Brnenske podzemi souviselo i sprvni postou na Orli ulici?

Brnenske podzemi skryva bezpocet zajimavych mist, a jednim takovym je i blok domu na Orli ulici.

Ulice Orli jiz ve stredoveku tvorila obchodni cestu a dulezite spojeni vychodni mestske brany se Zelnym trhem. Tehdy se vsak jmenovala Cernoorelska, podle barokniho domu se stredovekym puvodem "U cerneho orla", coz byl tehdy nejprednejsi ubytovaci brnensky hostinec prvotridni urovne. V 18. Stoleti tu bylo pet kuchyni a staje pro sedesat koni a ubytovan tu byl i cisar Josef II., Leopold II., i neapolsky kral Ferdinand IV. Je samozrejme, ze hostinec byl podsklepen a nachazi se tu dodnes barokni zdene sklepy svalenou klenbou, byly vsak preruseny zakladovym zdivem novejsi zastavby. Vzadni casti byla dokonce pred nekolika lety vytezena jimka se tremi jilovymi polokruhovymi lochy. (loch nejstarsi typ sklepni mistnosti vykrouzene vjilu, casto vypalenem, pro uchovani potravin)

Na dvore domu c.16. se nachazi vzacny historicky objekt - prvni brnenska posta. Zatim, nebot objekt je znacne zchatraly. Pritom by se mohl stat rovnez jednou ze zajimavych atrakci a zvelebenych pamatek mesta Brna. Doposud se bohuzel jeho osud podoba osudu velmi vzacneho remeslnickeho domu sgotickym jadrem a spekarskou peci, soznacenim Frantiskanska 9 na Rimskem namesti, ktery pamatkari nechali popraskat a nakonec zborit a jeho sklepni labyrinty betonem zalit a zasypat suti! O tom vsak jinde. Puvodni goticky dum na dvore ulice Orli 16 patril rodu Pernstejnu. Na pocatku 17. stoleti doslo kjeho prestavbe vybudovani posty mezi Prahou a Brnem. Roh domu stare posty take zdobi vice nez jedno stoleti zvlastni socha divky, kniz se vaze smutna povest:

Jde o znamy pribeh krasne divky Johanky, do ktere se zamiloval syn zurozene rodiny. Protoze divka byla chuda a nikdo neznal jeji puvod, odkud do Brna prisla, nemela to ve sluzbe lehke. Cim vice ji mlady pan miloval, tim hure se devceti vedlo. Vsichni se postavili proti ni, a jak to vtakovych pripadech byva, zloba a zavist jsou nejhorsimi radci. Kdyz matka videla, ze domluvy synovi nic nepomahaji, rozhodla se jinak. Pockala, az otec se synem vyjeli do okolnich lesu na cely den na lov a hned zacala jednat. Zavolala rychtare a divku obzalovala, ze je carodejnice a jejimu synovi ucarovala, a proto musi byt co nejprisneji potrestana. Marne se divka branila, marne prosila. Kdyz videla, ze neni zachrany, vybehla zdomu na nadvori a skocila do studny. Ve chvili, kdy ji vytahovali, se jeji mily vracel domu. Jeji telo vsak zachranit jiz nemohl, a protoze ji opravdu miloval, nechal jeji podobu vytesat do kamene, aby mu stale pripominala jejich lasku.

Studna se dodnes u sochy nachazi, a jeste hned nekolik metru vedle, take vetsi stredoveka studna, ta je zastropena a schovana pod travnikem, ten je vsak poklesly a neslapal bych tam Podle svedectvi nekolika lidi sem mely ustit siroke podzemni chodby pro krytou a bezpecnou postovni prepravu konskymi povozy ve drivejsi nebezpecne dobe, a kone se prave vteto studni mely moznost vpodzemi napajet. Studna potvrzena je, ale bocni pristup do ni, ani chodby, zatim ne. Na dvornim traktu zatim oficialni pruzkum podzemi bohuzel neprobehl a je otazkou, zda jej novy majitel vubec povoli.

Sklepy pod domem vpredni ulicni casti jsou stredovekeho puvodu sbaroknimi klenbami a nejvice mne zaujala jedna zchodeb, ktera se mirne svazuje a ve stenach se pravidelne opakuji stejne vyklenky, vzdy naproti sobe, coz samo o sobe je zajimave a nic podobneho se zatim jinde vbrnenskem podzemi jeste neobjevilo. Verejne zpristupneni teto zajimavosti jiste zustane jen mym snem a tak vas snad potesi alespon fotografie.
dalsi dil