( LOCHY - Stredoveke sklepy a prostory hloubene v hline a piskovci )
Nejenom pod Brnem se nachazi spousta zajimavych podzemnich prostor. Rad bych se zminil o jednom z nasich radostnych objevu.
Jednou nas napadlo prochazet ruzne jihomoravske
lesy. Vsimli jsme si mezi stromy jakoby
mensi prohlubne, zakryte mohutnym tezkym vyvracenym parezem. Divali
jsme se z ruznych uhlu pod parez a stale vice nam bylo jasne, ze
nejde jen o nerovnou zemi. Jakmile jsme spolecnymi silami parez odvalili,
spatrili jsme v prohlubni mensi otvor a po strane zdenou klenbu z jiz
zetlelych cihel. Z prohlubne jsme odhrabali listi a vetvicky, abychom
mohli sklonit hlavu ke klenbe a posvitit pod ni. Spatrili jsme znacne
klesajici chodbu, obezdenou kameny. Nevahali jsme ani chvili, a zvetsili
otvor vstupu tak, aby se jim slo protahnout pod okrajem klenby do chodby. Kdyz
jsme sestupovali chodbou, priblizne po 15 metrech jiz chodba prestala
klesat a zacala se vetvit, nektere odbocky byly slepe a nektere pokracovaly
a dale se vetvily. Byl to zajimavy labyrint s chodbami priblizne
gotickeho tvaru, krouzenymi ve zlutem piskovci, misty skrze klenbu vysely
odumrele korinky, misty se kus klenby jiz odloupl. Cely labyrint byl priblizne
dvou urovnovy a mohl se rozprostirat na plose snad 80x40 metru. Misty
bylo vypadeno do vetsich prostor i dva metry stropu. Tudy jsme prochazeli
skutecne po spickach
Kdyz si clovek uvedomi, jake prostory
muze mit i v lese pod nohama...
Kamenne
a cihlove vyzdivky a klenby poukazuji na stary puvod
Co se lze o takovych prostorach dopatrat v literature?
Napriklad:
Lochy nejstarsi sklepni podzemni prostory
hloubene v hline i piskovci se nachazi vetsinou nahodne tim, ze
o sobe daji vedet propadem a zejmena na vesnicich se nachazely pomerne
casto, v podobe vice ci mene hlubokych skrysi s chodbickami,
v zemi vyhloubenych. Kolem techto lochu vzdy existovalo mnoho ruznych
povesti, jakekoli informace o starych losich se snazil kdysi vypatrat
jisty pan Skutil, ktery vybizel ve drivejsi vlastivedne literature
muzejnickeho spolku: "Pomozte nam doplnit mapu moravskych lochu"
Mnoho byvalo vypraveni i o puvodu techto lochu, napriklad:
- Jsou to skryse z valek tatarskych
- Skryse z valek tureckych nebo svedskych
- Skryse pronasledovanych moravskych bratri, novokrtencu
- Lochy obyvane trvale mnichy, pro bohosluzebne ucely
- Ukladalo se tu obili a to do tzv. cepaku- okrouhlych lochu
- Obcasne obydli lidske, nebo pripravene utociste
- Ve spojeni se studnami, puvodni kryte zdroje vody
Pocatky budovani lochu sahaji do 13. stoleti, do
obdobi velkych promen hmotne kultury.
Dle archeologickych pruzkumu lochy slouzily predevsim jako skryse k uchovani zasob a ve valecnych obdobich i jako ukryt pro obyvatele. Nejhloubeji lozeny loch je zatim uveden kurimsky v hloubce sedmi metru. Prace spojene s vynasenim materialu byly dosti obtizne. Jejich sirka byvala odvozena od volneho pohybu jednoho cloveka, tedy kolem 80 cm, ale i zde jsou vyjimky, kokorske lochy mely pry 3 metry v prumeru. V chodbickach jsou casto otvory pro zavorovita prepazeni. Uvnitr lochu je znamo kamenne zdeni (Kninice), cihlove klenuti (Olsany), veprovicove vyzdivky (Orechovice), mnohe lochy byly dokonce vybileny vapnem (Ujezd), caste jsou kominkove vetraci otvory (Oslavany), a nektere lochy byly i tripatrove (Namest).
