Chodby na Starém Brně
(a že jich tu je!!!)
Text a foto: Kamil Pokorný 1/2009 a foto 11/2008
Každé město má svou kolébku, místo, kde vzniklo. Pro Brno je to část města, zvaná Staré Brno.
Jak jinak, Staré Brno je opředeno dodnes nejen mnoha pověstmi, ale také tajemstvími.
Jedno tajemství jsme poodhalili - nebo spíše přibylo další do počtu...
Na počátku 11. století přebírá roli přirozeného centra celé oblasti osídlení u brodu přes řeku Svratku. Vzniká trhová osada, postupně tři sakrální objekty a možná i hradní sídlo s názvem Brnen, hrad „na brně“, tedy na blátě, obklopený a bráněný bažinami. U něho se nejspíše odehrály dvě válečné epizody z let 1091 a 1099, o nichž vypráví Kosmas ve své kronice. Dějiny i důležitost této osady se rozvíjí, přes Dlouhý a později Kamenný most vedly Starým Brnem důležité kupecké stezky, větvící se pak dalšími směry. Později zde vzniká starobrněnský klášter a dlaší objekty, ke kterým se dodnes váží zajímavé pověsti o Elišce Rejčce, o hostinci U modrého lva, o strašidelné hospodě dole na Úvoze, o klášteře Alžbětinek, o domě U sedmi švábů, o bílé paní u letohrádku Mitrovských, o zjevení smrti v kovárně na Křížové, nebo o hraběti Ypsilantim a vodníkovi ve starobrněnském náhoně.
Starému Brnu historie upřela statut města, přestože se jeho otcové po staletí snažili o jeho získání. Definitivně rozhodla Marie Terezie, že Staré Brno městem není, protože nemá náměstí, stálou šibenici, pranýř, ani hradby (a to se psal rok 1768).
Samotná existence Starého Brna skončila roku 1850, kdy bylo přičleněno k Brnu. Od té doby se obec dále rozvíjela nejen do své vnější viditelné krásy, ale již dávno také směrem dolů, do podzemí, protože bylo potřeba někudy začít odvádět splašky, zregulovat Svratecké rameno protékající přes Mendlovo náměstí a také rozšiřovat nejen obří klášterní vinné sklepy do svahů na Úvoze, ale hloubit další a další sklepní chodby pod Pekařskou a okolními ulicemi, většinou kvůli uchování zásob.
Tyto sklepy při objevování, zakreslování a čištění svojí velikostí např. pod objektem Pekařská č. 80 doslova vyrazily dech, a hlavně dodnes není objasněno, proč se zde nacházely nejen tak objemově obrovské prostory, ale také proč byly některé přes 8 metrů hluboké! A jiné měly kopulovitý tvar, jakoby jejich prvotní účel měl být rituální. Korunu všem sklepům pak daly labyrinty rozlehlých židovských sklepů a chodeb za ulicí Hlinky, hloubené hluboko pod Žlutý kopec především jako vinné sklepy.
Překvapující rozsah měly také systémy chodeb v areálu nemocnice sv. Anny, které jsou dnes využity, nebo zneužity minulým režimem, jako kolektory pro parovody a jiné sítě, vedoucí do jednotlivých pavilonů nemocnice.
Pekařská ulice je neblaze proslavena také tragédií z roku 1976, kdy tlak vody z prasklého potrubí podemílal několik hodin vozovku, až došlo k propadu a neštěstí. (Věnujeme tomu jiné stránky detailně.) Situace tajemna a nejistoty kolem netušeného výskytu podzemních prostor byla tak vážná, že se začalo brněnské podzemí od tohoto roku systematicky zkoumat, mapovat a případně sanovat či likvidovat. Po průzkumu Pekařské ulice se však pokračovalo v samotném centru města a tak se dodnes odsouvá průzkum tak zajímavé lokality, jako je celý Špilberk, a tím spíše celá oblast Starého Brna - Mendlova náměstí a jeho širokého okolí, na neurčito.
Na podzim roku 2008 mi přálo štěstí a objevil jsem s kamarádem neplánovaně vstup do starých klenutých chodeb blízko Úvozu. Ochotná paní nám jej odemkla a omlouvala se za drobný nepořádek ve vstupu klenuté chodby. Já jej přitom ani nevnímal tím nadšením, do jakých neznámých prostor (táhlé klesající chodby) vstupuji. Jak už to bývá, nadšení z objevu většinou trvá jenom několik sekund, lze to vyjádřit i na metry, protože i v tomto případě, pokračování zděných klenutých chodeb bylo přerušeno závalem. Přesto jde o delší zajímavé – možná jen sklepní – prostory, které potvrzují již dávný zájem pronikat do podzemí, možná i podzemím unikat, nebo se v něm alespoň skrýt s nejbližšími. Přináším jedinečné záběry, ale o historii a významu těchto prostor se zatím může jenom spekulovat.
Několik prvních orientačních záběrů:
Vstup do kvelbené chodby (ani nedýchám)
Je tu dokonce odbočka!
Kamarád je mi v patách a paní, která nám velmi ochotně odemkla
toto podzemí, se nechápavě směje, co jsme to za blázny :)
Pokračuji rovně a to, co bývá pravidlem, nastat muselo asi i zde:
Pokračování chodby je zavaleno!
Je zvláštní jak je chodba klesající a proč by se to tak hluboko zavalilo.
Podívám se na detail závalu..
Proražená klenba.. Ale za kuželem hlíny je to spadené celé.
Vracím se ke křižovatce, kde už čeká Mirek s paní, abychom šli do odbočky.
První krok do boční chodby a už fotím... Kdyby to tak pokračovalo!
Další tři kroky...
Začíná být zřetelná jakási novější zazdívka na konci.
Pohled zpět od zazdívky ke křižovatce.
Je jasné, že toto podzemí mnoho let dobře posloužilo jako sklep.
Ale původní účel? Kam až chodby tehdy vedly?
Chystám se je na jaře odchytit virgulí z povrchu.
A co je vlastně za touto zazdívkou?
Iluze bývá často příjemnější, než realita...
Tak vás v ní opět ponechám.
Zdroje: Milena Flodrová, Aleš Svoboda a další typičtí autoři v tomto směru a můj archiv.
Tento článek publikován v moravském měsíčníku Newexpress 1/2009.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)