Serial Alese Svobody pro mesicnik KAM v Brne
10.dil - Namesti Svobody
Trziste tvaru trojuhelnika, ktere vzniklo jeste pred zalozenim mesta, se ve 13. stoleti nazyvalo "Dolni trh". Za svuj tvar vdeci rozdvojeni hlavni predmestske komunikace, prichazejici z jihu (dnesni Masarykova), ve smeru ulice Ceske a ulice Behounske. Podel severni strany, od upati Spilberka, protekal trzistem mestsky potok smerujici Kobliznou ulici ven z mesta. Pozdejsi namesti doznalo velkych zmen, vcetne castych zmen nazvu. Od roku 1945 se nazyva namestim Svobody a je povazovano za hlavni namesti mesta Brna.
Puvodni raz namesti byl ve srovnani s dneskem zcela intimni. Komunikace, ustici na trziste, vychazely z jeho koutu a byly podstatne uzsi nez dnes. Dlouhe domovni fronty honosnych domu a palacu prerusovaly pouze ve dvou mistech uzke ulicky. V severni fronte to byla ulicka vedouci ke kostelu sv. Jakuba a ke hrbitovu, ktery tehdy kostel obklopoval. Rikalo se ji "ulicka mrtvych", ale jmenovala se Hrbitovni, pozdeji Kostelni a jeji sirka byla pouze 3,5 m. Zapadni fronta domu byla rozdelena ulickou Zamecnickou o stejne sirce.
Dnesni namesti lezi v mistech puvodni brnenske trhove vsi, kterou obyvali koloniste z ruznych, predevsim romansky mluvicich zemi. Nerozumeli "nemeckemu ani moravskemu jazyku" spoluosadniku a sousedu, kteri odbyvali sve bohosluzby v kostele sv. Jakuba. Proto byl pro ne uprostred Dolniho trhu postaven kostelik sv. Mikulase, jako filialni ke kostelu svatojakubskemu.
Kostel sv. Mikulase byl zalozen v prvni tretine 13. stoleti. Ve 14. stoleti prosel zasadni prestavbou, ktera mu vtiskla gotickou podobu s temer ctvercovou lodi a petibokym knezistem. Vnejsi rozmery kostela dosahovaly 27 metru delky a 16 metru sirky. V dobe svedskeho oblehani slouzily jeho prostory jako hospic (lazaret), provozovany kapuciny, kteri prisli o svuj klaster pred hradbami mesta. Velmi sverazny zpusob pristavby byl u kostela proveden v roce 1655. K jeho severni strane byla pristavena budova mestske vahy, kde bylo ukladano a prevazovano zbozi dovazene do mesta. Tato stavba byla ke kostelu doslova "pritisknuta" a celou svoji vyskou ho zastinila. Na druhe strane nekolik metru vzdalena byla postavena strazni budova mestske vojenske posadky mestska straz.
Pri demolici kostela v roce 1869 byly pod dlazbou nalezeny dva nahrobni kameny. Jeden z nich patril nahrobku kneze Vojtecha z Krosny, rektora teto kaple, ktery zemrel v roce 1399. Oba kameny jsou nyni zasazeny ve zdivu objektu Moravskeho zemskeho muzea na Biskupskem dvore. Barokni sochy sv. Mikulase a sv. Martina z pruceli kostela jsou dnes umisteny ve vyklencich kostela sv. Mari Magdaleny na Masarykove tride. Zbytky zakladu byly predlazdeny a stredem byvaleho kostela byla vedena tramvajova trat. K dovrseni demolice pozustatku teto pamatky prispel take nalet spojeneckeho letectva 19. prosince 1944, kdy do obvodu zakladu kostela dopadly dve ctvrttunove bomby a tezce poskodily archeologicke situace v prostoru byvaleho presbytare.
Z duvodu pripravovane architektonicke upravy namesti Svobody a planovane vystavby podzemnich kolektoru bylo rozhodnuto provest pruzkum podzemi puvodniho Dolniho trhu, vcetne plosneho odkryvu v miste byvaleho kostela sv. Mikulase. Na podzim roku 2000 zahajili archeologove praci po obou stranach tramvajoveho telesa a jiz po sejmuti 50 cm stare dlazby se zaklady kostela zacaly vynorovat.
