Namesti Svobody - stavba kolektoru a predchazejici pruzkumy a objevy
Historie Brna je mnohdy velmi zajimava i pod samym povrchem ulic a namesti, po kterych denne v poklidu chodime. Je tomu tak i na namesti Svobody, prestoze se nepotvrdila tvrzeni mnohych starousedliku, ze i toto namesti je "podvrtane jako Emental a neni tu mozne ani postavit metro". Stavba, velikosti stejna jako bezne metro, se zde nyni realizuje! Zacneme vsak historii.
Trziste tvaru trojuhelnika, ktere vzniklo jeste pred zalozenim mesta, se od 13. stoleti nazyvalo "Dolni trh". Od 18. stoleti "Velky trh", od roku 1915 namesti "Cisare Frantiska Josefa", na dva dny roku 1939 dokonce "Adolfa Hitlera" a v roce 1942 "Viktoria". Az od roku 1945 se nazyva namestim Svobody.
Podel severni strany protekal od upati Spilberka trzistem mestsky potok, smerujici pak Kobliznou ulici ven z mesta, tedy na ulici Cejl, kde se vleval do Ponavky pritoku reky Svratky. Vyskova uroven trziste byvala mnohem rozdilnejsi, v usti dnesni Masarykovy ulice bylo vyvysene misto, kteremu se rikalo Lugek. Nejnizsi misto se nachazelo v usti ulice Koblizne a tehdy bylo polozene o 3 metry hloubeji. V tomto miste protekal mestsky potok, pramenici na upati pahorku Kravi hory a protekal udolni ulici az ke Spilberku a pak dolu mestem. V dobe silnych destu se rozvodnoval a zatapel sklepeni predevsim na Koblizne ulici.
Ve 13. stoleti byl uprostred Dolniho trhu postaven kostelik sv. Mikulase pro kolonisty z romansky mluvicich zemi, kteri nerozumeli nemeckemu ani ceskemu jazyku na bohosluzbach, konanych v kostele sv. Jakuba. V 17. stoleti byla pristavena k jeho severni strane budova mestske vahy a z druhe strany budova mestske straze. Tyto historicky hodnotne objekty nechali bohuzel radni v minulem stoleti z nepochopitelnych duvodu strhnout. Zaklady a predpokladane podzemi bylo duvodem, proc se v roce 2000 provadel na namesti Svobody archeologicky pruzkum v mistech, kde kostel puvodne stal. Namesti Svobody bylo take samozrejme zahrnuto pro trasy podzemnich kolektoru, jejichz realizaci musel predchazet pruzkum podzemi.
Koncentrace siti v kolektorech je pro historickou cast mesta Brna nejefektivnejsim resenim z hlediska minimalizace vlivu stavby na jeji funkce a take z estetickych duvodu. Kolektor umozni bezpecnou funkci a udrzbu vedeni v nem umistenych bez primeho vlivu na provoz v ulicich. Budovani techto podzemnich siti je nezbytna pro dalsi rozvoj historickeho stredu mesta Brna.
Jejich vystavba je jiz v plnem proudu jiste si vsimame nekolika obrovskych a hlubokych sachet s nepretrzitym provozem. Na tomto namesti byla sondami hledana drevena studna. Byla nalezena az nyni, kdy doslova stala v ceste trase kolektoru. Byla zdokumentovana (viz foto) a rozebrana. Slozi se na vhodnem miste ke shlednuti jako exponat.
Je namiste, abych se zde take zminil o diskutovanem propadu v polovine cervence.
Pod vlivem pusobeni privalovych destu se propadlo misto pod kolejemi tramvaje o prumeru asi dvou metru v miste, kde se nyni razi tunel kolektoru, proto byla i doprava odklonena. Pod vlivem novin a tv medii, jez tuto zpravu prehnane nafoukli, a predevsim neustale pretrvavajicim podvedomim verejnosti o "totalne podvrtanem Brnu" je opet casto slyset nesmyslne nazory typu:
"Ono se to propadlo do nejakych chodeb jako tehdy na Pekarske..."
"Ono tam bylo to podzemi puvodniho kostela..."
Situace na Pekarske ulici v roce 1976 byla jina, a puvodni kostel sv. Michala se nachazel o desitky metru vedle, navic bez rozsahlejsich sklepu a krypt. Technicke site mesta Brna se snazily v ramci moznosti zajistit pomerne dukladny pruzkum namesti a je nepravdepodobny vyskyt neobjevenych chodeb a sklepu. Co se presne tedy stalo? Voda privalovych destu si nasla skrze sprasovite podlozi skulinu pobliz sachty, vedle niz jsou v blizkosti koleje, a tuto spras s sebou strhavala, cimz vznikla dutina, kam se pak po prejezdu tramvaje propadl i povrch pod casti koleji. Konkretneji mi nechteli pracovnici na miste samem nic rici.
V ramci pruzkumu podzemi byly v kvetnu roku 2000 objeveny sklepy velkych rozmeru pred domy c.11 a c.12 v hloubce 5 metru pod plochou namesti. Jednalo se o jediny rozsahlejsi sklepni komplex pod namestim, citajici celkem sedm prostor, z nichz bohuzel cela jizni cast musela byt zalita cementopopilkovou smesi, kvuli stretu s planovanou trasou kolektoru.
Sklepeni pred domy c. 11 a 12 vznikla v roce 1799 na zaklade zadosti majitele domu Ondreje Denera o rozsireni sklepa pred jeho domem. Svoji zadost oduvodnil tim, ze pred domem je jiz maly sklep na dva sudy a jeho zamerem je rozsirit tyto prostory tak aby zde mohl umistit sudu pet az sest. Vzhledem k tomu, ze policejni narizeni stavby pod verejnym prostranstvim vyslovne zakazovalo, musel se s zadosti obratit na gubernium, ktere stavbu nakonec povolilo. Pri velkem stavebnim rozmachu na prelomu 19. a 20. stoleti byly puvodni domy zboreny a na jejich miste vyrostly domy, ktere tu po ruznych upravach stoji i dnes. Vstupy do sklepu byly zazdeny a jejich prostor byl pouzit jako vapenny dul, az byly posleze zasypany uplne.
Sklepy byly vyklizeny, porusene cihelne vyzdivky byly vyspraveny, v jiznim prostoru byla zrizena nova vstupni sachta se stupadly s ocelovym odvetravacim poklopem v urovni plochy namesti. Odbocujici vstupy byly prozkoumany a nepotvrdily dalsi pokracovani sklepniho komplexu.
Brno stale jeste skryva mnoha tajemstvi, hledam nadsence, kteri se o to zajimaji, nebo maji tip na misto, kde lze nejake podzemi predpokladat, kontaktujte nas, nebo se zapojte do diskuze nejen o podzemi, na mych strankach www.agartha.cz
Planovana trasa kolektoru pod namestim Svobody
Pri razbe tunelu byla objevena stara drevena studna protoze stala v ceste. Studna byla zdokumentovana, rozebrana a bude sestavena pro verejnost, zatim neznamo kde.
Radek Soudek, horlivy dokumentator podzemi, tu nechybel.
Takoveto tunely budou obkruzovat cele namesti.
Jednou jsme sli s Radkem kolem, nahledneme do sachty, a ejhle, v sachte na blativem dne vidime pracovnice Muzea mesta Brna, dokumentujici onu drevenou studnu.
Nechapu, ze zustaly ciste. Dole bylo bahna pozehnane.
Namesti bude takto zastaveno jeste dlouhou radku mesicu.
