Navstivte podzemni tovarnu

Brnenska lokalita, Stranska skala, se muze pochlubit jak krasovymi prostory a jeskynnimi systemy vjurskem vapenci, tak labyrintem umeleho podzemi. Zatim je stale nastesti toto umele podzemi pristupne.


Kdyz prochazite dlouhe a prostorne chodby tohoto skalniho labyrintu vetvicich se stol, zajima vas, kdo a za jakym ucelem toto budoval. V roce 1943, ktery definitivne pohrbil nacisticke predstavy o bleskovem viteznem tazeni na vychod, doslo v Nemecku a jeho okupovanych uzemich k urychlenemu prenaseni strategicky dulezite zbrojni vyroby do podzemi. Zrizovani podzemnich detasovanych pracovist zahajila i brnenska firma Flugmotorenwerke Ostmark a svou pozornost uprela jak do Moravskeho krasu, tak i k vapencovemu utvaru Stranske skaly, ktery k tomuto ucelu svou polohou naproti tovarny primo vybizel. V Moravskem krasu bylo premeneno na podzemni tovarny celkem pet jeskyni - Kulna, Michalka, Stara dratenicka, Vypustek a Byci skala.

Ve Stranske skale bylo vletech 1943 az 1945 vybudovano celkem 813 metru hlavniho polygonu o celkovem objemu asi 16000 metru krychlovych, ktere tvori spodni patro v souhrnne delce vsech chodeb skoro 700 metru. Tam je prumerna sirka chodeb asi 5 metru a v jedne z nejdelsich stol je polozena i betonova podlaha, jak vidime na fotografii. Byvaly tu skoby a na nich provesene kabely - napajeni strojniho parku, a misty po stenach i uchytky k montazi stroju. Vteto nedokoncene podzemni tovarne mela fungovat vyroba leteckych motoru a stroju a technickeho zarizeni vseho druhu.

Vstup tvori tunel, kterym by mozna projel mensi traktor. A vnitrni prostory jsou misty jeste vetsi a sirsi. Vchazite dlouhou prostornou chodbou a norite se do vetsi a vetsi tmy. Oci se na ni rychle prizpusobuji. Na konci vstupni dlouhe chodby je dalsi pokracovani vpravo a tam je jiz tma, ze by se dala krajet. Jsou tu pak dve krizovatky, ze kterych se chodby rozchazi na vsechny strany a jeste se dale vetvi, nicmene pristupny labyrint lze cely projit, aniz by clovek zabloudil. V chodbach je neporadek a mnoho sklenenych strepu. Dokonce se nabizi i druhy vychod, ktery vznikl vdobe budovani stol zricenim stropu vnesoudrzne casti, ktera nebyla tvorena pouze pevnym vapencem. Je ovsem nutne zdiry propadu vystoupat po clenite prikre stene nahoru. Nebo se vratit vsemi chodbami. V posledni dobe si tam chodi rady hrat male i starsi romske deti, ale to jen obcas, jinak je tam klid, o vikendu je zvedavych navstevniku a dvojic, hledajicich azyl ve tme, vice.

Na spodni patro navazuje pozdeji budovany protiatomovy kryt civilni obrany. Ten vybudovala Csl. armada na pocatku sedesatych let a mel nadale slouzit jako velitelske stanoviste v pripade valky. Byl vybaven osvetlenim, nabytkem i filtroventilacnim zarizenim a plne dokoncen a zprovoznen. Masivni klenute zelezobetonove teleso protiatomoveho krytu sklenutymi prostory spojenymi ve tvaru trojuhelniku, bylo vestaveno do puvodni nacisticke stoly, z niz zabralo asi 85 metru a beznemu navstevnikovi znepristupnilo dalsich asi 140 metru stol. Interier krytu je rozclenen na radu mensich mistnosti - velitelska, operacni, spojarska, spolecenska, ruzne sklady, atd. Je klimatizovan, opatren agregatem, vysilackou, telefonem, ma elektronicke zabezpeceni vchodu, je osvetlen zarivkami a misty i oblozen drevem, jak uvadi clanek ve Speleoforu 1994. Do tohoto krytu vedou tezke ocelove dvere zvnitrni dlouhe stoly, a vpravem boku nad nimi je skulina a mezera stacici se doleva nad klenbu krytu. Plazeni se skulinou po oblouku betonove klenby atomoveho krytu tesne pod stropem one chodby asi necelych 10 metru, muze vzhledem ktesnemu prostoru pusobit dost klaustrofobne. Me to natolik nezlakalo. Mnoho mych pratel tam prolezlo, ale nadseni byli spise z prekonani onoho vstupu, nez z dalsich prostor. Pro zvedave jedna se tam pouze o dalsich 140 metru dlouhych prostor, tedy o dve protinajici se dlouhe stoly. Ty nejsou temer vubec vetrane, a tak je tam pry dost horko a hodne prachu, chodby tam vypadaji stejne jako ty ostatni pristupne, a nic tam krome zbytku zelez a upevneni stroju vubec neni. Tuto velmi zaprasenou plazivku po hrubem betonu trhajicim odev tedy nedoporucuji prolezat, ta namaha nema smysl. CO kryt samozrejme pristupny neni, ale ostatni umele podzemi ano, a rozhodne to stoji za to.

V soucasnosti poskytuje Stranska skala jednu z mala moznosti neruseneho, bezpecneho a zajimaveho seznameni s typickou nacistickou podzemni novostavbou stredniho rozsahu. Jak uvadeji tabulky vlokalite, vstup je na vlastni nebezpeci. Nebezpeci tu vsak pro rozumneho cloveka skutecne zadne nehrozi. Nehrozi zriceni stropu, vetsiho kamene, ani kroku do prazdna, vtechto umelych prostorach neni jedina propast nebo dira. Baterky ssebou...
dalsi dil