Serial Alese Svobody pro mesicnik KAM v Brne
5.dil - podzemi Orli ulice a okoli
Jedna ze zakladnich os stredovekeho mesta, spojujici od vychodu k zapadu Meninskou a Brnenskou branu, byla dlouha 580 m. Temer polovinu vychodni casti teto osy tvorila ulice, jez ve stredoveku nesla jmeno Meninska podle ctvrti, kterou prochazela, a brany, k niz vedla.
Jeji soucasny nazev vznikl v roce 1824, kdy se horni cast ulice nazyvala Cernoorelska (take Orelska) podle domu "U cerneho orla". Ten stal v miste dnesniho domu c. 7 a sveho casu byl nejprednejsim brnenskym ubytovacim hostincem prvotridni urovne. V roce 1774 mel devatenact svetnic, pet kuchyni a staje pro sedesat koni. Vybaveni jeho interieru dosahovalo takove urovne, ze mezi ubytovanymi byli casto i hoste z panovnickych kruhu. Pri svych cetnych navstevach Brna tu bydlel cisar Josef II., v roce 1786 a 1787 take arcivevoda Frantisek, pozdejsi rakousky cisar, roku 1790 se zde ubytoval neapolsky kral Ferdinand IV. a o rok pozdeji cisar Leopold II.. Po zaniku hostince v polovine 19. stoleti byla v dome roku 1874 zrizena drogerie (tehdy firma "Linka a Rosola"), ktera se v techto mistech nachazi dodnes.
Dum c. 1921 stoji v blizkosti Meninske brany na parcelach dvou domu, ktere v listopadu 1944 pri leteckem naletu na Brno tezce poskodil zasah spojeneckych bomb. Nastesti pod urovni terenu zustaly zachovany v plnem rozsahu sutereny, i kdyz znacne poskozeny. Na takto vznikle parcele byl postaven nevzhledny prizemni objekt, ve kterem je v soucasne dobe umistena truhlarska dilna.
Vstup do podzemnich prostor umoznuje schodiste ze dvora objektu. Tento dvur nese i dnes stopy po bombovem utoku a neuteseny vzhled zbytku kulen a polorozpadlych pristaveb stale pripomina valecny stav. To, co nas pri porizovani fotodokumentace cekalo v podzemi, vsak bylo primo sokujici. Vetsina sklepeni nese stopy statickych poruch takoveho rozsahu, ze je lze oznacit jako akutne havarijni. Mohutne drevene bedneni a vydrevy, ktere mely zajistovat stabilitu porusene klenby a ktere byly instalovany zrejme jeste za valky, se vlivem vlhkosti a pusobenim plisni zritily na podlahu. Klenby plne prasklin, prurazu a provizorne zakrytych otvoru drzi pri sobe snad jen zazrakem. Sklepni prostor v nejnizsi urovni zasahujici pod ulicni caru nastesti zatim velke staticke poruchy nevykazuje. Vetsina sklepu je patrne barokniho puvodu; prostor ve vyssi urovni se strednim sloupem obsahuje stredoveke fragmenty zdi a kleneb. Je zde patrny i puvodni vstup z ulice a take zazdene propojeni do sousednich objektu. Zvlastnosti techto prostor jsou pozustatky omitek, ktere byly puvodne vymalovany velmi pestrymi barvami a ozdobeny grafickymi vzory a ornamenty. Take nalez tisicu lahvi, vetsinou pivnich a vinnych, kterymi byl zasypan nejnizsi sklep, svedci o tom, ze zrejme take tyto prostory puvodne slouzily k provozu jedne z mnoha restauraci ci vinaren, ktere se v Orli ulici ve velkem mnozstvi nachazely.
Klaster Vorsilek u sv. Josefa, byvalych frantiskanek, tvori dominantu narozi nekdejsi Meninske (Orli) a Ceske (Josefske) ulice. Po prvni svetove valce zacal klaster pronajimat ke komercnim ucelum prizemni prostory, o nez byl vzhledem k vyhodne poloze v centru mesta velky zajem. Jednotlivi uzivatele si vlastnim nakladem adaptovali prostory na obchody a dilny. Za druhe svetove valky byl klaster vazne poskozen. Po vyvlastneni objektu v roce 1945 doslo k jeho celkove obnove pro ucely Technickeho muzea, ale po roce 1989 byl klaster navracen zpet radu sv. Vorsily.
Klasterni sklepy maji velice slozity pudorys navzajem propojenych prostor ruzneho stari a puvodu. Sutereny pod povrchem Orli ulice jsou pozustatky renesancnich sklepu, ktere slouzily ke skladovani vina a po zrizeni klastera byly spojeny s ostatnimi prostorami. Sklepy v Orli ulici smerem k Meninske brane jsou dnes uzivany pro potreby vinarny, ktera je se sklepy pod ulici take propojena. Neobjasnen zustava prubeh nedokoncene podzemni chodby, smerujici pod faru protejsiho minoritskeho klastera.
Mnozstvi dalsich nalezu, jako napriklad rozmerne stredoveke studny, fragmenty chodeb a zasypane lednice, svedci o bohate stavebni i hospodarske cinnosti reholnic. Sklepeni vetsinou slouzila k ukladani potravin a skladovani vina, ktere jim bylo pravidelne poskytovalo mikulovskeho panstvi jako deputat z odkazu jejich priznivce kardinala Frantiska z Dietrichsteina (30 veder vina, 90 mer zita, 30 mer psenice a 300 zlatych rocne). Mimo to rad velmi zbohatl z odkazu svych radovych sester a patrilo mu po jistou dobu turanske i kunstatske panstvi. V teto souvislosti se traduje existence tajne chodby z klastera do Turan, ktera ve sklepich ustila a udajne pusobila problemy novickam, ktere poslany do sklepu pro potraviny v techto chodbach casto zabloudily. Proto byla chodba pozdeji udajne zazdena.
Krypta kostela sv. Josefa byla zpristupnena vstupem z dvorniho traktu klastera v roce 1994. Byl objeven pri instalaci venkovni expozice, kdyz autojerab porusil jeho strop. Po otevreni krypty bylo zjisteno, ze telesne ostatky reholnic, ulozene po obvodu zdi v sachtach hlubokych 2,5 m, byly naruseny a zprehazeny, pravdepodobne pri jejim vyloupeni. Svedcil o tom i nalez male cinove rakve s bezhlavym torzem pozustatku zeny vysoke asi 120130 cm. Jednalo se o liliputku slechtickeho puvodu, umistenou rodici do klastera. Kostra byla oblecena do honosnych ruzovych satu s krajkami v prekvapive zachovalem stavu. Po provedene exhumaci v roce 1995 byly ostatky celkem sto sedesati reholnic pietne pohrbeny na ustrednim hrbitove.
V souvislosti s kostelem sv. Josefa je treba uvest jeden z poslednich zajimavych nalezu. Pri zahajeni zajistovacich praci zakladoveho zdiva kostela se pod drevenou podlahou a nasypem objevil vstup do nezname sklepni prostory, prekryty tremi piskovcovymi deskami. Podle pouziteho materialu byl tento sklep vybudovan ve 20. stoleti, zrejme jako ukryt cennosti z kostela. Za druhe svetove valky byly vsechny cennosti zakopany v rajske zahrade, proto je mozne se domnivat, ze tento ukryt, pripraveny radovymi sestrami, mel slouzit k uchovani cennosti pred nove nastupujicim totalitnim rezimem.
V dalsi casti exkurze brnenskym podzemim vstoupime pod dlazbu Dominikanskeho namesti do Sklepeni domu mincmistru a na dno stredoveke studny.
