Podzemí Františkánského kláštera v Brně

Text a foto: Kamil Pokorný © 2008
(část foto Michal Doležel)

Brněnské podzemí vyniká četnými sklepními labyrinty a soustavami několika klenutých, vzájemně propojených místností. Skutečně je, čím se chlubit, a doufejme, že se Brnu podaří do léta získat potřebné finance na zpřístupnění několika nejzajímavějších prostor. K oživení a využití mnoha dalších dostanou šanci ti, kteří projeví zájem a uvědomí si reálnou atraktivnost členitých a rozsáhlých historických podzemních prostor. Podívejme se například pod Františkánský klášter na Římském náměstí.

Zaslechne–li někdo slovo „klášter“, vybaví se mu klanějící se věřící v hábitech v ponurých místnostech odříkávající své modlitby… Nadšencům pro historické podzemí se však vybaví veliká hluboká sklepení a podzemní chodby, v nichž tu a tam procházejí zahalení mniši se svícemi, střežící únikové chodby, víno a mnohá tajemství...

Pohled na klášter z Římského náměstí

Často musely veliké stavební komplexy různých i méně známých klášterů řešit problém s vlhkostí zdiva a bylo téměř pravidlem, že podél základových zdí byly vystavěny odvodňovací chodby. Dokonce bývali někteří věřící kláštera určeni k tomu, aby ve studních v podzemí pravidelně kontrolovali stav spodních vod a ovládali příslušná stavidla k regulaci této hladiny. Nežádoucí byla mnohdy ze statických důvodů i nízká hladina, a tak existovaly i přítokové štoly, přivádějící vodu do podzemního systému, spleti štol a chodeb. Samozřejmě, že se chodby mohly použít jako únikové v případě požáru a jiných situací.

Pod kláštery vystavěnými na suchém skalním podloží nacházíme spíše rozsáhlejší veliká sklepení s širokou klenbou, sloužící pro uskladnění vína a potravin.

Původní františkánský klášter sv. Bernarda založil v roce 1451 italský františkánský mnich Jan Kapistrán (Giovanni Capistrano), který byl také horlivým kazatelem. Pro klášter byl zakoupen pozemek před městskými hradbami jižně pod Puhlíkem (oblast ulice Anenská), při mlýnském náhonu.

V době švédského obléhání nechal velitel a plukovník Schönkirch ze strategických důvodů františkánský klášter zapálit a františkáni přesídlili do města. Pro přehled bojové situace musely být vyhlazeny všechny domy v blízkosti okruhu městských hradeb. Proto musel shořet i kostel sv. Bernarda, postavený nad původním klášterem, na návrší blízko Pekařské ulice.

Náhradou za zničený majetek dostali františkáni od městské rady kostelík sv. Maří Magdaleny a čtyři gotické domy, na jejichž místě byl dokončen v roce 1654 klášterní konvent.

Nový areál kláštera byl postupně dostavován a v roce 1672 byla při něm zřízena nemocnice s lékárnou. V následujících letech byl klášter bohatě vyzdoben a jeho součástí se stala knihovna s archivem. V roce 1786 byl klášter zrušen a zbytek kláštera převzala vojenská oděvní komise, která v něm zřídila vojenský dopravní ústav (Transporthaus). Po dalších necitlivých přestavbách zde byl v roce 1889 umístěn státní sklad knih.

Pod dvoupatrovou uliční budovou a východním křídlem kláštera se nacházejí podzemní gotické prostory – spletitá sklepení několika výškových úrovní. Dominuje jim široká prostora, opatřena při pozdějších gotických přestavbách polokruhově vyklenutým klenebním pasem. V horní části bylo gotické zdivo nahrazeno barokními zdmi s klenbami zřejmě při stavbě kláštera. Prostora zřejmě původně tvořila podle dodatečně zazděných okenních otvorů přízemí. Některé části zdiva lze posuzovat jako románské, odpovídá tomu i výškové situování něco níže pod původním povrchem. Z původní stavby se dochovaly pouze části zdiva z lomového kamene, později opravovány a dozdívány cihlou.

V září roku 1982 došlo k prolomení klenby ve spojovacích chodbách pod Římským náměstím. Při svozu odpadků se pod nákladním vozem propadla dlažba nad zřícenou klenbou dvou pater podzemních chodeb, neboť ve druhém suterénu v té době již klenba chyběla. Provlhnutím ztratila soudržnost. Vůz se tedy propadl již do veliké prostory.

Havárie byla v časové tísni řešena zabetonováním těchto prostor. Smutné je, že podobný osud stihl ještě o mnoho let později mnohé další sklepní systémy pod tímto náměstím, v době, kdy už se to mohlo snad skutečně řešit jinak. Je pravděpodobné, že neměly tak výraznou historickou hodnotu a musela být dána přednost finančně únosnějšímu zalití betonem.

Rozsáhlé sklepy pod budovou kláštera byly v osmdesátých letech upravovány a zajišťovány velmi nevhodně. Později se v prostorách zřizovalo divadlo Radost a aniž bylo dílo dokončeno, zanechalo další nevhodně provedené zásahy do konstrukcí.

Podzemí i samotné budovy se dodnes nachází ve značně zchátralém stavu a jen jejich vhodná oprava a využití může vést k záchraně těchto velmi atraktivních historických míst.

Probouraný vstup ze dvora

Dolní místnost č.1, záběr pod Římské náměstí

Jedna z klesajících ale nyní slepých chodeb z místnosti č.1

Dolní místnost č.1 a další z chodeb

Místnost č.2 s klenutým pasem

Širokoúhlý záběr

Místy i zajímavé nástrahy a překvapení

a místy novodobější zazdívky a přestavby

Mám rád jak dobře nasvětlené záběry, tak i ty spořeji a temněji
s nádechem tajemna, toho tu je cítit poměrně dost

Obnažené klenby podlahy místnosti v patře

Vzadu mne čekalo překvapení - starý nákladní výtah

Výtahy sbírám (fotím), tento atypický je jako z hororu, a to bylo poledne...
na půdě domu mne čekala i starší strojovna výtahu :)

Tento záběr na Římské náměstí mne velmi těší, protože
je focen úzkým okénkem ze staré strojovny...