Archeologicky pruzkum odkryl vetsi cast pudorysu kostela, presbytare na vychodni strane kolejiste a pruceli na strane zapadni. Byla take odkryta vychodni cast mestske vahy a nejblizsi okoli obou objektu. Vyzkum potvrdil, ze kostel byl v sedmdesatych letech 19. stoleti zbouran az na uroven zakladu. Nedochovala se podlaha ani zadne architektonicke prvky. Presne byla urcena mista dopadu leteckych bomb; v prostoru presbytare, v krateru o prumeru sesti metru, byla objevena roztrzena hlavice bomby, ktera se explozi zaryla do hloubky tri metru pod teren.
Podle zname brnenske legendy byval udajne z kostela sv. Mikulase vstup do rozsahleho sklepniho labyrintu, kde bohaty brnensky mestan ukryl sve poklady pred blizicimi se dobyvateli mesta. Planek s ukrytem pokladu uschoval na pude sveho domu a tam ho take po jeho smrti nasli dva bratri, kteri dum koupili. Mozna z chamtivosti, mozna z duvodu spatne domluvy se jeden z nich vydal pro poklad predcasne a byl v podzemi zapomnetlivym kastelanem uzamcen. Ztratil se v labyrintu i s planem pokladu. V roce 2000 se tedy naskytla prilezitost pravdivost legendy proverit. Je treba rici, ze sklepni labyrint nalezen nebyl, ale mnozstvi cennych poznatku a nalezu je opravdovym pokladem pro doplneni vedomosti o teto zajimave stavbe.
Sklepy pred domem c. 11 a c. 12 byly objeveny 15. kvetna 2000 pred vstupem do prodejny potravin v hloubce peti metru pod urovni namesti. Zatim se jedna o jediny rozsahlejsi sklepni prostor pod namestim Svobody a ve srovnani s mnozstvim sklepu ostatnich puvodnich trzist je tim vyjimecny. Je to zrejme dano vysokou hladinou spodni vody, ktera budovani sklepu v severni casti trziste znemoznovala. Vetsina sklepu je soustredena pri usti ulice Masarykovy do namesti, v prostoru puvodne nazyvanem Lugek. Objevena sklepeni byla puvodne jeste rozsahlejsi. Vznikla propojenim sklepu domu c. 11 a c. 12 a pravdepodobne byla propojena i se sklepy protejsiho Kleinova palace.
K objeveni sklepu doslo v dobe pripravy publikace Brnenske podzemi, a proto fotografove Petr Baran a Petr Francan byli mezi prvnimi, kdo do jejich prostor vstoupili. Z prvnich snimku je jasne patrne, jakym zpusobem byla tato sklepeni likvidovana. Ve vrcholu klenby je videt prorazeny otvor, kterym byl sklep zasypavan. Po jeho naplneni byl otvor zazden, stejne jako obe pristupova schodiste. Zasyp casem poklesl a vytvoril pod klenbou nebezpecne kaverny. Ani v tomto pripade vsak klenba nevykazuje vyrazne stopy statickych poruch, prestoze sklepeni lezi primo pod tramvajovym telesem.
Sklepy strednich rozmeru (nejvetsi ma delku 14 m, sirku 4,5 m a vysku 2,8 m), klenute stlacenymi valenymi klenbami, vznikly pravdepodobne rozsirenim malych renesancnich sklipku v 18. stoleti, pripadne na samem jeho sklonku. Sklepy byly po vyprazdneni staticky zajisteny, ale jejich pripadne zachovani a vyuziti je nejiste. Lezi totiz presne ve smeru postupu budouciho telesa kolektoru, ktery se v techto mistech prave zacal realizovat.
V dalsi casti exkurze brnenskym podzemim navstivime Jakubske namesti, kde byla objevena mimoradna zajimavost - kostnice u kostela sv. Jakuba.
