Studny

    V dobach nejstarsich - po vzniku mesta byly jedinym zdrojem pitne vody prave studny:

   

Ty byly nejen soukrome, ve sklepich nebo prizemich domu bohatych mestanu, ale i verejne, ktere byly zrizovany v ulicich ci na namestich k obecnemu uzivani.

    Presnejsi zpravy o studnich se nedochovaly. Lze se vsak domnivat, ze byly otevrene, v horni casti opatrene vyzdivkou a hluboke 8-16metru. Vice toho z pramenu zjistime, jen o jedne verejne studni, ktera byla zrusena az v 80. letech 19. stoleti. Prvni zminka o ni je z roku 1358 a byla na konci ulic Behounske a Siroke. O dalsich studnach vime jen, ze staly na dnesnim namesti Svobody (byvaly Dolni trh) pobliz Moroveho sloupu, v dolni casti dnesniho Zelneho trhu (byvaly Horni trh) a na Dominikanskem namesti.

    Roku 1877 provedl profesor Habermann zkousky vod ze studni a z dvaceti odebranych vzorku shledal devatenact zcela zavadnych a pouze jedina studna mela vodu vyhovujici. Do studni totiz velice casto prosakovaly skodlive latky z  blizkych odpadnich zump. Po tomto zjisteni doporucil studny zasypat a na prikaz radnich tak bylo ucineno. Nektere studny ale byly zazdeny jen v horni casti. Nize pak byl prorazen otvor a na cerno se tudy voda cerpala dal. A take se dal sirila spousta nemoci. Dnes jsou tyto polozasypane studny velikym nebezpecim. Takoveto nekvalitni a uhnile prestropeni ci zazdeni se muze totiz pomerne lehce zritit.

    Zasypane studny jsou nam dnes velkym zdrojem informaci o zivote v dobe, kdy byly zanaseny. Ve vrstvach jsou v nich nahazene nejruznejsi veci, vetsinou potreby vsedniho zivota (napriklad kusy nadobi, sponky, prezky...), ktere jsou pri pruzkumu takoveto studny objeveny a peclive dokumentovany.

    Take jmeno mesta Brna bylo casto davano do souvislosti s velkym poctem studni na jeho uzemi.. Nemecky se totiz studny reknou die Brunnen. Dalsi moznosti (a zrejme tou spravnou) je take slovo brnje, coz oznacovalo mokriny nebo baziny, o ktere na soutoku Svratky a Svitavy take urcite nebyla nouze.

    Brne byvalo ve stredoveku a prakticky az do 19. stoleti bezne, ze mnoho domu mivalo ve sklepich sve studny, vetsinou kamenne. Mnoho techto studni je dnes nebezpecnych ze stejneho duvodu jako stare ponechane sklepy, nad kterymi jiz nestoji domy, a stropy techto sklepu prestavaji byt staticky bezpecne. Stare studny mivaji podobny osud, ponechavaly se bez vyuziti a v lepsim pripade byl jejich otvor zakryt postupne trouchnivejicimi prkny, nekdy byla nad nimi vystavena klenba, i ta vsak za tu dobu prestava byt staticky pevna. Cihly se za dlouha staleti rozpadaji a trouchnivi (dnesni cihly jiz za par mesicu:

 staci se podivat na cerstve opravenou hradbu ve svahu kopce Spilberk) a takovych studni bylo pod domy, ulicemi a namestimi nyni nekolik nalezeno a jako v pripade sklepu nelze s urcitosti tvrdit, ze nas nikde takovato smrtelna past nemuze prekvapit. V Brne byly tyto stare a casto velmi hluboke studny nalezeny (a staticky posleze zajisteny) napriklad pod Zelnym trhem, pod Dominikanskym namestim a ulici Dominikanskou, Starobrnenskou, Biskupskou, Orli, Pekarskou, a dalsimi lokalitami. Na Dominikanskem namesti se nad hlubokou studnou schovanou uprostred parkoviste pod vrstvou dlazebnich kostek bezne parkovalo, aniz by to nekdo tusil. Je mozne, ze bude v budoucnu odkryta verejnosti, zatim je bezpecne zakryta.

