Jak hluboko je brnenske podzemi?
Cirkevni a unikove chodby se casto nachazi v hloubce asi 3 - 4 m hluboko. Brnenske historicke podzemi a sklepeni casto navazuje (alespon puvodne) ze suterenu domu, a nachazi se tedy 2 az 3 metry, nekdy az 6 metru hluboko, misty jsou ale klenby pod Zelnym trhem jen pouhych 60 cm pod urovni dlazby, a nejvice asi 12 m hluboko bylo spodni patro labyrintu pod Silingrovym namestim.
Jeste hlubsi jsou pravdepodobne ohromne sklepni podzemni saly s vysokymi klenbami pod domy na ulici
Pekarska tam je podzemi pravdepodobne nejvetsi, jsou to temer podzemni chramy, s vyskou az asi 8 m (jak ukazuji dva zabery nize). Do techto ctyrurovnovych labyrintu s vysokymi klenbovymi saly byl pristup napr. z pavlacoveho dvora na Pekarske 80. Nyni je tam silna mriz a v pruchodu do dvora na zdi byla donedavna stara cedule o zakazanem vstupu a o asanaci historickeho podzemi. Tato mista pri objeveni mela treba jen petinovou vysku, ale po vycisteni se prokazala jako nejvetsi. Do podlahy zde totiz stale sla zasouvat pruzkumova tyc se sondou a zadny tvrdy material, ktery by zde tvoril pevnou podlahu, odpor nekladl. A tak se prostory vyklizely stale hloubeji.
Pevna podlaha se nachazela az onech cca 6 m hloubeji! A take pruchod do vedlejsich dalsich prostor! Tento podzemni system je nyni zasanovan a staticky pevne zabezpecen zelezobetonovymi skorepinami a je tam zajimava ozvena, a slezat po stupackach do one hluboke a temne mistnosti, to je zazitek. Druhymi stupackami zase vystoupate do dalsi chodby a ta se staci a nasleduje poborene schodiste, kterym klesate do podzemi:
Nasleduje prulez do dalsich klenutych prostor vedoucich zhruba podel okraje venkovniho dvora. Cloveka vzdy napadne, jaka byla minulost a jake vyuziti takovych zajimave usporadanych prostor. Nechybi tu ani male krapniky, ktere tu ze stropu na jednom konci chodby behem poslednich asi tri let narostly do prumerne delky okolo 6cm:
Zatim vetsinou bohuzel nejsou z financnich duvodu zmapovany hluboke prostory, ktere se mohou nachazet primo pod silnici a pod tramvaji cele dlouhe Pekarske ulice a je tam stale velmi husty provoz nic netusicich ridicu (krome jedne zanedbatelne chodbicky z jednoho domu do domu protejsiho zhruba v miste prvnich schodu dolu z Pekarske). Pritom tam od pradavna tekla vetsi Brnenska odpadni stoka z vyse polozeneho stredovekeho i soucasneho historickeho stredu mesta dolu z dnesniho Silingrova namesti, a ta na sebe upozornila znamou tragedii v roce 1976, kdy se pred nemocnici sv.Anny po prijezdu tramvaje v okamziku vytvorila misto nastupniho ostruvku prohluben, a voda v utrobach diry nakonec pohltila jednu pani a odplavila ji v temnych hlubinach do netusenych prostor, ve kterych nemela sanci na preziti...
Technicke novodobe podzemi tedy kolektory, jsou ulozeny v hloubce okolo 30 metru, a pomocne mensi kolektory asi tak v hloubce 6 metru.
I starsi zdene klenute stoky byly nekdy hloubeji lozeny, jak je tomu treba pod Behounskou ulici:
