Pruzkum podzemi Jakubskeho namesti v Brne zacal v kvetnu roku 2001. Jiz prvni kontrolni sondy prinesly mnoho novych a velmi zajimavych zjisteni.
Na soubehu ulic Behounske, Kozi a Jezuitske byla objevena studna, zminovana v archivnich pramenech jiz roku 1358. Byla take nazyvana "Zlatou" a byvala predmetem dlouhych sporu mezi mestem a herburskym klasterem. Zrusena byla pravdepodobne na pocatku 70. let 19. stoleti.
Studna je zalozena v hloubce asi 10. metru na sestibokem dubovem venci a vyzdena z vetsich kamenu. Vyska vodni hladiny dosahuje nyni do vysky tri metru a jeji pritok je stale velmi vydatny. Jedna se o neobycejne cenny nalez, potvrzujici kontinuitu prvku mestskeho interieru od stredoveku po soucasnost. I z techto duvodu bylo rozhodnuto, ze bude po vhodne architektonicke uprave opet zaclenena do dispozice Jakubskeho namesti a jeho nove podoby.
Zachranny archeologicky vyzkum soustredeny na severni strane kostela na Jakubskem namesti prinesl velmi podstatna zjisteni. Odkryl nejmene dve starsi faze puvodniho kostela sv. Jakuba, kdy jiz v hloubce 40 50 cm byly odhaleny koruny zakladoveho zdiva stavby, sahajici az pred rok 1228! Mimo tato zjisteni bylo na plose Jakubskeho namesti rovnez preparovano na 320 hrobu (z toho priblizne tretina detskych) ze 13. az 16. stoleti. Nekolik hrobu pochazelo az z obdobi po roce 1700, nejmladsi horizont hrobu zacinal v hloubce 30 cm, tedy tesne pod dnesni vozovkou. Mimo mnozstvi nejruznejsich archeologickych fragmentu zde byly nalezeny i dva zlate prsteny. I tento ojedinely nalez bude po uprave prezentovan verejnosti.
Mestsky kostel sv. Jakuba puvodne obklopoval jiz ve 13. stoleti hrbitov uzavreny zdi. Do ulice Behounske se ze hrbitova sestupovalo brankou a nekolika schody. V miste dnesni ulice Rasinovy stala v prodlouzeni Jakubske ulice farni zahrada a jizne od kostela sahal hrbitov az k domovni zastavbe. Od ni byl oddelen zdi prilehajici k narozi Hrbitovni ulicky, spojujici hrbitov s Dolnim trhem (dnesnim namestim Svobody), kde jiz ve stredoveku stala skola. Za skolou v Behounske ulici se nachazel starobyly hostinec U cerneho medveda. Naproti vchodu do kostela stavala kaple sv. Morice a dum kralovopolskych kartuzianu. Po zruseni hrbitova roku 1784 a dostavbou dalsich domu vzniklo dnesni Jakubske namesti s novorenesancni skolou, vystavenou v roce 1888 na miste zborene kaple.
Mimoradne zajimavy nalez byl uskutecnen na jizni strane kostela, kde byla zachycena mezi zdi kostela a rohem Rasinovy ulice puvodni kostnice, pravdepodobne z pocatku 18. stoleti s umistenymi kosternimi ostatky ze zruseneho hrbitova. Jedna se o dve ramena chodeb s komorou, ktere byly bezezbytku vyplneny kostmi z tisicu pohrbenych tel nasich predku. Jedna z chodeb vede primo pod kostel sv. Jakuba, kde se rovnez nachazi dalsi tri komory kostnice se vstupem z prostoru kostelni lodi. Vsechny tyto ostatky pochazi pravdepodobne z obdobi zruseni hrbitova v roce 1784, kdy doslo ke snizeni urovne terenu kolem kostela a bylo tedy nezbytne vymezit jim novy prostor. Na upravach teto kostnice se stale intenzivne pracuje a snad i toto vyjimecne misto bude do dvou let rovnez verejnosti zpristupneno.
Malebne Jakubske namesti za starych casu...
Nalezena kostnice - i bocni komory byly plny kosti...
Pamatkari v Praze schvalili dustojne upravy a zpristupneni kostnice verejnosti, k cemuz by melo dojit v roce 2005.
