Jindřichův Hradec
Text a foto: Kamil Pokorný, červen 2007
Jednoho parného letního dne jsme se rozjeli s Karlem Pokorným a našimi pražskými přáteli za krásami jižních Čech. Zařadili jsme hrad a zámek v Jindřichově Hradci, protože Karel věděl o vstupu – portálu ze studny na nádvoří. Chtěli jsme zdokumentovat stav tohoto portálu a dalších navazujících podzemních prostor, se studní propojených. Byli jsme potěšeni jak ochotou místních pracovníků, tak i velikostí několika sklepních prostor.
Podzemí Jindřichova Hradce překvapilo!
Mimochodem 9.11.2011 jsem pátral na netu a našel překvapení, časopis městské části Brno - Bystrc ukradl tuto moji fotku odsud z webu Agartha a bez jakéhokoli zeptání natož svolení použili, jakože je to podzemí hradu Veveří, to jsou věci...
Ani blbci neodřezali moje zelený rámování který pro web Agartha k fotkám přidávám :))
Člověk se nestačí divit...
Podívejte se, než moji fotku smažou:
www.bystrcnik.cz
Okresní město mezi Nežárkou a rybníkem Vajgerem má bohatou historii, jejíž počátek nalézáme již ve 13. století. Pod celým historickým jádrem města se dodnes zachovaly zbytky původně rozsáhlejších hlubokých sklepů, jež bývaly v některých místech propojeny. Z některých objektů se tradují podzemní chodby, propojující zejména zámek, klášter a kostely. Vyhledávat se je snažil pro své potěšení již počátkem 70. let místní rodák Václav Vaněk, senzibil. Vedle již zaniklých hlubokých sklepů zastihl svojí virgulí údajně chodby u staré hradní věže a kaple, směřující přes bývalé podhradí do města.
Myslíme si, že mnohé podzemí tu lze rozhodně pod historickým jádrem města očekávat a proto se do města ještě někdy vrátíme, abychom objektivně stav podzemí ověřili. Neméně zajímavé bude i podzemí přilehlého pivovaru a dalších objektů v Jindřichově Hradci. Máte – li konkrétnější informace, potěší nás, pokud se laskavě o ně podělíte.
Hrad a zámek
Zámek stojí v historickém centru mezi řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Vznikl na počátku 13. století a v polovině 13. století k němu byl přistavěn hradní palác s kaplí. Další přestavbu prodělal na sklonku 15. století, kdy byl hrad goticky rozšířen včetně opevnění. V hluboké zámecké hladomorně skonal v r. 1438 Zikmund z Vartenberka. Ke konci 16. století byl hrad přestaven na renesanční zámek. Hrad byl ještě barokně upraven. Začátkem 18. století zasáhl zámek rozsáhlý požár. Obnoven byl až ve století 20.
Původní hrad: Na skalnatém ostrohu nad řekou Nežárkou na jedné straně a mokřinami na straně druhé bylo založeno na starším slovanském osídlení přemyslovské hradiště. V písemných pramenech je poprvé zmíněno v roce 1220. Tehdy již bylo v držení Jindřicha, jednoho ze synů legendárního Vítka z Prčice. Páni z Hradce zde sídlili až do roku 1604, kdy po meči vymřeli. Dispozice mimořádně rozsáhlého hradu byla trojdílná. Jeho výstavba započala okrouhlým bergfritem, útočištnou věží, původně přístupnou pouze v patře románským portálkem. Podle vzhledu a pozdějšího využití se jí dnes říká Černá věž nebo též Hladomorna.
Obsáhlejší historie: zde.
Nádvoří zámku se studnou a portálem, cisternou a kolektorem
Vstup do sklepů spojených v nejnižším patře otvorem se studnou
Vstup do hlubokého podzemí chrání mříž, vpravo vede chodba ke sklepům dnešního Akvária
Detail chodby k Akváriu a torkretem obetonovaný portál do studny
Pohled portálem do studny, letos nízká hladina, před rokem jen 2 metry pod portálem
Jak se vám líbí sanace z minulého režimu? Bude tu na věky!
Kocháme se nádvořní studnou, jejíž koruna je bohatě zdobena okrasnou mříží
Detail mříže, jež má být uložena v depozitáři a nahrazena kopií
Díváme se i do blízké hradní cisterny, vodní zásobárny
Pohled do cisterny, všimněte si otvoru vlevo
Sestupujeme do dalšího podzemí, překvapuje nás cihlová vyzdívka i klenutí a kamínková podlaha
Chodbou vstupujeme do sálu.
Povšimněte si klenutí, obetonovaného patrně již v renesanční době.
Tehdy se již betonovalo? Kamenné klenby se "potí" a vlhkost je ve sklepech pro
potraviny nevhodná, působí plesnivění. Proto se klenby opatřovaly takovouto
silnější povrchovou omítkou, aby se snížila ve sklepě vysoká vlhkost.
Na konci sálu si všímáme výklenku ve skalní čelbě
Detail výklenku ukazuje zazdívku?
Stroužek vody na podlaze, tekoucí pod stěnu, prozrazuje teprve pozdější
přestavbu a doplnění zazdívky do snad pokračující chodby z areálu.
Pohled zpět do sálu
- kam vedlo zadní zazděné schodiště, je dnes záhadou.
Pohled zpět od výklenku ke vstupní chodbě a do vstupní chodby
Jdeme do dalšího sklepa, všímám si
vstupních vrat na podlaze a doufám, že vedou do podzemí.
Tajné podzemní pracoviště?
Ne, místnost je na úrovni nádvoří a je zde instalována dobová dílna.
Vrátili jsme se k podlahovým dveřím...
Ano, je to tak. Zvedli jsme poklop - křídlo dveří, a sestoupili po schodech do podzemí...
Širokoúhlý pohled do prostorného sklepa pod vraty.
Opět obetonované klenby proti vlhkosti, takže tajný potravinový sklep?
A v zadní stěně nějaký výklenek, že by ústí chodby?
Detail výklenku v čelbě
- těžko hodnotit, zda jde o zazdívku do pokračující chodby.
Další záhada, hodna prozkoumání. Ještě budem hledat informace.
Pokud ovšem nějaké vůbec existují.
Chodba by to byla nepravděpodobně nízká, ale o čem svědčí cihly v dolní části?
Pohled ke vstupním schodům
Vycházíme na povrch, dokud se těžká dřevěná vrata nezaklapnou...
Románská věž, Rondel, vedle renesanční kuchyně
Zpřístupněné sklepy s instalovanými Akvárii (vzadu propojení k dalším prostorám)
Pohled k východu ze sklepa
Těmito prostory do sklepů návštěvníci vstupují
Renesanční střílny prolámány v gotické hradbě
Na nedalekém náměstí vyzvídáme i v útulné čajovně...
Pohádkové záběry, již víme, že je lze pořídit i ve zdejším četném podzemí!
A to nás mnohá překvapení ještě čekají.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)