Jak se na Lochy prichazelo? Co se o tom lze docist?
"Pred dvema lety kopali na stavenisti vedle muzea studni. Jake bylo prekvapeni delniku,
kdyz prisli pod zlutkou na piskovec, a propadli se dolu do chodby vytesane!"
"Na polich byly jiz koncem 19. stoleti nalezany
pri orbe ruzne predmety a byly tam zjisteny podzemni prostory, tzv.
lochy."
"V souvislosti s prestavbou budovy kina v Holasicich
byla na dvore hloubena jama pro septik, jejiz dno se pri vyrovnani pred
betonazi prolomilo do male mistnosti, spojene chodbami s dalsimi.
Umele vytvorene dutiny byly vykopany v kompaktni sprasove vrstve
vyvyseniny nad pravym brehem Svratky Vzhledem k neodkladnosti
stavebnich praci byl podzemni komplex pouze prohlednut a castecne
zdokumentovan a zarazen mezi lochy stredoveke (o jejich vyskytu se zminoval
I.L.Cervinka v roce 1905 a pan Skutil zde rovnez popisoval jejich
vypracovani ve sprasi s gotickymi lomenymi klenbami v roce
1949)."
"Kdysi byla hospodyne sama doma a tu se odvazila
ze zvedavosti do toho sklipka, ktery se po nekolika krocich rozsiril v prostranny
sklep. Bylo tam nekolik stolecku a na nich stribrne penize. Zena radostne
po penezich sahla, ale sotva ze penize shrabla, rozsypal se ji stolecek
v hromadku prachu. Ulekana vybehla ven a nepriznala se nikomu. Po case
dohnala ji touha po penezich opet sestoupiti do lochu odvazila se pak jeste
dale tim sklepem a spatrila ku svemu ustrnuti nekolik osob, jak sedi tise
pri stene bud na zemi, nebo na sedatkach, jako by drimaly. Chtejic je probuditi
poposla blize, aby se jich dotkla. Sotva vsak
ruky na ne vztahla, rozpadly se ve hromadku prachu a kosti"
"O zminenych skrysich se i za nasi doby
mnoho a zmatene mluvi, tak ze neni mozno z povesti tech mnoho
spolehliveho si vybrati. Hlavni vchod do nich vedl pred casy na tom miste,
kde nyni kaple kozusanska stoji. Zaklady te kaple jsou pry dva sahy
hluboke, tj. az na dno lochu, zednici musili pry po zebri dva sahy dlouhem
dolu stoupati. Kaple stoji uprostred vesnice. Od ni na vychod jsou chodby
podzemni, asi sto kroku dlouhe a deset kroku siroke, misty jeste sirsi,
tahnou se pod okresni silnici. Z bocnich pak vyklenku, ktere s hlavni
chodbou spojeny byly, udelali sobe sousede sklepy"
"V Losticich na Skreckach zachovaly se stopy
podzemnich bydlist pravekych cili lochu a jeste pred nedavnem tu bylo
videti chodbu do zlute hliny vykrouzenou. Jak daleko ty lochy sahaly,
nebylo mozno vypatrati"
"Jeskyne umele jsou dlouhe, rukou lidskou v hlinovici
vykopane chodby podzemni, ktere se na cetnych mistech nasi mile vlasti
vyskytuji"
"Lochy kloboucke jsou asi 2 metry vysoke a 0,70
metru siroke chodby podzemni, ktere snad na nekolik hodin po krajine se tahnou,
a do nichz na rozlicnych mistech vede vice otvoru Jeskynaci pouze v case
nebezpeci a nepohodlne vetrnosti a zejmena v zime stehovali se do lochu,
kdez po jednotlivych rodinach v komurkach popsanych trvali. V nekterych
byly naspy ku sedeni, ba i nasypane stoly. Takova vykopana jama se nalezite
vypalila, aby vlhkost nemela pristupu. Nyni vsak voda, jez vetracimi
pruduchy natekla, na cetnych mistech klenby podebrala a porouchala velice.
