Stránská skála - jevy ve štolách potvrzeny!
Text a foto: Kamil Pokorný, včetně aktualizace 1 a 2/2007 a 2/2008 a 7/2008 níže.
(Zase nějaké oči nad vstupem!)Tento vstup nebyl určen jako nouzový výstup z protileteckého krytu, ale byla
tudy vedena vzduchotechnika. Zazděn byl až někdy po válce do poloviny výšky.
Dne 16.3.2002 jsme se vydali na Stránskou skálu u Brna, že v této lokalitě vyzkoušíme změřit a testovat přítomnost dalších pravděpodobných a souvisejících podzemních prostor.
Když jsme šli do štoly, která se nachází k tramvajové zastávce nejblíže, Katce se tam dovnitř vůbec nechtělo. Nicméně šla s námi. Došli jsme na konec této štoly a vybídli neznalého Rudu, pokud má chuť, ať vleze nahoře na zadním závalu do systému přírodních plazivek, tomu se tam však bytostně nechtělo. Již při příchodu jsme si všimli jednoho ze dvou trámů, které měly pravděpodobně indikovat, tak jako sklíčka v jeskyních, zda se nějak nemění tvar štoly, nevzniká žádné statické narušení ani porucha a ani tedy žádné hrozící nebezpečí zřícení stropu s závalu. Jeden ze dvou trámů byl totiž nějak přelomený téměř ve své půli, a spadený na zem!
Napadlo nás, maje po ruce své citlivé pružiny, zeptat se na příčinu pádu trámu, načež Ruda prohlásil: Na tom se mohl leda někdo oběsit... S Chossem jsme zbystřili nad touto myšlenkou a oba se zároveň ptali, tedy našich virgulí, zda tu nastala sebevražda. Ano! Pružiny souhlasně potvrzovaly - ano. Muž? Žena? Ano. Žena. Zemřela oběšením se? Ano. Je tu mezi námi? Ano. Trochu jsme se tomu s rozpaky pousmáli a šli se podívat a měřit do vedlejší odbočovací štoly. Chvíli měříme, najednou Chosseho psi začali štěkat směrem ke křižovatce ke spadenému trámu, Chossemu to došlo a hned se ptáme, jak daleko je ten duch zemřelé. Vzhledem k ověřeným zkušenostem s našimi virgulemi, když jsme shodně dostali potvrzeno nějakých 3-7metrů od nás, jsem neváhal ani chvíli, nachystal foťák a šel oním směrem zpět za záhyb štoly ke křižovatce se spadeným trámem a již jak jsem se blížil k onomu místu, v podstatě do tmy jsem naslepo blýskal jeden záběr za druhým. Výsledek nás překvapil a vidět jej můžete i vy, zde níže.
Podařilo se zachytit opakovaně technicky nereálnou a nevysvětlitelnou světlejší stopu - flek v místech možného činu. Následné záběry nám potvrdily, co jsme předpokládali, že ono "cosi" bude ihned vylekáno mnou, mým focením a štěkajícími psy a uteče se to skrýt. Následně nám i virgule potvrdily rychlé přemístění této bytosti - či zbytkové energie, pravděpodobně do úzkých labyrintů zadních přírodních plazivek.
Ano, k mnohým detekcím používáme alternativních postupů a virgulí nebo intuice. Tuto formu detekce máme mnohokrát potvrzenu i nezávisle z více stran nebo cizích úst pamětníků, proutkařů.
Vchod do štol... blízko tramvajové zastávky.
!!!až pan V.Adzima nás 12.4.2007 mailem upozornil, zda jsme si povšimli
uprostřed vchodu tváře na tmavé stěně a poslal stejnou fotku zesvětlenou:
Moji původní fotku pan Adzima jen zesvětlil (tvář)
a zbytek ztmavil, aby byla tvář zřetelná...
Prvně jsem si říkal, co je to zase za montáž. Pak jsem se pozorněji podíval
na onu fotku, vystavenou již dlouho na této stránce a doslova mne zamrazilo
- dosud jsme si té tváře tam nepovšimli!!!
Detekce tehdy na podezřelém místě pomocí virgule
(Zbytky trámu se nachází po zemi ztrouchnivělé ještě v roce 2008)
Co má symbolizovat zlomený trám? Co se tu stalo a proč?
Šli jsme pak detekovat do boční štoly, za chvíli se psi splašili a otáčeli se směrem zpět ke křižovatce...
Malý krysařík bojácně štěkal na místě, zatímco jeho větší kamarád šel na průzkum
Já šel za ním a fotil potmě, bez baterky, abych něco nevylekal... Co jsem zachytil?
Ono "cosi" se pak při pohledu na posloupné fotografie evidentně stáhlo do zadních plazivek
11/2007: V horní části si nad mlhovinou všímáme siluety postavy v sukni zde -možná- oběšené ženy
Ještě jednou situační pohled, přičemž plazivky (Medvědí jeskyně) jsou zde nahoře vzadu
Aktualizace 1/2007:
Stránskou skálu jsme navštívili znova po upozornění několika jednotlivců na to, co v podzemních prostorách občas vnímají a snažil jsem se pořizovat fotozáběry opakovaně zatímco Erik, čekatel na členství v Agartě, se procházel a vnímal, jak na něj prostory působí. Já většinu času, až na větší prostory v systému štol u protiatomového krytu, kde jsme oba cítili silné mražení v zádech, necítil pak jinde celkem nic, ale Erik ano a výrazně, a záběry potvrdily, že mu cosi stále bylo v patách. Mimochodem, smrt ženy, nám potvrdila i jedna senzitivní přítelkyně sama od sebe, když jsem ji tam zavedl, aniž bych cokoli říkal - prý se tu ta žena v období války chtěla skrýt a pravděpodobně ji zabili...
Několik záběrů:
Zimní přístup a pohled bez listí
Vstupní rovná štola, někdo si tu hraje s magií
- moukou vysypané plesnivé kruhy na zemi, stoupat se nám do nich nechtělo.
Na displeji digitálu si všímám nějakých mlhovin
jakoby tančících bytostí
Jakoby roztažená sápající se bytost s rukama ke trámu
Pozdější záběr štolou směrem ven
A pohled zase ke kruhu a plazivkám vzadu
Bytost jakoby se táhne za Erikem
Rozprostřelo se to směrem k boční štole
Ztmavená verze záběru
Fotím stále dále, cestuje to různě
Pohled z boční štoly ke křižovatce
Formace se mění
Boj s bytostí? Ne, Erik nevidí to, co zachytí fotoaparát s šedým filtrem
bytost je Erikovi stále v patách,
pozor, takto se na vás může v podzemí nebo někde, něco zavěsit.
Záběrů mnoho, toto je jen výběr zřetelnějších a vše jsem doostřil.
Člověk je celkem v klidu, ale kdyby někdy tušil, co je kolem...
11/2007: Na tomto záběru si přítelkyně nad Erikem povšimla opět ženské siluety, připomínající oběšenou ženu v sukni!
Ústup vzhůru?
Zdá se, že ne... Všimněte si náznaku lebky nad trámem...
Opět postava s hlavou nad trámem?
Někdy hodně zřetelné formace... Erik pak prý snědl doma tři stroužky česneku a ulevilo se mu :)
Aktualizace 2/2007:
Dle shodných výpovědí pánů důchodců se ve štole blízko u tramvajové zastávky před 40 lety na jednom z tehdy dvou umístěných trámů, oběsila žena, proto, že se jí na Stránské skále zabila její dcera Vlastička Dostálková. Spadla nešťastnou náhodou ze skály dolů do míst, kde se dnes nachází protiatomový kryt, nad nímž vlevo zůstala malá památná deska umístěna ve skále, nad vchodem do štoly vpravo.
Děkujeme zejména Petrovi Sedláčkovi, bydlícímu u Stránské skály.
Můj článek o tomto otiskl časopis Medium 05/2007 na str.4.
Aktualizace 7/2008:
Zjistil jsem upřesnění situace. Čtrnáctiletá Anička se zabila pádem ze skály v září roku 1938. Její pomníček, deska, tehdy byla vsazena do skály na její památku, na úrovni okolních vyšších ploch, protože až po začátku války padlo rozhodnutí razit štoly, a to pod úrovní okolí, se zahloubenými nájezdy. Místo, kam tehdy Anička dopadla, tedy již neexistuje, bylo odebráno hloubením nájezdové prostory před štoly. A protiatomový kryt se začal velmi tajně a nenápadně vbudovávat do za války ražených štol až v šedesátých letech... Anička tedy nedopadla ani před kryt, ani před štoly, nic z toho tehdy ještě neexistovalo! Když se začaly hloubit nájezdy ke skále a ražbě štol, přerušily se tím chodby systému krytů z oválných 8cm silných betonových prefabrikátů, již existujících. Vlevo viditelný zazděný a proražený fragment oválného prefabrikátu tedy neskrývá pokračování, on nejspíše pokračoval na opačnou stranu, do dnešní přístupové cesty ke štolám a krytu. Nad touto cestou existoval ještě těsně po válce dřevěný most, přejezd kvůli těžení a drcení vápence, na úrovni nedaleké kamenné rampy, v níž byl před pár lety zahrnut sklípek, širší místnost. Dřevěný most a mnoho dalšího zařízení tehdy rozebrali a rozkradli lidi! Ne však výztuže štol, žádné výztuže nikdy ve štolách neexistovaly, nebyly ve vápenci naprosto potřeba. Ani v místě, vypadající jako propad před protileteckým krytem. Nešlo totiž o propad, ani o dopadenou bombu, která by strop štoly shora prorazila... Mnoho dalších informací až v mé připravované publikaci.
