Zacatkem cervna byl odvysilan v TV novinach sot o zachrane holcicky, ktera na upati brnenske Kravi hory prolezla dirou v zemi a udajne se malem udusila za prulezem predstavujicim past
Pocatkem cervna 2002 mala divenka ze zvedavosti prolezla do temne diry a musela byt
odtud vytazena hasici. "Jeji matka nas upozornila, ze se uvnitr mohou
nachazet i dalsi deti," a jak uvedl mluvci jihomoravskych hasicu,
Jaroslav Haid, "hasici nasledne overili, zda v podzemi neuchazi
plyn, pote prohledali nekolik set metru chodeb. Zadne deti uvnitr nenasli
a vstupni diru do nepouzivaneho krytu zajistili kusem betonu a hlinou, misto
pak predali policejni hlidce. K prulezu do stare chodby nevyjizdeli hasici zdaleka poprve. Nedavno napriklad
vychazel z podzemi podezrely kour. Pruzkum ukazal, ze nekdo uvnitr zapalil
stary papir."
Pod Kravi horou se nachazi system rovnobeznych propojenych chodeb podzemniho
krytu, ktery byl nepouzivany a prazdny. Jelikoz do techto koncin nezavitam
casto, a ani bych si sam vchodu asi nevsiml, nastesti jsem se o nem dozvedel
pred lety od kamarada pres internet. Pro nas tehdy, jako podzemni nadsence,
predstavoval tento labyrint chodeb, vyzdenych a klenutych kamennymi kvadry,
vzacnou zalezitost. Misto, kam se zvalo jen urcitym zpusobem proverene
pratele, a jeste vymenou za jejich pozvani a ukazani podobneho zajimaveho
podzemi, ktere chovali v tajemstvi zase oni.
Uz kdyz se clovek priblizil ke vchodu, ledove tu vanul vabivy chlad tolik
typicky u vchodu do jeskyni. Uvnitr v krizovatkach chodeb byly na trech
mistech otvory a nekolikametrove vetraci funkcni pruduchy ustici na
povrch do zahradek, a v kamennem labyrintu chodeb byl vzdy velmi cerstvy
vzduch. System chodeb ma priblizne tvar hranate dvojite osmicky, ze ktere
jeste vybihaji slepa ramena a vyklenky.
Vchod byl uz kdysi zality i betonem, ale nadsenci beton samozrejme podkopali a
vznikla uzka plazivka pod kusem betonu, kterou i mirne silnejsi clovek
po brise prolezl pod vnitrni klenbu. Podlaha vzapeti klesala a po nekolika
metrech se uz slo celym systemem vzprimene. Muj kamarad vzpomina, ze
drive nebyl prulez tak jednoduchy. Za predeslym betonem byla jeste
nahrnuta hlina a tak se musela prekonavat plazivka nekolikametrova, a pomerne
klaustrofobni. Nejaci nadsenci potom prulez vyklidili a tak bylo pro stihlejsi
nyni hravou prekazkou, podlezat jenom ten pulmetrovy usek betonu.
Napadlo mne vstup trochu rozsirit, ale vzapeti jsem si uvedomil, ze prave
takovy vstup odradi alespon nektere nezvane navstevniky, kteri by treba
chteli vnitrek krytu devastovat. Presto se postupne misto stalo proflaklou
zalezitosti a o chodbach vedel uz ledaskdo.
Jak jsem jiz poznal, vetsina lidi nase nadseni z podzemnich chodeb a
prostor a pobytu v nich, samozrejme nepochopi, ale pro nas je vzdy krasny
zazitek, moci alespon chvili uniknout do podzemi z hektickeho a hlucneho
sveta a vsech divnych negativnich lidskych nalad a emoci, a vnimat to
odlisne podzemni prostredi, nebo i pocity tajemna, a je v tom i jista
romantika, je tam hluboke ticho a svetlo svicek to vse jeste umocnuje.
Jak
vyplynulo ze zprav i slov uredniku, bylo rozhodnuto opet zabetonovat
vchod, nebo mozna cely system! Nastesti si Odbor technickych siti mesta Brna uvedomil
okolnosti i zvlastnost tohoto mista, ktere neni pouhym a uplne typickym
betonovym malym krytem, jakych je spousty vsude po Brne. Nasledne se podarilo
provest zde mensi pruzkum, zachranit labyrint chodeb, opatrit vstup dustojnym
uzamcenym vchodem, ktery bude navic system ucinne odvetravat. Podekovani
patri i vsem dalsim priznive naklonenym.
Pruzkum zde ma pokracovat i v okoli teto lokality, nebot tento labyrint jiste neni jediny. Na dalsi puvodni vstupy poukazuji zajimave indicie v kamenne zdi na upati kopce, i konkretni pametnici, kteri ruzne dalsi vstupy prolezali nadsene jeste jako
mali!
Puvodni vstup
Novy pracovni soucasny vstup
Jedna ze vstupnich chodeb