Lide kteri pred 60 a vice lety do lochu jako deti chodili, v nich na
skovavacku si hravali, nepamatuji se, ze by tam byli kdy co nasli, lec
nad rozsahlosti a spletenosti chodeb kazdy dosud hlavou krouti."
"Vykopane chodby vedly i do okolnich lesu. Prukopem
timto muze jedna toliko osoba jiti. Po stranach chodby te jsou vzdy ve
vzdalenosti 20 metru vyklenky, ktere jistotne jineho ucelu nemely, nezli
aby osoby jdouce smerem opacnym, mohly si pohodlne vyhnouti. Cely prukop
jest vsude velmi pravidelne a soumerne vykrouzen a podoba se co do stropu
stavbe goticke."
"U nas lochy nalezaji se nejvice tam, kde hlinovice
jest tak pevna, ze snesla tesy nastrojem bud kovovym, nebo kamennym zpusobene,
kde clovek nejsa ohrozen sesutim, bezpecnosti a ochrany nachazel pred zivly
nepriznivymi, pred litou zveri a neprately."
"Jest pravde podobno, ze lochy nase, ta jako pecery
ruske snad hned za casu pohanskych k nabozenskym ucelum slouzily,
poustevnici zbozni a mnisi sveta se odrikajic docasne v nich se
zdrzovali, nebo take krestane prvni tajne v nich bohu slouzili."
"Tez v Orechovem jsou podzemni chodby a
skryse, ktere ve spojeni s lochy orechovickymi a tikovskymi tvori
cely podzemni labyrint a tahnou se az pod kostel."
"Lochy byvaji z pravidla pod nynejsimi
osadami, drivejsi osadnici je budovali umyslne pod svymi domy, v nebezpeci
tam odnesli drobnejsi a cennejsi veci. Otvor byl zajiste skryty. Chodby
do lochu vedouci jsou tez z te priciny tesny, aby snadno mohly byti
zasypany, kdyby se nepriteli podarilo vchod nektery nalezti. A bludiste
chodeb jeste vice bezpecnosti napomahalo."
"Casto se propadlo kus pole, a otevrela se dira,
vedouci do neznamych chodeb. Roku 1888 se otevrela opet takova dira,
otvor byl okrouhly a pod nim sesypala se hlina na 4 metry hloubky, a tu vedla
chodba do prvni prostory. Z teto komurky sla opet nizka chodba
vedouc do dalsi komurky, pak jeste do treti. Z druhe komurky odbocovala
jeste chodba smerem jiznim"
Vetsina lochu a vstupnich der, nebo vzniklych
propadu je vzdy lidmi ze strachu a kvuli bezpecnosti zasypana, aniz by vubec
byly prostory treba prohlednuty. V tomto jsou bohuzel lide skutecne
aktivni.
Verim, ze i tyto me stranky pomohou mnohym lidem, divat se na tyto zalezitosti
jiz z lepsiho pohledu, a ze si uvedomi velikou vypovidajici historickou hodnotu i u techto
vzacne se jiz objevujicich stredovekych podzemnich prostor.
Nase prosba:
Na tomto miste chci opet kazdeho pozadat, pokud se o
necem takovem dozvi, zda by mne mohl informovat. Je mozne zajistit pruzkum
i vyklizeni, staticke overeni a dokumentaci a sanaci prostor a zpracovat
navrh na dalsi pripadne vhodne a dustojne vyuziti, nebo, pokud
si chcete nechat prostory v tajnosti pro sve jakekoli potreby, alespon mne
pozvat na jejich prohlidku pro poteseni na oplatku
mohu zase
pozvat ja vas na skutecne zajimava mista!
Uvitam i pouhe tipy a na miste vse muzeme proverit
nejen alternativnimi metodami.
A nepatrny zlomek z toho, co se mi podarilo nafotit i z dalsich nasich
objevenych mist,
vam zde prikladam pro radost:
A ted to prave orechove, o cem se vam asi ani nesni, natoz to videt na vlastni oci... Vstupte prosim:
