Z legend a povidani a nekterych historickych dolozek by byla zajimava chodba s nazvem Kryta stezka, STRADA COOPERTA, hloubena velikym zarezem kolem hradeb a maskovana zeminou, ktera sehrala strategickou ulohu pri konecnem vitezstvi Brnanu nad Svedy. Byla to podzemni chodba vedouci od brany Spilberku do hradebniho prikopu az k Brnenske brane (na dnesnim Silingrove namesti) do mesta. Zajimava predevsim tim, ze byla dost siroka na projeti vozu, nebo na pruchod ctyr vedle sebe jdoucich muzu. Byla vyhloubena z povrchu a pak jen dodatecne zaklenuta a zamaskovana. Sehrala dulezitou roli v zasobovani hradu pri oblehani Brna Svedy v roce 1645. Ti se ji pokouseli znicit delostreleckymi utoky, coz se jim nepodarilo. O to vetsi skoda, ze byla pak v mirovych dobach strzena jeji klenba ci strop a stezka byla zasypana. Do dnesnich dnu se z ni nedochovala ani nepatrna cast, takze polohu chodby muzeme jen priblizne odhadovat. Nejpravdepodobnejsi poloha je zaznacena na plasticke mape hradu v prizemi expozic hradu v severnim kridle, hned v prvni cele.

   Dochovala se nam vsak jina chodba:

    Ve vychodnim svahu pod hradbami nechalo mesto Brno zchatrat a totalne zdevastovat dum s opryskanym nadpisem "Hradni restaurace", v historii to byvala tzv. Pracharna (lze se docist na mape v expozicich hradu), a tento dvoupatrovy dum s barokni klenbou, ma sve sklepeni, k nemuz usti odbocka vedouci ke dlouhe zdene klenbove chodbe. Chodba je pravdepodobne vystavena v letech 1642 nebo 1740. Uzka klenbova chodba, vedouci k obrovske kryte studni. Studna slouzila tzv. Hornwerku, straznici a posadce pri dolnich fortifikacich hradu, je kryta a naprosto nenapadna i dnes, a nachazi se pod travnikem, hned u vchodu do dlouhe chodby, neboli mezi Pracharnou a nizeji v kopci polozenou novejsi restauraci. Tato kamenna studna je siroka asi 2 metry a hluboka 63 metru! Zdalo by se pravdepodobne, ze to byl tajny a kryty zdroj vody, mozna i pro hrad, voda se pak nosila onou chodbou. Chodba dnes konci po nejakych triceti metrech hned za Pracharnou, je tam propad a mozny zadni vstup do teto chodby. Lze predpokladat a virguli - pruzinou se domnenka potvrzuje, ze tato chodba mohla pokracovat nahoru az pod hradby a dal do hradu. Je pravdepodobne, ze vedla i na druhou stranu dolu od hradu a mohlo jit spise o kryte zasobovani nize polozenych fortifikaci. Vice o tomto problemu i v mem serialu v novinovych clancich na tomto webu.

    Pruzkum lokality je jiz na spadnuti, pruzina mne opakovane informuje o nekolika dalsich chodbach vedoucich od Pracharny severovychodne dolu a take od zminene studny. Chodeb tu skutecne muselo byt povice, nebot nekolik lidi si i pamatuje na siroke usti zdene chodby se vstupem kdysi ve svahu severne par desitek metru vedle hotelu Continental, tedy nad dnesnim parkovistem u ulice Vesela. Na jinou cast siroke zdene chodby narazili v upati vrchu Spilberk pri vykopu jamy v bocni parkovaci silnicce Obchodniho soudu na Husove ulici. Je to par let zpet a dotycni meli strach jit dal a dal onou chodbou a samozrejme nemeli svetla. Jak uz to pokazde byva, nemeli cas, nebo zajem, nalez nekomu hlasit (a nechat se s vykopem zdrzovat pruzkumem chodby).

    Fragmenty zdenych klenutych chodeb jsme nasli a fyzicky prosli i v mistech, kudy vedlo potrubi pres starou cerpacku nahoru do vychodni hradni cisterny. Potrubi tam jeste je, a nekolikametrove fragmenty chodeb lze projit, dal jsou zavaly. System chodeb je i primo pod cerpackou, vetvi se a opet konci zavaly a zasypanim suti.

   Co se meho mereni pruzinou tyce, nekolik chodeb vede i pod celym severnim upatim kopce. A lze je zachytit i pod vychodni vstupni casti hradu, kde se take nachazi a je zakresleno ve starych mapach (1682) ulozenych v Kriegsarchivu sklepeni zajimaveho kulateho pudorysu pod hradni bastou sv.Anny. Pruzinou jsem chytal i nejake chodby pod jihozapadnim rohem hradu, kde puvodne stal bastion. V lete 2002 se pri hloubeni zakladu asi v hloubce 6 metru chodby skutecne nasly (viz Kronika).

