Pruzkum na prelomu tisicileti
Plocha nam.Svobody bude v nejblizsi dobe upravena, maji se tu budovat podzemni kolektory pro inzenyrske site, a to vedlo k pruzkumu v lete r.2000. Byl nalezen vetsi delsi sklep pod kolejemi tramvaje v jizni rozestupujici se casti namesti, a v miste pred prodejnou Humanic sonda narazila na starou nefunkcni zdenou stoku, a planovane byly plosne odkryty zaklady mestske vahy a puvodniho chramu sv.Mikulase, ktery uprostred namesti Svobody kdysi stal, jez mohla shlednout i brnenska verejnost. V zari 2000 tu archeologove objevili celistvou klenbu snad 30cm pod soucasnym dlazdenim. Na namesti se v pruzkumu provedlo asi pet pruzkumnych hloubkovych sond, z nichz kazda prinesla nova, zajimava zjisteni.
Pres zimu 2000 probihal pruzkum pomoci sondy v miste vedle Augustinianskeho klastera na Moravskem namesti, tato sonda narazila na zdene cihlove a kamenne zaklady puvodni hradby, pokracovala podel i skrze ni, ale zadne prostory neobjevila. Pri razbe sondy na druhou stranu se narazilo na druhou zakladovou zed, kde v jednom miste byla nalezena tzv. "husitska strela" (kamenna koule o prumeru 65 cm) vystrelena na klaster ze samostrilu. Melo o ni zajem Muzeum, ale podarilo se ji uhajit a schovat pro expozici v klenbovem sale pod Dominik.nam. Narazilo se i na nejakou chodbu cast kasemat (vojenskych prostor na skladovani valecneho materialu). To byl take cil, najit zde predpokladane kasematy a pripadne je vycistit a zpristupnit, protoze Augustiniansky klaster stoji presne na miste puvodniho obranneho stredovekeho bastionu, a jak znamo, v techto stavbach byvaly logicky podzemni vojenske sklady. Nalezena chodba vsak ani nemela klenbu a hned byla po par metrech zavalena, takze bylo rozhodnuto tuto sondu v polovine brezna 2001 uzavrit.
Mezitim byla opet otevrena sonda u dlouhe chodby na Behounske ulici a v one chodbe se na nekterych mistech prohlubuje a archeologicky zkouma zemita podlaha, take se kopala vodorovna stola na druhou stranu smerem pod Augustiniansky klaster, tam narazila na kamennou zed, cil zde byl stejny narazit na prostory domnelych kasemat. Dalsi sonda se jeste behem brezna objevuje na Jakubske ulici.
Predtim se zkoumal prostor stavby Velkeho Spalicku a zaroven Dominikanskeho nam., a v zime 1999 se vyklizela a cistila temer zasypana (z boku, ne propadenou klenbou) zatim nejdelsi objeveny prostor poslednich let, pod ulici Behounskou, pod niz jeste o 5 metru hloubeji ve stoce tece dole silnym proudem odpadni voda, chodba vede temer rovne pod vozovkou priblizne od urovne kina Scala, k pruchodu Augustinianskeho palace, a na chodbu navazuje uzsi a nizka chodba puvodni vodovodni stoly Kartouzskeho vodovodu, probihajici pod celym prilehlym parkem a skrze kamennou zakladovou zed puvodniho hradebniho opevneni mesta Brna, az pod chodnik u tramvaje na ulici Rooseveltove, kde konci zdi a sachtou nahoru k velkemu poklopu. Je velmi pravdepodobne,ze za onou zdi stola pokracovala puvodne az do Kralova Pole, odkud do mesta privadela pitnou vodu. Vojenske vyuziti s moznosti premistit se vne hradeb je v tomto pripade vice nez pravdepodobny. V blizkosti i skrze klenbu dlouhe chodby pod Behounskou ulici, vede nedavno ulozene siroke potrubi, coz ukazuje na to, ze o spouste podzemi se mezi lidmi nebo ruznymi delniky vi, ale vetsinou tyto objevene prostory nikde bohuzel neohlasi.
Dominikanske namesti se nyni v letech 1999 a 2000 prozkoumavalo z duvodu jeho planovanych oprav. Nektere nehodnotne prosakujici sklepy a sondy byly posleze zality cementopopilkovou smesi. Pod namestim se primo pred kostelem sv.Michala nasel pod silnici velmi zajimavy sklipek, jehoz klenuti je tak pevne a kvalitni, ze vydrzi i nynejsi napor tezke techniky provazejici narocnou dostavbu Spalicku. Uprostred namesti byla objevena stredoveka studna asi 15m hluboka, stale funkcni. Byla vycistena a zakryta. Vyhledove by se zde melo omezit parkovani vozidel a mel by se sem vratit trhovy zivot. Studna by se mela opet po staletich objevit ve sve puvodni krase. Bylo planovano nejake sklepy zde propojit a zpristupnit.
U Nove radnice tohoto namesti byl take objeven historicky velmi hodnotny sklep (pracovni nazev Markrabeci sklep), ktery by mel byt propojen pristupovou chodbickou do suterenu radnice a zpristupnen verejnosti jako lapidarium s fragmenty zbourane Kralovske kaple a s expozici nalezu z brnenskeho podzemi. Mel by to byt prvni vetsi zpristupneny podzemni prostor v Brne. Vice a aktualne o nem i po kliknuti zde.