Serial Alese Svobody pro mesicnik KAM v Brne
4.dil - podzemi Rimskeho namesti
Od Zidovske brany smerem k Dolnimu trhu ( Nam. Svobody ) vedla ve stredoveku ulice, ktera dnes tvori hlavni komunikacni a obchodni pater mesta a nazyva se Masarykova. Tehdy se jeji jizni cast jmenovala Zidovska a jak uz samotny nazev naznacuje, prochazela zidovskym ghettem, ktere z urbanistickeho hlediska znamenalo v mestskem organismu urcity cizorody prvek. Bylo to jakesi "mesto ve meste", a proto tam, kde na zidovske domy navazala pozdejsi vystavba, je mnoho nepravidelnosti a neusporadanosti. Presne tak pusobilo misto, kteremu se od 18. stoleti zacalo rikat Rimske namesti, a i kdyz bylo v roce 1867 uredne oznaceno jako Frantiskanska ulice, nazev Rimske namesti se v podvedomi Brnanu zachoval dodnes.
Charakteristicky kolorit Rimskeho namesti pretrval az do poloviny 20. stoleti. Dum c. p. 497, jehoz fragment jeste donedavna stal pri usti do namesti pod c. 9, patril na prelomu 19. a 20. stoleti Janu Krivinkovi, ktery zde provozoval pekarskou zivnost. "Krivinkovo pekarstvi" vedla po smrti manzela Frantiska Krivinkova az do roku 1948. Tento velmi hodnotny remeslnicky dum s gotickym jadrem mel rozsahle sklepni prostory, ktere propojovaly svymi chodbami frantiskansky klaster i sousedni dum. V roce 2000 byly posledni zbytky domu vcetne pekarske pece zboreny a sklepy zasypany.
Majitelem sousedniho domu c. p. 496 byl koncem 18. stoleti svec Johan Kernecker. Dalsi majitele, prevazne z rad remeslniku, se stridali az do poloviny 19. stoleti, kdy zde byla zrizena hospoda "U modre lahve", vyhledavana predevsim trhovci. Pozdeji byla prejmenovana majitelem R. Cernym neprelozitelnym nazvem "Zur Sangeslust" (zaliba ve zpevu) a stala se oblibenym mistem rekrutu a odvedencu. I tento dum byl podsklepen, a to hned ve dvou urovnich nad sebou, ktere spojovalo doposud dochovane schodiste. Spodni uroven sklepu spojovala chodbou pekarstvi pana Krivinky i frantiskansky klaster. Sklepeni barokniho puvodu vsak bylo to jedine, co zustalo po valecnych udalostech roku 1945, kdy byl dum castecne poskozen a nasledne strzen.
Dum c. p. 495 patril na pocatku 19. stoleti kolari Josefu Stephanskemu, v roce 1827 Marii Sablikove, vdove po preclikari, a asi od roku 1849 dum vlastnil knihar Ignac Sklepniczka. Ten zde take zridil hospodu, kterou provozoval hostinsky Sokoll. Nazev hospody "U uherskeho namlouvani" vznikl jako dukaz pratelskych a srdecnych vztahu mezi majitelem domu a hostinskym, jenz pote, co si pan Sklepniczka v "Prespurku namluvil slicnou pannu Viktorii" a privezl ji do Brna, privital je timto nazvem na novem vyvesnim stitu hostince. Tento hostinec mival mnoho stalych hostu z dobrych mestanskych kruhu. Na prelomu stoleti za hostinskeho Hugo Bulky nesla hospoda nazev "Zum guten Kameraden" (U dobreho kamarada). Za druhe svetove valky dum nebyl poskozen a v byvalem hostinci si v roce 1948 zridil Josef Koudela krejcovsky zavod. Presto byl dum v roce 1952 zbouran, takze zaniklo cele seskupeni domu severni casti, a Rimske namesti tak ztratilo svoji neopakovatelnou atmosferu.