   Mapy potvrzuji i bocni mistnost v prujezdu hlavni zapadni brany hradu.  Jina mapa potvrzuje byvalou podzemni strelnici v zapadnim dolnim prikopu kasemat v podobe rovnobeznych chodeb usticich do mistnosti, udajne je to vsak nyni zasypano.

    Predpokladat podzemni prostory lze i severne od Pracharny, kde staly dnes jiz u odbourane hradebni zdi byvale kasematy "Hornwerk", a pozdeji objekt civilni veznice, jak stare mapy ukazuji.

    Take je zname, ze se Svedove snazili v 17.stol. vyhodit do povetri nekterou cast hlavniho hradebniho opevneni hradu a za timto ucelem zacali kopat stoly nekde ve svazich okolo hornich dnesnich hradeb, ale dnes je cely kopec v podobe parku pomerne upraveny, a tak je tezke naznak nejake stoly nebo propadu ve svazich objevit.

    Pravdepodobne jsou i dalsi unikove a zasobovaci vetsi a kocarove chodby, tehdy vedouci hodne daleko, jedna udajne snad az do Rajhradu, Znojma, a druha smerem pres hrad Veverska Bityska snad az do Tisnova (znamy davny propad silnice v Komine do velkych prostor). 

   Samozrejme hluboko ve skale na urovni Husovy ulice, kde je u chodniku pri projizdeni okolo jasne videt velike betonove zamrizovane vchody, jsou vyhloubeny prostory a sklady civilni obrany a byla zde budovana jiz za valky i podzemni nemocnice a byly tam dle ocitych svedku velke plne vybavene saly. Z techto prostor je pak vyvedena na povrch parku kopce Spilberk spousta viditelnych vetracich sachet a nekolik vystupnich sachet, vetsi schodiste a dalsi zajisteny vystup pod klenbou v boku vysoke a dlouhe hradby vedouci do svahu kopce. Tyto prostory mozna souvisi s podobnymi prostory tvaru sachovnice dole pod kopcem Petrov (podobne velike betonove vchody na urovni chodniku u tramvajovych ostruvku na Novych Sadech u Hlavniho nadrazi) Kazdopadne jsou to i tri siroke a propojovane stoly smerujici pod hrad.

    Urcite drive existovalo podzemni spojeni s mestem uvnitr hradeb (ustilo pry u Hlavniho nadrazi, v oblasti nam. Svobody a jinde). Jednu takovou chodbu na vychodnim svahu zavalili Svedove pri dobyvani Brna.

    Na Spilberku je znama uzka chodba - stoka. Ta zacina pod vstupnim vychodnim prikopem kasemat u jizni steny hradby a prochazi kolmo pod hradbou a za ni pak mirne meni smer asi o 20 stupnu a svazuje se dolu obloukem az pod silnici pod kopcem prilehle ulice Pellicova. Je to misty vyzdena chodba, z klenby prorustaji korinky a cast teto chodby je polohove zakreslena vcetne jejiho vyzdeneho profilu za plexisklem v expozici v jedne z cel v restaurovanem zalari v prizemi severniho kridla hradu Spilberk.

    Zajimavy je i krysi kanal v pristupne zdene dlouhe osvetlene klenbove chodbe nachazejici se ve spodnim patre jiznich kasemat. Mel to byt odtokovy kanalek napojeny snad na zminenou stoku svazujici se az pod ulici Pellicovu. Samotna chodba vede pod celym hradem, lze dojit az na zazdeny konec. Co je za onou zdi? Pred mnoha lety tam byla tabulka s varovanim vstupu na vlastni nebezpeci, a zchatrala mriz, a kolega mi tvrdil, ze ji odsunuli a sli chodbou dal, ta se pozdeji rozvetvovala, pokracovaly chodby nizsiho profilu, ale moc daleko nesli, protoze meli bez baterek strach. Nechali to napriste, a to uz byla mriz opravena. Historik z Muzea na Spilberku mi na to rekl, ze se mohlo jednat o vstup a propojeni s podzemni strelnici, kterou meli Nemci v zapadnim prikopu hradu tehdy vybudovanou.

    Okolo roku 1645, v dobe oblehani Brna Svedy, se tito snazili ruznymi podkopy a stolami v kopci hradu nepozorovane priblizit az pod hradby a na strategickych mistech je vyhodit do povetri a vzniklymi trhlinami se zmocnit hradu. O tom vsak Brnane vedeli a branili se zase svymi protikopy. Tuto situaci nazorne dobre ukazuje plasticka mapa umistena v expozici "Stare Brno" v prostrednim poschodi severniho kridla hradu Spilberk, coz jsem se i pokusil nafotit zde, podkopy jsou znazorneny ryhami v sede plose.

