Téma - protiletecké kryty v JMK   (v tisku článek vyšel 9.9.2014 - Deník Rovnost, příloha)

     

    Dobrý den,

     

    pro Brněnský deník Rovnost a další jihomoravské Deníky připravujeme velké téma o protileteckých krytech v Jihomoravském kraji. V souvislosti s tím bych Vás chtěl poprosit o odpovědi na následující otázky k tématu:

KP:      Díky za důvěru, možná by bylo lepší kontaktovat přímo Magistrát a Technické sítě Brno, neboť některé kryty mají ve zprávě. Je ale pravda že nemají celkový přehled o různých zapomenutých a ještě ne plně objevených menších úkrytech, kdežto my jako nezávislá nezisková společnost, sdružení Agartha, nemáme ničím svázané ruce a pátráme a dokumentujeme úkryty nejenom v Brně, ale příležitostně až v zahraničí.

 

     

    Kolik bylo na jihu Moravy za druhé světové války protileteckých krytů?

KP:      Těžko se to takto odhaduje, ale celkově určitě přes 2 tisíce.

 

     

    Kolik z toho přímo v Brně?

KP:      Podle archivních plánů a záznamů jsme napočítali celkově přes 1300 krytů, vedených jako protiletecké, tedy většinou typizovaných krytů k rychlému ukrytí před nálety.

 

     

    Který byl největší a kolik pojmul lidí?

KP:      Největší kryt (veřejný) byl vybudován pod Petrovem, zamřížované vchody jsou vidět i z tramvají z Nových Sadů. Jeho čtyři hlavní štoly i se všemi propojkami a místnostmi měly být schopny pojmout ke 3 tisícům lidí. Nikdy k tomu nedošlo, protože do celkové šíře byl kryt prohlouben a zvětšen až ve dvou dalších etapách po válce. Podobně se to odehrávalo i pod Špilberkem - původně byly vchody z Husové ulice jen dva - jednalo se o sklepy pro výrobu a skladování ovocných š´táv. Jedna věc je, na kolik je vždy kryt dimenzován, ale ve skutečnosti se podle situace do krytů mnohdy namačkalo lidí nohem více - každý chtěl přežít a tak se radši pár hodin mačkal v krytu. Horší je, že někdy padla bomba přímo nad strop krytu, ten se roztříštil a tlaková vlna všechny ukryté lidi stejně zabila. To se stalo např. nedaleko Staré Osady. naštěstí tam bylo tehdy ukryto "jenom" 12 lidí. Rozbitou nebo rozpůlenou skořepinu betonové klenby krytu však lze vidět na mnoha místech, v mnoha úkrytech, např. na severní straně Špilberku.

 

     

    Jak silné bombardování měly být tehdejší kryty schopné vydržet?

KP:      Pro běžnější nálety předepisovaly stavební výkresy sílu betonové skořepiny 8 cm. Podle důležitosti nebo počtu ukrytých lidí pak byly kryty zasazeny kryty ještě do stráně, do skalního masivu, takže tlaková odolnost mnohonásobně vzrostla.

 

     

    Co vše patřilo k vybavení protileteckých krytů?

KP:      Naprostá většina protileteckých krytů sloužila pro krátkodobé ukrytí pouze při náletech. Byla tam pouze připravena nebo donesena prkna, která se položila na postranní sokly na stěnách podélně, nebo i příčně, a lidé tam hodinu až čtyři seděli a doufali, že žádná bomba nepadne ani nad kryt, ani ke vchodu, protože silná tlaková vlna při výbuchu je schopna všechna těla roztrhat. Do vyjimečné kategorie patřily velkoobjemové kryty s hermetickým uzavřením v případě radiačního nebo chemického poplachu a zamoření. Sloužily k přežití na tři dny i více dle počtu kyslíkových bomb, fungovala zde klimatizace, záložní zdroje vody, elektřiny, odpady. Sem patří v Brně největší kryty: Pod Petrovem, pod Špilberkem, pod Stránskou skálou, a několik dalších továrních. Kryt pod První Brněnskou Strojírnou měl tři patra včetně operačního sálu, kde ještě zůstalo zvláštní zrcadlové operační světlo s protivahadlem; kryt Lachemy skrýval i protichemické obleky...

 

     

    Na jak dlouho byly v krytech nachystány zásoby potravin?

KP:    V těch největších hlavně na ty tři dny, nebo podle počtu kyslíkových bomb na delší období. To se nikde přesně neuvádí. Doba ukrytí a možného přežití je jasně limitována zásobou kyslíku, potom vody a potom až potravin.

 

     

    Vznikaly další v době studené války?

KP:      Ano, šedesátých letech se hojně budovaly úkryty ve sklepech pod domy. Poznáme je i podle venkovních nouzových výlezů se stříškou a větráním. Bylo to téměř běžné opatření, tyto úkryty s novými domy budovat.

 

     

    Jak na tom byla v minulosti jižní Morava v kontextu krytů ve srovnání s jinými částmi země?

KP:      Přímo do tehdy tajných složek strategie ukrývání jsem až tak daleko nepronikl, ale množství korespondovalo s množstvím obyvatel a nutností je v případě ohrožení ukrýt.

 

     

    Využívaly se dřív i přírodní kryty jako třeba jeskyně?

KP:      Já bych to nazval spíše jako zneužití a zničení. V případě jeskyně Výpustek to bylo doslova, a v jiných jeskaních, např. v Býčí skále, k tomu došlo jen částečně, takže hlubší prostory a krasová výzdoba zničena nebyla.

 

     

    Kolik přibližně krytů existuje dodnes? Jsou některé z nich funkční? (je možné staré kryty v případě ohrožení nějakým způsobem využít?)

KP:      Velmi hrubý odhad je čtvrtina. To ale závisí na objevování dalších, které jsou v plánech zakresleny. někdy jde jen o projekty, které se už nestihly realizovat, ale častěji se kryty nebo jejich vstupy zasypaly, nejen kvůli dětem. Osud krytu je v rukou majitele pozemku, a tak někdy dojde k zasypání a někdy k využití jako sklad brambor např. Vyjimečně dojde i k využití většího krytu jako trafiky (např. v podchodu Hlavního nádraží pod domem Letmo), někdy se zrodí hudební klub, o těch ale vím jen v Praze.

 

     

    Které kryty jsou dnes nejzajímavější a proč? (myšleno z těch, do kterých se může dostat veřejnost)

KP:      On každý úkryt má svá specifika a zajímavosti, co do polohy, větvení, u těch největších i co do vybavení. Nelze to však hodnotit, protože přístupný veřejně není v Brně bohužel dodnes žádný. Některý rok se na jediný den zpřístupnil jeden kryt a potom u něj stojí i mnoha hodinová a mnoha set metrová fronta. A další lidé mají smůlu, zvláště když je to otevřené v pracovní den. Město stále naříká na nedostatek financí, nemá již ani na další průzkum historického podzemí, ale stávající objekty vydělávat nenechá, přitom zájem by byl obrovský, jak se mnohokrát ukázalo. Některé věci nejde pochopit rozumem.

 

     

    Jaké zajímavé nálezy v krytech badatelé objevili? (pár příkladů…)

KP:      Ono je to skutečně jinak a o podzemí je opravdu široký zájem a to ve všech věkových skupinách, hlavně mladších. Ty větší kryty s filtrací, klimatizací a dalším vybavením mívá majitel nebo firma zamknuté a pokud nás tam pustí nahlédnout, je tam původního vybavení spousta, ale tady nejde o nějaké objevování, protože se o tom již ví a majitel kryt nějakým způsobem spravuje, v lepším případě i udržuje. A ostatní kryty, které jsou volně přístupné, patří jen do skupiny jednoduchých pro krátký úkryt a tam vybavení žádné prakticky nebylo ani za války. A díky aktivitě bezdomovců tam nezůstanou ani světla ani vypínače, ani dveře, vše je vybydleno. Takže objevovat nebývá co. :-)

 

     

    Které kryty byly předělány a dnes slouží úplně jiným účelům? (u této otázky prosím odpověď co nejdříve, ideální by byl i nějaký příklad mimo Brno a Brněnsko)

KP:      - kryt pod obch.domem Letmo u nádraží v Brně jsem zmiňoval, je z něj trafika prostorná, vstup je z podchodu, blízko hned vedle nových eskalátorů. Pak ještě konkrétně vím o hlubokém krytu v Praze na Parukářce, ten je znám jako hudební klub s vystoupením alternativních skupin. Sestupuje se zvláštním betonovým kruhovým schodištěm pět pater, přičemž schodiště se oboustranně prolínají. O jiných narychlo z hlavy nevím, je jich málo a většinou je majitelé (objektu, pozemku) využijí jako svůj sklad, sklep, dílnu). Jedna malá dílna zůstala zachována a začleněna v Pisárkách do nové více úrovňové křižovatky, úkrytová štola tvaru L. Vrata jsou vidět blízko z tramvaje. Zde se však spekuluje, zda nešlo spíše o další sklad pro trhaviny, než o kryt. Někdy je původní účel nejasný, neznámý, a někdy splývá.

 

    Předem Vám mockrát děkuji za spolupráci. O odpovědi prosím do čtvrtka do večera (kromě vytučněné otázky), pokud to půjde. Jakékoliv detaily můžeme řešit v týdnu operativně po telefonu.

KP:      jasně; taky jsem rád že se zájem o podzemí zvětšuje tímto, a pomáhá se jeho záchraně...Klidně se ještě zeptejte na další nějaké věci pokud by to bylo nedostatečný.... já se nechtěl více rozepisovat, o každé otázce by se dala napsat i stránka, teda krom těch využitých krytů...