Pod Zelnym trhem a namestim Svobody se razi tunely jak pro metro!
Kamil Pokorny
Pod Brnem se dobudovava giganticka sit tunelu, casto vetsich profilu, nez tunely prazskeho metra. Slova, ze pod Brnem by nebylo mozne vybudovat metro, jsou davno prekonana jiz vybudovanym systemem velkoprofilovych tunelu ve dvou urovnich. A zbyvajici se dobudovavaji. Proto nam budou na Zelnem trhu, na namesti Svobody, a jinde, jeste mozna dva roky prekazet vyhloubene sachty, nezbytne prave pro budovani tunelu hluboko pod povrchem.
Kolektor je razeny tunel, ktery kopiruje ulice a obkruzuje namesti. Jsou v nem ulozeny inzenyrske site jako napriklad telefonni kabely, vodovodni potrubi, energeticke, opticke datove a jine site, mimo plynove potrubi, ktere musi byt z bezpecnostnich duvodu vedeno jen tesne pod dlazbou ulic. Hlavni kolektory jsou elektronicky hlidane, tedy prostory z hlediska vniknuti, a nenadale poruchy a havarie. Elektronicka cidla tak nepretrzite monitoruji cely system a vyhodnocuji informace na monitorech dispecinku, kde je vse stale kontrolovano. Detekcni system tu hlida i kvalitu vody pro pripad umyslneho znecisteni.
Bylo velmi zajimave, prochazet v ramci vyjimecne exkurze, takove giganticke prostory v takove hloubce. Prochazite vysokym obetonovanym tunelem po chodnicku uprostred, po jedne strane jsou na plechovych "policich" ulozeny silne vysokonapetove kabely s proudem nekolik desitek kilovoltu a dalsi tenci kabely, po druhe strane vede silne potrubi s vodou a parovody. Na nekolika mistech vede vysoka sachta vzhuru, plna kabelu a obcas mijite dulni dopravni vozik. Dozvidame se zajimave technicke podrobnosti, a jsme ujisteni, ze kdyby v tuto chvili prasklo potrubi vedouci vedle nas, silny tlak vody nam spolehlive zabrani v sanci uniknout vcas odsud. Na misty zrezivele fleky tak neni vubec prijemny pohled a podvedome pridavame do kroku. Rovnez od mist, kde pod vysokonapetovym vedenim rezavi police. Vymena je narocna, vznikle ztraty pri odpojeni energie by sly do stamilionu a pohnuti kabelem jen o 3 centimetry je rovnez misty na povazenou. Pracovnici tu temer nestihaji natirat vsechny konstrukce pred koroznimi a dalsimi vlivy zdejsiho agresivniho prostredi, ve kterem se nevyskytuji ani hlodavci.
Drive byly takove mestske kolektory, pokud existovaly, ve velice spatnem stavu a silne zanedbane, ale dnes se jejich sit prebudovava a razi se kolektory nove a moderni. Nejdulezitejsi a nejvetsi primarni kolektory jsou razeny v hloubce 30 metru, coz se historickych podzemnich prostor netyka, protoze stare sklepy se nachazi do hloubky 12 metru.
Sekundarni kolektory, a veskere pripojky, ktere pak distribuuji energii a vodu do vsech domu, jsou ulozeny priblizne v 6-ti metrech pod povrchem, coz je hloubka historickych sklepu v Brne. Zde nastava problem. Nepreberne mnozstvi sklepnich prostor se objevilo pri razeni tunelu kolektoru, potom se vyhodnoti jejich historicka hodnota a musi se pripadne vyprojektovat zmena trasy budovaneho kolektoru, nebo se razeny tunel napoji na nalezene prostory, tyto se sanuji a najdou tak sve vyuziti.
Hlavne v drivejsich dobach jsme prisli timto zpusobem o hodne starych sklepu. Dnes se jiz zlepsila situace natolik, ze kdyz je pri razeni nejaky sklep objeven, je snaha jej zachovat a je kazdopadne zakreslen do map. Temer vzdy ma vsak prednost kolektor pred historickym sklepem. Mesto totiz nema na udrzbu techto sklepu prostredky a preprojektovani razby kolektoru v danem miste by take nebyla levna zalezitost.
Budovani kolektoru v Brne bylo zahajeno v roce 1973 stavbou primarniho kolektoru Dornych - Krenova. Z duvodu havarijniho stavu parovodu i kanalizace pod centrem mesta, se od roku 1993 zapocalo s hornickou razbou sekundarnich kolektoru a maji tam byt ulozeny veskere site a rozvody vcetne splaskove a destove vody. Jiz od pocatku se hornici setkavali snad kazdy tyden pri razbe s dalsimi a dalsimi polozasypanymi podzemnimi prostory a sklepy, ktere vstupovaly do cesty a komplikovaly technicke reseni statikum a projektantum a vetsina takovych prostor byla z casovych a technickych duvodu vyplnena cementopopilkovou nebo betonovou smesi. Trasu kolektoru pod Radnickou ulici vsak protinalo tolik sklepnich prostor, ze se je podarilo zachranit a vyuzit a po statickem zpevneni tudy i pod historickymi zdenymi klenbami prochazi technicke site.
Primarni neboli transportni kolektory ulozene v hloubce 20-30 metru privadeji media od zdroju (rozvodny, vodarny, telefonni ustredny, teplarny) a pro velike predpokladane mnozstvi siti a potrubi maji kruhovy prumer dimenzovany na 5 metru s rovnym dnem o svetle vysce 4 metry. Ty nejvetsi tunely, vajickoviteho profilu, maji vysku pres 7 metru. Jejich velikost tak misty presahuje rozmery prazskeho metra. Na rozdil od metra se vsak s kolektory nepocita jako s pripadnym ukrytem pro lidi, protoze na to nejsou dimenzovany ani po staticke strance.
Samozrejme ma sve, daleko mensi technicke kolektory i hrad Spilberk, komplex Bohunicke nemocnice, nemocnice u sv. Anny na ulici Pekarska, a spousta jinych vetsich objektu. Sekundarni kolektory - prefabrikovane dily ctvercoveho profilu 3x3 metry, jsou povrchove ulozene pod sidlistem Vinohrady a take zde se mohou lide tesit vyhode, ze se zde prakticky jiz nesetkaji s rozkopanymi chodniky, protoze se vedeni opravuje a instaluje v podzemi, kde je pristupne bez nakladnych vykopu. To je hlavni vyhoda kolektoru snadnejsi udrzba a monitorovani, nalezani a bleskove reseni vzniklych havarii.
Tento dil vyjde koncem zari 2003 v mesicniku Newexpress.
Plan stavby kolektoru na Zelnem trhu a namesti Svobody
Kolektory vyuzivaji prostory sklepu, stojicich v ceste
Budovane kolektory projektovaneho Jizniho centra mesta Brna
Stare primarni kolektory s parovodem pobliz Krenove ulice