    Nejake nepotvrzene prostory se maji nachazet i pod malym Druhym nadvorim, a kdosi pristrojem zmeril, ze v hloubce asi 8m se tam krizuji a rozdeluji chodby, a to same opakovane ukazuji i virgule. Na druhem nadvori byvala mimochodem i sekyrarna... Nepotvrzena je snad i podelna chodba pod severni terasou, lezici na klenbach severnich hornich kasemat. Na venkovni zdi by to take naznacovala viditelna mensi klenba nad dvema hlavnimi velkymi klenbami.

    Na velkem opravenem a zpristupnenem Tretim nadvori se nachazi studna hluboka 114m. Byla zhotovena behem nekolikalete prace mnoha najatych delniku (o tom existuji presne dokumenty a popisy) klasickym postupem stridaveho polevani skaly horkou a studenou vodou, diky cemuz skala popraska a lepe se dobyva. Kdyz ze studny byla v roce 1991 odcerpana voda a studna byla cistena, ctyri metry nade dnem bylo mozne vlezt do rozvetvujici se chodby ve skale razene stoly, zhotovene, kdyz tehdy hledali vodni pramen. Nakonec zadny vyrazne silny pramen pri hloubeni studny nenasli, a tak ma studna neprirozeny charakter, protoze voda v pramincich plynule steka predevsim jen ze sten studny, po cele jeji vysce. Presto je studna az par metru pod povrch dosud vodou naplnena.

    Zahadna je svitici mistnost lezici bokem a pod urovni Druheho nadvori, neboli dve protilehle kamenne fluoreskujici zelenkave steny, ktere po nasviceni a zhasnuti slabe zelene svetelkuji (resp. jen malta mezi kameny), podobne jako svitici zelena chodba v pristupnem Jihlavskem podzemi. Mozna vysvetleni:

                 Jihlavska svitivka                     Mistnost pod hradem

    I v tomto pripade, jako v Jihlavskem, jde o oznaceni skladu "cehosi" Nemci za valky (hrad v tech dobach vyuzivali nejen k popravovani), nebo o zvlastni druh plisne, a nebo o nejakou nahodnou primes urcitych prvku diky chemickemu slozeni prirodniho zdroje surovin pro maltu v kamenolomu, nebo jejich zamerne primichani. A nebo, chcete-li, oznacene prechodove misto do ztracene podzemni rise Agartha (jak to popisuje stejnojmenna kniha).

    V technickych kolektorech hradu (tzv. Halicsky trakt) jsou videt jak zaklady hradu, tak v prilehlych stenach ruzne zazdene klenby. To ale nemusi znamenat, ze se jedna o nejaky zacatek chodby, protoze casto se ve stene stavela z cihel klenba ci oblouk kvuli pravidelnemu statickemu rozlozeni tihy a tlaku ve stene. To by ukazala a snad brzy ukaze zkusebni tyc zasunuta vyvrtanym otvorem, jestli by narazila na prostor nebo na skalu. Odvazne nazory dodavaji, ze to jsou klenby stropu vetsiho hradniho salu s nize puvodne polozenym dnem a dnesni podlaha je vlastne polozena na sutich. Pravdepodobnost ale komentovat nebudu.

    Pod hrad take vede ze soukromych a hlidanych prostor mezi ulici Pekarskou a Schodovou - tedy ve svahu a proluce ulice Schodove novejsi stola, razena ve skale. Je dlouha asi 400 metru, mirne zahyba do praveho oblouku pod hrad a udajne se nachazi jeji slepy konec jen nekolik metru ode dna hradni studny. Jsou zde i dulni koleje a zelezobetonova mirne zchatrala vyztuha a podpera stropu. Ze sten misty tecou praminky vody a krystalizuje tu v nekterych takovych mokrych mistech i syntr, bily vapenec. Voda steka do cetnych kaluzi, jejichz dno je v nekolika pripadech rovnez bile a pokryte na omak hrubymi krystalky. Vedle kaluzi lze nalezt beloucke kulate vodou ohlazene kaminky. Stola slouzila predevsim pruzkumnym ucelum, bylo tudy planovano i tramvajove spojeni od Mendlova namesti k Bilemu domu a hodne odvaznym napadem a projektem udajne bylo i vytahove spojeni z podzemni zastavky dnem hradni studny na Velke nadvori... Toto vse patrilo k projektu nove podoby mesta nekdy snad v osmdesatych letech, jehoz pozustatkem je take napriklad dnesni dlouhy pristupovy chodnik na autobusove nadrazi Zvonarka. Chodnik je v urovni 1.patra OD Tesco, ale ve stejne urovni s perony vlakoveho nadrazi, coz byl zamer a urovne mely byt a po presunu vlakoveho nadrazi pravdepodobne budou primo propojeny.

Fotim nejenom podzemi a jednou se krasne zamracilo...

Nafotil jsem si i zajimave zabery z audiovizualni vystavy, ktera se konala v kasematech hradu v kvetnu 2002:

---

navrat