Objevovani podzemi
Sklepy starych mestanskych domu jsou dnes vetsinou nepohodlne pristupnym, spatne vetranym suterenem, casto vlhkym a nebo dokonce zatopenym.
Je to vsak cast domu, ktera vic nez prizemek a mnohem vice nez patra muze vypovidat o promenach domu probihajicich jiz od 13. stoleti. Neomitnute zdivo sten a kleneb ma daleko vetsi a bezprostrednejsi schopnost sdelovat o dobe vzniku stavby i jejich pozdejsich stavebnich upravach, nez ostatni obytna podlazi.
Totez je mozne rici o kryptach kostelu a ostatnich podzemnich prostorach. Pri pruzkumu podzemnich prostor se naskyta moznost zjistit puvodni parcelaci, puvodni stavebni caru a puvodni vysku ulice.
Pri rekonstrukcich a ruznych stavebnich upravach nebyva sklepum venovana dostatecna pece. Zdivo sklepu byva predevsim kvuli spatne statice obetonovano, nebo torkretovano (opatreni skorepinou - vrstvy betonu strikaneho na zdivo pobyte dratenou kosili ze stavebni oceli), cimz se ztraci dokument o pocatku vystavby naseho mesta.
Pri sanaci podzemi v Brne je nutno se temto pamatkove nevhodnym upravam v maximalni mozne mire vyhnout. Zvlast dulezite je, aby puvodni stredoveke zdivo vcetne dochovanych portalku zustalo v puvodnim stavu bez omitek a aby lici zdiva byla venovana potrebna pece, zvlast pri doplnovani zdiva, ktere by melo byt provedeno vhodnym materialem jako je stary kamen nebo hladke cihly.
Dalsi obrovsky problem je v tom, ze v naproste vetsine pripadu je hloubka podlahy sklepa od povrchu zeme priblizne 6 metru, coz je hloubka, ve ktere se dnes razi sit kolektoru.
Sanace sklepeni je velice dulezita zejmena kvuli budovani inzenyrskych siti, ale nez se podzemi zacne opravovat musi byt nejdriv objeveno.
Pri objevovani skrytych prostor pod Brnem se postupuje dvema zpusoby. Bud na zakazku mesta nebo systematickym zkoumanim. V tom prvnim pripade zada mesto Brno, respektive Odbor technickych siti mesta Brna zakazku firme Technicke site mesta Brna a.s. na pruzkum podzemi v urcite lokalite. Vetsinou kvuli planovane budouci stavbe, oprave historickeho domu nebo razbe noveho kolektoru. Technicke site a.s. kontaktuji firmu R- Atelier - Ing. Alese Svobodu.
Ten vyhleda potrebne dokumenty, plany a fotografie v archivech a danou lokalitu osobne prohledne. Podle stavu suterenu a dlazby okolnich ulic a na zaklade informaci z archivu a podle dalsich znaku jako jsou treba vypovedi pametniku posoudi, zda je mozne, aby se v dane lokalite vyskytovaly skryte podzemni prostory. Dale je jeho ukolem navrhnout sondy do podzemi tak, aby prorazily tam, kam maji a pritom aby se vyhnuly labyrintu technickych siti pod dlazbou ulic.
Tyto sondy obcas vidavame, kdyz prochazime mestem. Vypadaji jako male plechove ohrady, ze kterych tu a tam vyjde clovek s helmou a svetlem. Za vlnitym plechem se vsak skryva nekdy i nekolik metru hluboka sachta, kterou lze proniknout do neznamych sklepeni.
V pripade nalezeni znamek podzemniho prostoru spolu se statikem, archeologem a geologem vypracuji projekt na odkryti a zabezpeceni objevenych prostor. Jelikoz jsou tyto prostory velmi casto zasypany nebo zavezeny stavebnim odpadem, nastava prilezitost pro stavebni firmy specializovane na dulni prace. Nasleduje tvrda, povetsinou rucni drina, vyklizeni a transport zavalu hliny a suti ze zapomenutych sklepeni na povrch. To vse se deje za bedliveho dohledu archeologu.
Dale se posoudi stav podzemnich prostor a urci se dalsi postup pri sanaci dle planovaneho vyuziti (bohuzel vetsinou je to obetonovani nebo torkretace).
V pripade systematickeho pruzkumu pri objevovani podzemi se postupuje stejne jako v prvnim pripade, ale ne jenom v urcite lokalite, nybrz cilene od Hlavniho nadrazi smerem ke stredu mesta a dale.
Nejcasteji se vsak vyuziva prvni zpusob zakazky mesta na pruzkum urcite lokality v zavislosti na aktualnich potrebach mesta, rci se poradi lokalit.
Mapovani a pruzkumy jsou bohuzel velmi limitovany financnimi prostredky, ktere sotva staci na nevyhnutelny pruzkum tam, kde se stavi nebo rekonstruuje a take na pokryti vydaju tech nejhavarijnejsich lokalit a jejich staticke zajisteni. Ing. Ales Svoboda, pracovnik R-atelieru, s.r.o., mapuje a dokumentuje veskere odkryte podzemni prostory a poznatky prezentuje v rozhlasovych relacich brnenskeho rozhlasu a stale prezentuje na pravidelnych a hojne navstevovanych prednaskach, a jemu patri diky za podstatnou cast techto informaci. Prozkoumane podzemi je zachyceno jak do map a presnych stavarskych vykresu, tak vetsinou i nejak nafoceno, a casto i nafilmovano kamerou a v pripade zajmu o tyto prostory a jejich komercni vyuziti se lze pres Magistrat mesta Brna, nebo R atelier v Brne s Ing. Svobodou spojit.
Vetsina podzemnich prostor nyni patri pod mesto a to nema finance na jejich udrzbu (statika, plisne, vetrani, hygiena, sanace...), natoz vyuziti, a velmi rado je nabidne. Po nezbytnych upravach by se mnohe tyto starobyle podzemni prostory mohly stat sklady, spickovou restauraci, vinnymi sklepy, nebo jinou vyhledavanou atrakci!
Zbytky starych map bohuzel udajne shorely ve starem archivu a tak puvodni plany a nakresy podzemi neexistuji. A na mapach cirkevnich chodeb sedi Vatikan :)
Zacatkem sedmdesatych let se zacaly v Brne propadat casti chodniku a silnic. Kdyz se v roce 1976 na ulici Pekarske prihodila tragedie, byl to posledni signal pro rozhodnuti Magistratu, postupne brnenske podzemi prozkoumat a zmapovat. V dnesni dobe k nutnosti vyzkumu a mapovani prispely dalsi duvody budovani sekundarnich kolektoru, narusena statika domu v centru mesta, overeni pristupovych cest pro tezkou automobilovou a stavebni techniku...
V letech 1976 zacal brnenske podzemi mapovat architekt Libor Hanak a po nem v pruzkumech pokracuje jeho kolega ing.Ales Svoboda od r. 1984. Podzemi se zakresluje v podobe presnych stavebnich vykresu bloku domu a jejich podzemi a dalsich suterenu. Zmapovana je zatim cast mestskeho centra od Hlavniho nadrazi po Namesti Svobody, Petrov, ulice Pekarska a Pelicova, Dominikanske a Rimske nam., a vetsi cast Jakubskeho nam. a ulice Behounske. (Aktualne v Kronice).