Zajimave podzemi pod Spilberkem ceka na sve odhaleni!
Doba, kdy bylo brnenske podzemi
naprostym tabu, je nastesti jiz pomalu za nami. Kazdeho
prirozene napadne otazka, jak je to spodzemim u hradu a
pevnosti Spilberk? Ruzne legendy barvite popisuji unikove
a zasobovaci vetsi chodby, tehdy vedouci snad az do
Rajhradu, Znojma, a druhym smerem pres hrad Veverska
Bityska snad az do Tisnova (ze by stim souvisel znamy
davny propad silnice vBrne - Komine do velkych prostor?).
A dle nazoru mnohych pametniku byla pevnost a hrad
Spilberk propojena smnohymi, ne-li se vsemi okolnimi
klastery a kostely.
Kdo se zajima o podzemni prostory urcite lokality, zkouma take historii daneho mista
a na zaklade toho lepe usoudi, kde a zda vubec by se prave
zde mohly nejake chodby nachazet. Hrad Spilberk rozhodne
zajimavou historii ma, a prestoze stoji na skalnatem vrchu,
nezabranilo to vzniku podzemnich chodeb. Sam pan ing. Ales
Svoboda se velice tesi, az prjde oficialni pruzkum
podzemi hradu Spilberk na radu, a planuje zaradit hrad
Spilberk jako samostatnou kapitolu ve sve dalsi chystane
knize.
O goticke podobe hradu existuje
prvni zminka zroku 1278, potom hrad prochazel az do
dnesni doby mnoha promenami, od poloviny 17.stoleti se
zmenil vmohutnou barokni pevnost a v polovine 18.stoleti
vytvarel spolu snemene opevnenym mestem Brnem
nejvyznamnejsi pevnostni soustavu na Morave
sfortifikacnimi systemy. Jiz predtim vsak tvoril
dulezitou a strategicky vyznamnou pevnost, vteto roli se
uplatnil v 15.stoleti za valek husitskych, i za boju mezi
kralem Jirim zPodebrad a uherskym Matyasem Korvinem.
Vroce 1645 pevnost odolala
smestem Brnem trimesicnimu oblehani mnohonasobne
presily Svedskych vojsk, vteto dobe byly okolo pevnosti
kopany cetne podkopy, nebot Svedove se snazili podkopat
hradby a vyhodit je do povetri. Brnane zase jejich snahy
rusili protikopy. Vteto dobe hraje dulezitou roli tzv.
Kryta stezka - hloubena velikym zarezem kolem hradeb a
maskovana zeminou, ktera sehrala strategickou ulohu pri
konecnem vitezstvi Brnanu nad Svedy. Byla to podzemni
chodba vedouci od vychodni brany Spilberku do hradebniho
prikopu az kBrnenske brane (na dnesnim Silingrove
namesti) do mesta. Zajimava byla predevsim tim, ze
byla dost siroka na projeti vozu, nebo na pruchod ctyr
vedle sebe jdoucich muzu. Byla vyhloubena zpovrchu a pak
dodatecne zaklenuta a zamaskovana. Sehrala dulezitou roli
vzasobovani hradu prave pri oblehani Brna Svedy
vroce 1645. Ti se ji pokouseli znicit delostreleckymi
utoky, coz se jim nepodarilo. O to vetsi skoda, ze byla
pak vmirovych dobach strzena jeji klenba ci strop a
stezka byla zasypana. Do dnesnich dnu se z ni nedochovala
ani nepatrna cast, takze polohu chodby muzeme jen
priblizne odhadovat. Nejpravdepodobnejsi poloha je
zaznacena na plasticke mape hradu vprizemi expozic hradu
vsevernim kridle, hned vprvni cele a ony podkopy potom
vprvnim patre vexpozici o starem Brne, rovnez na
plasticke mape. Tato kryta cesta je take naznacena
voriginalnich mapach zroku 1658, ulozenych
vKriegsarchiv, Wien.
Vroce 1742 se stala pevnost
neprekonatelnou prekazkou pro pruskeho krale Fridricha II.
ve valce proti Marii Terezii. Vroce 1783 se rozhodl cisar
Josef II. zridit na spilberske pevnosti vezeni vpodobe
kasemat.
Zkratka, byly zde vzdy kreseni otazky uniku zhradu a pevnosti, zasobovani,
kryte zasobovani pitnou vodou, a otazka odvodu odpadnich
vod a splasku, kcemuz, mimo jine, byla urcena nadherna
razena stola vedouci zhradu skrze hradby jiznim svahem
dolu az na dnesni ulici Pelicovu, a pravdepodobne tehdy
dal az pod ulici Pekarskou, jak to naznacuji i mapy
umistene vexpozici vsevernim kridle hradu,
vprizemi vprvni cele.
Otazkou zustava pravy a
puvodni ucel teto stoly, protoze u jejiho horniho vstupu
jsou vmiste, kde zacina vnitrni stena jizni hradby,
jeste osazeny kamenne obrubne a evidentne tu byvaly dvere,
dnes timto mistem vpripade vetsich destu odteka
voda a pro tyto odpady je take vteto stole, snad za valky a
pobyvani brnenskeho gestapa na hrade, nebo jindy,
vybudovano betonove koryto a tato hodnotna chodba je
bezohledne zneuzita jako stoka! Chodba je zakreslena vmape
vyse uvedeneho archivu zroku 1746, avsak bez jakehokoli
popisu.
Tato velmi dlouha stola je
zajimava a krasna, jak je videt i na techto dvou
fotografiich, a lze i nyni pomerne snadno projit, a byla by
jiste po mensich upravach ohromnou atrakci pro
navstevniky hradu! Tato chodba je jiz vybudovana a mit
takovou zajimavost vjinem meste nekde vzahranici,
tezko by ji nechali chatrat a nezpenezili, tak jako tomu je
bohuzel vnasich podminkach.
