Špilberk chystá zpřístupnění náslechových chodeb již roky…

Text a foto pro měsíčník Newexpress: Kamil Pokorný © 2008

Brno prožívá výraznou proměnu: Jeho dříve tušené podzemí se začíná zpřístupňovat veřejnosti. Pozadu nezůstává ani brněnský hrad Špilberk, i když, je to tak docela pravda? Se zpřístupněním dalších špilberských chodeb zaspal dobu a otálí již několik let.

Špilberk má čím se pochlubit!

Průlom snad nastal v dubnu letošního roku. Sice velmi pozvolný a opatrný, ale nastal. Noviny a televizi obletěly zprávy o Špilberku, odkrývající svá tajemství. A o možnosti unikátního zážitku – využít zpřístupnění nově postaveného jihozápadního bastionu včetně podzemí. Ovšem pouze zkušebně, na jediný víkend! A to ještě nikoli pro davy zvědavých brňanů a turistů, ale jen velmi tiše pro malé skupinky předem objednaných lidí (počtu max.15), které mohou pouze v celou hodinu být provedeny odhalenými prostorami. Po celém areálu nikde ani cedule, všude klid, normální „provoz“, pokud by člověk předem nevěděl a následně se nevyptával, že musí na pokladnu kasemat, ani se o tak zajímavé možnosti nedozví.

Stejně opatrná je samotná realizace prohlídky chodeb a bastionu: trasa je již osvětlena. To je vše. Chybí jakýkoli popis, jakákoli jediná informační tabule. Návštěvníci byli potěšeni možností podívat se do konečně zpřístupněných prostor, a poměrně obsáhlým výkladem průvodce. Jsou však i zklamáni, proč všechno to otálení a nezájem pružněji dokázat odkrýt tak zajímavé skutečnosti opravdu široké veřejnosti!

Bastion, neboli předsunutá část vnějšího opevnění hradu, byl znovu dostavěn před třemi lety. Zbytky původních základových zdí tehdejšího bastionu byly dosud skryty až osm metrů v podzemí, pod úrovní současného terénu parku a pod sutinami původních hradeb. Archeologové odkrývali tyto fragmenty postupně pět let. Začalo to při odkrývání a hloubení základů pro novou stavbu bastionu.

Překvapením bylo nalezení fragmentů původních náslechových chodeb. Takové se našly i při dřívější stavbě severozápadního rohového bastionu s depozitáři a kotelnou hradu, ale tehdy na chodby nebyl brán ohled a zabetonovaly se při stavbě základů. Mezi tím se změnili lidé i celková situace a současný objev fragmentů chodeb se již nenechal přehlédnout, naopak, musely se zásadně měnit plány stavby nového bastionu tak, aby se šetrně zakonzervované fragmenty náslechových chodeb zakomponovaly do prohlídkové trasy bastionem, což také oddálilo jeho dostavbu.

Jihozápadní raně barokní bastion hrál velmi důležitou úlohu při obraně Brna před Švédy. Ochraňoval střelce a děla před útokem. Obránci jej postavili během dvou let před návratem švédského vojska v květnu 1645. Bastion pak posloužil obraně západní strany hradu, kterou před tím chránily jen nevelké kamenné bašty. Na jihozápadní bastion se soustředil největší nápor Švédů. Podařilo se jim podkopat až pod samotnou špici bastionu.

Velitel obránců Raduit de Souches (pomník na vyhlídkové terase hradu) s pomocí zedníků a truhlářů zbudoval uvnitř bastionu příčnou bariéru v podobě příkopu, která další švédské útoky zastavila.

Po obléhání prošel bastion mnoha obnovami. Obohatil se rovněž o podzemní galerii (průchozí vojenský prostor) s náslechovými chodbami, umožňujícími sluchem v podzemí sledovat přibližné manévry nepřítele. Bastion padl definitivně až pod palbou napoleonských vojsk v roce 1809.

Zbytky úseků náslechových chodeb pohřbily sutiny zdí bastionu a opevnění, dokud nebyly v našem novém tisíciletí odkryty a po dokumentaci zakonzervovány ke zpřístupnění veřejnosti. Kdy se však dočkáme opravdového zpřístupnění pro širokou veřejnost, zůstává otázkou.

Vstupní prostor k náslechovým chodbám

Pokračujeme k chodbám nově zaklenutou prostorou jižně

Sestupujeme k chodbám

Konec jedné náslechovky a jdeme dál...

Zakonzervovaná klikatá chodba

Za koncem další náslechovky byste se po čtyřech metrech prokopali ven ze svahu

Ještě pohled zpět

Cesta k točitému schodišti

Rychle fotit, prohlídka je mi v patách...

Prohlídka pomalu končí

Cesta k depozitářům i nad bránu průjezdu

Vpravo boční nebo únikový vstup k průjezdu...