Kanalizace a stoky
Souhrnna delka stokove site v CR vzrostla na 22 tisic km v roce 2000. Po vzniku stredovekeho mesta byly odpadni vody z domu odvadeny do otevrenych rigolu v ulicich, do nichz odtekala i voda ze soutek (uzke ulicky asi 50 cm mezi domy, majici tehdy za ukol odvadet povrchovou vodu ze strech a dvoru). Otevrenymi rigoly, vetsinou stredem ulice, se odpadni vody vsakovaly do terenu. Ve stredovekem Brne byly totiz az do 14. stoleti vydlazdenejsi jen nejvyznamnejsi ulice a namesti.
V obdobi, kdy Brno chranily hradby s hradnim prikopem, se odpadni vody odvadely ze zastavby do blizkych potoku, rek a vodnich nahonu. Splasky vytekaly potrubim z domu do toku, nebo otevrenych svodnic v ulicich a odtud samospadem do vodoteci.
Take odpadky a vykaly byly zrejme shromazdovany na hnojistich ve dvorech, kde byly staje pro dobytek. Postupem doby vsak zivot ve mestech doznal zmen podle premeny jednotlivych majitelu ze zemedelcu na remeslniky. Remeslo behem doby zcela prevladlo a zacaly se budovat ve dvorech podzemni zumpy z pocatku oddelene, pozdeji spolecne i pro nekolik domu. Zumpy se po naplneni vyprazdnovaly a kal se odvazel v sudech za mesto.
Nedostatecna izolace techto zump, provedena v nejlepsim pripade vrstvou jilu, nezabranila vnikani skodlivych latek do studni vzdalenych casto jen nekolik malo metru. Tato praxe pretrvala az do
17. stoleti , kdy v jeho druhe polovine byly budovany prvni stoky z cihelneho zdiva, avsak bez pevneho dna. Odpadni vody tudiz jimi prosakovaly opet do okolni pudy. Ke konci 18. stoleti bylo jiz zapocato se stavbou stok, ktere mely vyzdeno i dno. Kanalizacni sit byla ovlivnovana prirodnim spadem terenu.
S budovanim soustavne mestske kanalizacni site se ale zacalo az roku 1892, kdy jiz melo Brno 19300 metru cihelnych a 15000 metru betonovych stok. Stoky ustily do reky Svratky u mostu na dnesni ulici Videnske a u zeleznicniho mostu na trati Brno Breclav.
S ohledem na malou vydatnost reky Svratky byly pozdeji obe stoky propojeny a ustily do Svratky v Komarove.
Dnes samozrejme vetsinou nahradily stare zdene stoky novejsi z ruznych velikych betonovych skruzi, dilcu a koryt, a temi se da chodit po vyschlejsich castech, nebo plavit z okrajovejsich casti nebo sidlist kilometry az do mesta,
a dale za mesto, smer cistirna Modrice:)
I to je podzemi se svym kouzlem, obcas vede i 15 metru hluboko, po snad 70 metrech jsou vzdy sachty s ocelovym zebrikem, nebo stupackami nahoru k poklopu, v hloubeji lozenych stokach jsou ve vystupnich sachtach i dve mezipatra s plochou treba 4x4 metry...
Sachta
Tlamovita vypust
Stoupne-li ve stoce hladina, odteka timto prepadem do vypuste (kde pak v tomto pripade v puvodnim cistem rybnicku za Boby centrem hnije, odporne pachne a znecistuje prostredi, coz se vsak brzy stane minulosti).
Lakalo nas cast nejake stoky projit, jako nejpohodlnejsi se nam jevila kruhova stoka z betonovych obloukovych dilu - klencu, o prumeru asi 2,5 metru, tekla tam jen struha destove vody bez zapachu, nebyla moc siroka, takze clovek sel rozkroceny po suchem koryte. Z toho ale zacaly bolet nohy, tak jsem to zkusil po dne, temer neklouzalo, ale zacalo mi teci do bot a za chvili mi zacala blednout baterka, tak jsem ji setril a vypinal a pokracoval po tme, jen ve slabem a obcasnem svetle kamaradu prede mnou, a to uz mne prestavalo po nejake pulhodine bavit. Konecne jsem se dosplouchal k dalsi sachte, zkusili jsme poklop zvednout, ale nesel! Ani v dalsi, az snad ve ctvrte sachte, a to uz jsme pomerne radi vylezli na svet, i kdyz do oploceneho arealu tovarny! Jenze vracet se tu dlouhou trasu? A tak jsme namirili na vratnici, musel byt na nas asi pohled, ale nikdo nas tehdy nezdrzoval. Nastesti.
Brno ma vesmes svadenu destovou vodu ze strech a ulic do kanalu, kde je vetsinou sifonovy prepad napojeny na kanalizacni komunalni stoku. Nekomunalni stoky primo na destovou vodu Brno vybudovane nema.
Aktualni je rekonstrukce kmenove stoky pod ulici Krenovou, kde je v dubnu 2001, a dalsich mesicich, videt ctvercove hluboke sachty, vice nez 5 m siroke a ocelovymi profily vyztuzene. Touto sachtou dolu jerabem spousteji i maly buldozer, a ruznou jinou tezkou stavebni a dulni techniku... viz me stranky o exkurzi pri stavbe stok.
Zakladem kanalizacni site mesta je sest paternich kmenovych sberacu - stok:
Stoka: Jeji delka: Trasa a mista, jez odkanalizovava:
A - 7,5km - Na pravem brehu Svratky, Stare Brno, Herspice, Bohunice, Prizrenice, Modrice
B - 16km - Na levem brehu Svratky, Bystrc, Komin, Jundrov, N.Liskovec, Kohoutovice, Zabovresky, Jiraskova ctvrt, stred mesta, Komarov
C - 17km - Jeho cast tvori zaklenute koryto Ponavky, nyni probiha vystavba a razba nove betonove casti vedouci vedle Ponavky. Trasa: Reckovice, Kralovo pole, Lesna, cast mesta
D - 7,5km - Husovice, Cerna pole, vnitrni mesto a jsou do nej zausteny kmen. stoky C a B
E - 13km - Na levem brehu Svitavy, Obrany, Malomerice, Zidenice, Julianov, Cernovice
F - 10,5km - Lisen, Vinohrady, Slatina, Slapanice, Chrlice, Bedrichovice, Podoli
Celkova delka stokove site Brna cini asi 950km.
Stoka C v parku Luzanky:
A dalsich par obrazku pro poteseni:
Stoka u parku Luzanky, krizovatka Bobycentrum
"Cisarska komora" z roku 1912, Kralovo pole
Malovana mapa zdene stoky
Stavba stoky na Cejlu