2/2008 - Pro zajímavost a upřesnění tehdejší situace...
Čtenář našich stránek nám napsal mailem:
Vážení, se zájmem dnes prohlížím Vaše stránky - díky vřele za ně! Opravdu zajímavé počtení i pokoukání! Rád bych Vám sdělil něco k fotce ze Stránské skály, kde jste proutkařili za přítomnosti psa, který se dle autora oněch fotek a komentářů \\\"splašil.\\\" Jako psychotronik, který se sám specializuje na proutkařinu Vás chci upozornit, že při proutkaření se proutkař energeticky uvolňuje, vysílá svoji energii. Díky tomu (i jinému) je možná detekce. Psi mají vysokou citlivost na příjem veškerých bioenergií, takže ocitnou-li se v bezprostřední blízkosti právě detekujícího proutkaře, začnou se bát, výt, štěkat, někdy mohou být i důsledkem strachu agresivní. (Prostě - cítí \\\"duchy.\\\" Podobně reagují i v přítomnosti umírajících lidí, jimž se též uvolňuje aura.) Každopádně působí na proutkaře krajně rušivě, a mimo jeho napadení můžou způsobit i chyby v detekci následkem dekoncentrace. Takže vřele doporučuji: ŽÁDNÉ PSY K BIODETEKCI NEBRAT!!!
Odpověď na mail:
Zdravím, musím Vaše povídání doplnit. Jednak mohu měřit cokoli a
kdykoli nehledě na přítomnost pejsků a kohokoliv jiného, nebo lidí
uprostřed ulice, náměstí, když něco měříme třeba pro Magistrát v
centru.
A také - jistě, psi a zvířata obecně reagují na kde co, mají širší
vnímání a podobně, ale já to na ty stránky nepsal jen tak nalehko, ale
po společných konzultacích a dedukcích a zralé úvaze s ostatními.
V našem případě, tedy - tehdy pod Stránskou skalou - to rozhodně byla
psí reakce okamžitá a nečekaná, přímo na nějakou bytost, ducha, a ne
na nás, protože tento, i druhý pes (španělská presa a ten druhý co myslím ani
není v záběru, byl malý krysařík), reagovali najednou oba dva,
přestože jsme předtím měřili hodinu a taky jindy a jinde velmi
mnohokrát a takovou reakci jsme nezažili u těch psů, ani když
pracujeme s energiema, nabíjíme a harmonizujeme auru atd.
Navíc psi se nedívali k nám, neštěkali na nás,
ale do toho místa k té křižovatce, zatím co my jsme byli všichni ve
zcela jiném úhlu, psi byli k nám téměř zády zatímco na COSI štěkali
zpět k té křižovatce.
Takže doporučuji lépe vyčistit hlavnu a zvýšit koncentraci pravé
hemisféry a můžete měřit vedle stáda psů, lidí, kombajnů, vždyt na
tom pak nezáleží, když měřím, tak měřím a mohou vedle padat trkaře,
může pršet, sněžit...
Ještě bych doplnil z našich hojných zkušeností, psi vidí astrální
bytosti a duchy a proto na ně mnohdy štěkají, před těmi horšími se
jim ježí chlupy, kňučí, a opět ne pozorováním naší anebo někoho
jiného aury, ale když jsou natočeni od nás, my stáli za nimi a oni
reagovali mnohdy najednou na COSI, co viděli před sebou, ovšem to nebylo ve směru k nám.
Také nemohu souhlasit, že by detekce fungovala díky uvolňování nebo rozšiřování aury. Je to o něčem jiném a při detekci mám dobré a hodně přesné reakce v jakékoli náladě, únavě a rozpoložení a stavu aury, řekl bych že je to o napojení se nahoře a rozvinuté intuici atd, také techniky SRT a jiné (s Vyšším Já) fungují okamžitě a rychle a nehledě na stav aury.
Psy s sebou bereme rádi, jednak se hodí proti případným bezdomovcům
v podzemí a jiným individuím a hlavně mají ještě ostřejší intuici
a citlivost i na slabý výskyt plynů (prokázal se zejména
Krysařík), a také různých astrálních a jiných bytostí. Mě k měření
nevadí a naopak díky nim a jejich reakcím ještě lépe rozeznáme
detaily onoho prostředí. A někdy před nimi i některé bytosti
prchají a není je třeba už pak odvádět mentálně (psi tedy občas nahradí to, co dříve dělávali exorcisté - vyprovodí a vyštěkají duchy pryč - opět to píšu na základě konkrétních zkušeností).
K.Pokorný
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)