    Stara historicka kamenna studna je take napriklad v polovine svahu kopce Spilberk, je prekryta betonovym panelem a takto schovana pod rovnou plochou nenapadneho travniku. Krome hloubky do neznameho temna ma i dost velky prumer, ktery mne na pohled dost prekvapil. Pod panel totiz vede uzky delsi otvor pri zemi, do ktereho je mozne se proplazit a dolu do studny opatrne nahlednout. I s ohledem na nezajistene studny bych tu chtel nadsence varovat:

Pokud jdete nejakou chodbou a nejste pozorni, nebo mate slabe svetlo a jeste s nim zrovna neposvitite chvili pred sebe, slapnete najednou do prazdna a... Toto se mohlo stat napriklad jeste pred nejakym rokem v jednom sklepeni na Provaznickem vrsku, kde velice hluboka studna na konci chodby nemela zadne zabezpeceni a zem byla rovna az do okraje otvoru!

 - po tme je to past!

 -sem slapnout

 -dnesni stav



    Nyni dostala studna pevnou mriz a stejne tak je nepristupna i ona chodba, ktera je nyni pevne uzavrena poklopem. Casto se ke studnim vazou i ruzne povesti, napriklad na ulici Orli do jedne studny skocila nestastna divka, kterou otec nechtel dat jejimu milemu a zbavil ji tak zivota, protoze jeji mily pochazel z chudych pomeru. Pobliz ma byt mimochodem velka kamenna studna, ze ktere se udajne v podzemi napajeli kone a vozila se voda prostornymi chodbami vedoucimi smerem k Rajhradu. Tomu se zde vice venuji v podzemnim serialu - dil o Prvni brnenske poste na Orli ulici.

    O spojeni chodbami od hradu Spilberk, od nam.Svobody a podobne s Rajhradem mluvi skoro kazdy, jaka je nebo byla skutecnost doopravdy? Ing. Svoboda na tuto otazku zatim jen smutne krci rameny, zadne dukazy, nebo alespon fragmenty teto  prostorne a dlouhe chodby zatim nikde nebyly nalezeny. Ja jen podotknu, ze spise nebyly dukladne oficialne hledany. A kdyz je takova chodba omylem nalezena, je vzapeti delniky uzavrena a vykop hodne rychle a potichu zasypan. Nahodne jsem byl informovan o obci Orechov, ze se tam kope nova kanalizace a ze tam nakopli starou chodbu, vedouci dal a dal. Informace byla stara tyden. Ihned jsme tam jeste v noci jeli, misto jiz bylo samozrejme zasypano, zbyvala jen dodelat povrchova uprava. Chodba tam byt samozrejme podle nasich testu a vnejsich znaku a ukazatelu mela - ja tvrdim, ze tam i je, akorat je nyni prerusena kanalizaci. Je to logicke - takovy vzacny nalez by po nahlaseni nepredstavitelne zbrzdil stavebni prace...

Kdyz jsme hovorili o vode a studnich, jedna takova zajimavost: Pod silnici ulice Starobrnenske je jiz pres sto let plne funkcni dreveny vodovodni rad (!), ktery zatim vubec nebylo nutne menit z duvodu poruchy. Jakou ma podobu? Ctyri drevene tramy stazene plechovymi pasy k sobe a do vznikleho ctvercoveho dreveneho profilu doprostred vyvrtan otvor pro protekajici vodu. Voda drevo roztahne jako v sudu a tak neni zadna skulina, kudy by voda unikala... (Informoval o tom jiz stary jeskynar a klempir, ktery mel na opravach vodovodnich radu a odpadnich stupacek v techto mistech podil a prehled.)


 

Studna na Špilberku

    Je snad nejzajimavejsi hradni studnou v nasi zemi, je to totiz svými 114 metry hloubky druhá nejhlubší studna v nasich zemepisnych sirkach, ma zajimavou historii a navic o ni koluje spousta povesti.

(Aktualizace z roku 2005:
Studna na Zbirohu měla dno v hloubce kolem 80 metrů, to se však nyní prokázalo jako falešné, umělé, a po vytažení nepořádku, německých dokumentů, a po rozebrání tohoto přestropení se odkryla další část studny, opět asi 80 metrů! Celková hloubka tedy měří kolem 160 metrů, čímž studna ve Zbirohu předčila svojí objevenou hloubkou naši studnu Špilberskou!
viz stránka o tom zde.)

    Vyhloubení studny na hlavním nádvoří Špilberku se datuje do 2. poloviny 13. stoleti, tedy do obdobi, kdy byl postaven i hrad. Pomineme-li existenci cisterny na destovou vodu, slouzila studna jako jediny zdroj pitne vody az do prelomu 17. a 18. stoleti. (Nevíme, jakou úlohu splňovala krytá studna u Prachárny pod hradem a jak ji zařadit časově.)