V roce 1997 byl provaden pruzkum severni casti namesti, pri nemz doslo k objeveni sklepu domu c. p. 495. Sklepy gotickeho puvodu byly situovany do trech vyskovych urovni, pristupne zazdenym schodistem primo z domu. Z nejvetsi prostory ve stredni urovni bylo mozno schodistem sestoupit do nejnizsi casti, ve ktere se naleza kamenna studna. Pochazi ze 13. stoleti a je zatim nejstarsim, pomerne presne datovanym objektem sveho druhu v Brne. Pri jejim dne byla zjistena vrstva s mnozstvim zlomku keramickych konvic a casti drevenych nadob z druhe poloviny 13. stoleti. Prestoze sklepy byly zcela zasypany suti a hlinou, po staticke strance se nachazely ve velmi dobrem stavu. Proto bylo prikroceno k jejich zachrane, i kdyz vstup i zde je mozny pouze litinovym poklopem uprostred namesti. Za predpokladu dostavby Rimskeho namesti dle puvodnich ulicnich car mohly by tyto sklepy byt vhodne vkomponovany do nove zastavby a vyuzity.
Frantiskansky klaster sv. Bernarda zalozil v roce 1451 behem sveho druheho pobytu v Brne italsky frantiskansky mnich a vasnivy kazatel Jan Kapistran. Pro klaster bylo zakoupeno misto pred mestskymi hradbami na jihu pod Puhlikem pri mlynskem nahonu. V dobe prvniho svedskeho oblehani v roce 1643 dal velitel Brna plukovnik Schonkirch ze strategickych duvodu zapalit frantiskansky klaster, ktery shorel i s kostelem sv. Bernarda. Frantiskani presidlili do mesta a nahradou za zniceny majetek dostali od mestske rady kostelik sv. Mari Magdaleny a ctyri goticke domy, na jejichz miste byl v roce 1654 dokoncen klasterni konvent. Areal klastera byl postupne dostavovan a roku 1672 byla pri nem zrizena nemocnice s lekarnou. V letech 1677--1704 byl klaster bohate vyzdoben a jeho soucasti se stala knihovna s archivem. V roce 1786 byl klaster zrusen a kostel sv. Mari Magdaleny prohlasen farnim s farou za presbytarem kostela.
Pod vychodnim kridlem klastera a z casti pod dvoupatrovou ulicni budovou a take pod namestim se nachazeji rozsahle goticke prostory nekolika vyskovych urovni a spletite dispozice. Z nekdejsi romanske stavby se dochovaly jen casti zdiva z lomoveho kamene. Zdivo z cihel vysokych 9,5 cm patri jiz pozdejsim gotickym prestavbam. V horni casti bylo goticke zdivo odstraneno, zrejme pri stavbe klastera, a nahrazeno baroknimi zdmi s klenbami.
V zari roku 1982 doslo k prolomeni klenby ve spojovacich chodbach pod namestim. Pri svozu odpadku se pod nakladnim vozem propadla dlazba nad zricenou klenbou dvou pater podzemnich chodeb (druhemu suterenu v te dobe klenba jiz chybela, protoze provlhnutim ztratila soudrznost). Havarie byla v casove tisni resena zabetonovanim techto prostor. Rozsahle sklepy pod budovou klastera byly v osmdesatych letech upravovany a castecne staticky zajistovany velmi nekoncepcne. Dnes je podzemi i cela budova ve velmi spatnem stavu a pouze vcasna oprava a vhodne vyuziti povede k zachrane techto velmi atraktivnich historickych mist.
V dalsi casti exkurze brnenskym podzemim navstivime Orli ulici se zajimavymi sklepy v arealu klastera vorsilek a sklepy v blizkosti Meninske brany.
Text - Ales Svoboda
Foto - Baran, Francan
Jeden ze sklepnich labyrintu pod Rimskym namestim
Pohled do jine casti podzemi tohoto namesti
Sklepy pod Frantiskanskym klasterem byvaly propojeny
