temer 23 m a jeho vyska se pohybuje od 3,5 do 4 m. Steny, chodby i klenby vcetne podlah byly v roce 1987 ze statickych duvodu bohuzel oblozeny ocelovou vyztuzi, ktera byla nasledne opatrena nastrikem betonovou smesi v tloustce 1015 cm, takze se tento labyrint stal jakymsi betonovym bunkrem. Nicmene i pres necitlive staticke zajisteni pusobi tento prostor velmi sugestivne a v budoucnu snad svoje vyuziti najde.
Dum c. 13 je jednim z peti stredovekych domu, jejichz srostlice tvori tzv. Maly spalicek. Ve sklepich, do nichz se puvodne vstupovalo z "mazhausu", jsou dochovany dva kamenne goticke portaly a stredoveka studna hluboka asi 12 m. Do nizsich pater sklepu vedoucich pod namesti musime projit kotelnou a nizkymi plechovymi dvirky vstoupime do sklepni chodby. Kdysi velmi rozvetvene sklepni prostory dnes tvori klesajici schodiste s nekolika naznaky odbocujicich chodeb. Nejnizsi a take nejvetsi prostor slouzil jako lednice. Pred statickymi upravami dosahovala klenba vyse 5 m od podlahy. Dnesni uprava zajistuje vetsi unosnost kleneb, ktere jsou neustale zatezovany pojizdenim tezkych dopravnich mechanismu. Vedle teto hlavni prostory se nachazi dalsi, mensich rozmeru, s nehlubokou kamennou studnou. Vsechny sklepy jsou dnes opraveny a zatim nemaji zadne vyuziti.
Zelny trh c. 10, puvodne dum panu z Lipe, daroval Max z Dietrichsteinu v roce 1634 opatum zdarskeho klastera. Ti prikoupili jeste vedlejsi dum c. 11 a oba spojili v jeden. Klasicistni upravu a zvyseni o jedno patro ziskal dum v 19. stoleti, kdy take presel do majetku rodiny Lidlu. V te dobe zde byla zahajena vyroba znamych hudebnich nastroju a domu c. 10 se zacalo rikat "Lidluv dum".
Tento objekt ma velika sklepeni jak pod vlastni budovou, tak pod namestim. Cast vybihajici hluboko do namesti je pristupna vchodem z prujezdu. Schodistem pristupny sklep, zaklenuty velkou parabolickou valenou klenbou do vysky 5 m, se nachazi pod levou casti domu. Tudy je mozno vstoupit do spletite dispozice sklepeni pod dlazbou horni casti Zelneho trhu. Sklepy smerujici pod dum c. 11 byly z bezpecnostnich duvodu zazdeny a lze predpokladat, ze pokracuji dal. Pruzkum zde nebyl zatim proveden. Podle vyjadreni majitele budou sklepni prostory po nezbytnych upravach opet vyuzivany.
V dalsi casti exkurze brnenskym podzemim navstivime Rimske namesti se zajimavymi sklepy frantiskanskeho klastera a puvodnich zidovskych hospudek.
Text - Ales Svoboda
Foto - Baran, Francan
Vychodni cast labyrintu Zelneho trhu
Prostor puvodni sklepni "lednice" pod Fischerovou zahradkou