Tehdy merila 39 metru. Pote se vsak rozrostla hradni posadka na tolik, ze pro ni uz nebyl obsah studny dostacujici. V roce 1714 byl najat dulni mistr za ucelem jejiho prohloubeni. Spolu se dvema strelmistry, ctyrmi az sesti horniky a s pomoci stejneho poctu nadeniku vydoloval behem tri let studnu az do hloubky 114 metru, cimz z ni ucinil pravdepodobne (?? tehdy) nejhlubsi studnu v ceskych zemich.
    V roce 1809 vsak byla studna na prikaz francouzskeho cisare Napoleona zasypana az do hloubky 63 metru. Ale o dva roky pozdeji byla opet vycistena a uvedena do provozu. Svemu ucelu pak pravdepodobne slouzila az do konce 19. stoleti.
    V letech 1939-1941, kdy mela na Spilberku sidlo nemecka armada, bylo usti studny opraveno a opatreno kamennym roubenim s  kovanou mrizi. Tuto podobu ma studna dodnes.




    V roce 1717 se jeste dale hloubila, aby se narazilo na silnejsi pramen vody a take byly proto vyrazeny dve postranni stoly ctyri metry nade dnem studny. Studna se zacala plnit vodou jiz rychleji a stacila jiz pokryt potreby hradniho osazenstva. V te kratsi ze stol byly pri pruzkumu a cisteni studny v roce 1991 objeveny lidske pozustatky s castmi obleceni a prazdnou penezenkou.

Dle zachovane obuvi vime, ze slo prokazatelne o vojaka, a dobu smrti lze vymezit lety 1871-1880, kdy byl Spilberk vyuzivan jako kasarna rakousko-uherske armady. Pravdepodobne prisel o zivot pri tehdy poslednim cisteni studny. V jejich utrobach byl pravdepodobne zavrazden a ponechan.

    Jedna z povesti vsak rika, ze za zle valky s cizackymi Svedy zachranila tato studna spilberske vojiny pred tim, aby bidne pomreli hladem. A to tak, ze jim bystrcti pekari nosili chleba jeste cerstvoucky podzemnimi chodbami usticimi prave do teto studny. Za to pak byly odmeneni tim, ze nemuseli po leta platit dane. A podle reci maji byt u povrchu ve studni zazdeny otvory do bocnich stol smerem na zapad, ktere byly pouzivany pri hloubeni studny k odvazeni lamaneho kamene, aby se to nemuselo dlouhe mesice dopravovat pres nadvori hradu.
    Behem cisteni a pruzkumu hradni studny v roce 1991 ale nebyly pracovniky Muzea mesta Brna objeveny zadne tajne chodby, stoly, ba ani jejich pozustatky. A zda po vitezstvi Brna nad Torstensonovou armadou skutecne doslo k osvobozeni bystrckych pekaru od platby dani, se bohuzel take nepodarilo nikde zatim zjistit.









Vodni rezim a zatopene podzemi

    Zde bych se chtel predevsim zminit z hlediska historickeho podzemi o tom, ze v nekterych mistech Brna se muzeme setkat i se zatopenymi, nebo polozatopenymi sklepy.

    Sklepni prostor je zatopen, kdyz do nej prosakuje netesna kanalizace a nebo vodni srazky bez moznosti prirozeneho vsakovani a nebo dalsiho odtoku vody. Pri vyzkumu a reseni havarie starych sklepu pod Dominikanskym namestim byly nektere mistnosti do urcite vysky zatopeny hlavne po desti. Do vysky asi 180 cm od podlahy sahala vodni hladina v nadhernych a hodnotnych klenbovych sklepenich pobliz chramu sv. Petra a Pavla na Petrove (pod byvalym hostincem "U fajfky").

    Zde to vsak zpusobila zasadni zmena vodniho rezimu pod celym kopcem, nebot jej zasahla za valky bomba, mnoho vody vyverajici ze silnych puklinovych pramenu ztratilo svuj prirozeny odtok, a tak voda prosakovala do tohoto, ale i jinych sklepeni v blizkem okoli. V tomto sklepeni je jiz zajisten odtok, ale v mnohych je treba 20 cm vody, jako treba v ulici Biskupske  a Starobrnenske:



Voda ve sklepeni - casty problem


navrat