Kyšperk a tajemství podzemí
Text a foto: Kamil Pokorný, prosinec 2006, únor 2007
Pod hradem se nachází řada nezmapovaných a zavalených chodeb, ve kterých se podle pověstí skrývá poklad. Jednu chodbu, jen zahrnutou kamením, jsme našli v nejnižším sklepě...
Zříceniny gotického hradu se nachází na vysokém ostrohu nad vsí Unčínem vedle Krupky u Teplic. Hrad byl postaven jako pohraniční pevnost při tzv. srbské cestě poč. 14.stol. z popudu krále Jana Lucemburského. Vystřidali se zde tři majitelé, ale po roce 1522 vyhořel a zpustl.
Pověsti vypráví o dovážném císařském purkrabí z 18. stol., panu Hradeckém, jenž se vracel v noci ze Sas a nenechal se přesvědčit, aby se zdaleka vyhnul Supí hoře, kde prý straší. Pod hradem se jeho kůň vzepjal a odmítl pohnout se o krok vpřed. Purkrabí zahlédl nad sebou namísto zříceniny mohutný hrad s osvětlenými okny a než se nadál, objevil se mužík s dlouhou šedivou bradou, poklonil se a prosil, aby jej následoval na hrad, kde prý na něj čeká již dlouho starý rytíř. Purkrabí se vydal za mužíkem, vjel do hradu, nádvoří bylo osvětlené, ale pusté, nikde ani živáčka. Uvnitř nalezl starce v bílém kroji sedícího v komnatě, a v další znovu a znovu tutéž postavu, až ze sedmé komnaty vešel do sálu se dvěma starci, z nichž jeden byl oděn bíle a druhý červeně. V prsou bílého muže zela široká krvavá rána. Nabídli purkrabímu místo u stolu a nalili výborného vína, ale žádný z nich nepromluvil. Pojednou když zaslech purkrabí bolestné vzdechy starců, dostal strach a bez rozloučení prchal z hradu. Za mostem jej zadržel černý mužík a ptal se jej, co nahoře viděl a jestli poděkoval slovy "Zaplať Pánbůh". Když zvěděl, že nikoli, zabědoval: "Zas tedy marná naděje! Zase sto let čekání!", a zmizel ve tmě. Purkrabí se ohlédl a když za sebou viděl jen smutné trosky, zděsil se a šíleným tryskem ujížděl domů. V horečkách pak ulehl a do týdne jej pochovali.
Zachovány zůstaly rozsáhlé zbytky obvodové hradby, věžového paláce na nejvyšším místě hradu nad severním šíjovým příkopem, a na východní straně skoro polovina velké obytné věže, postavené Janem z Jenštejna (hlavní dominanta hradu).
Zřícenina je dosti zarostlá lesem a bylo výhodné, že jsme ji navštívili v období spadaného listí, kdy je nejlépe vidět zbývající stěny a učinit si tak představu o rozsahu původního objektu.
Nejvíce nás nadchly přízemní klenuté místnosti, zejména prostora umístěna severněji, kde nás ihned upoutala menší klenba, klesající až pod úroveň podlahy. Pod klenbou se nachází kamenné schodiště, po němž jsme podél nosné stěny místnosti sestoupili několik schodů a další schody klesaly směrem vlevo, pod podlahu místnosti horní, do další klenuté prostory, nacházející se půdorysně pod prostorou přízemní. Zcela jistě se jednalo o hradní sklep. V pravém koutě sklepní místnosti, zaklenuté opět kamennou klenbou, jsme spatřili otvor, ústí i pokračování vytesané v rostlém kameni. Zda se jednalo o odtokový kanálek, nebo dokonce únikovou chodbu, to se teprve pokusíme prokázat.
Do této prostory, v níž se nachází kamení a několik odpadků, se bylo možno prosoukat jen necelé dva metry. Pořídili jsme i v těchto ztížených podmínkách fotodokumentaci pro usnadnění rozhodování v dalším průzkumném počínání a ve vyhodnocení stavu úzké prostory vytesané ve skalním podloží. Chodbička, lze - li tuto prostoru tak nazvat, se stáčí za svým ústím mírně vlevo. Po necelém metru opět vlevo, větším obloukem. Oblouk je však takového poloměru, že v těchto úzkých podmínkách nebylo možné protáhnout fotoaparát až za roh a zhotovit záběry, prozrazující další podobu případného pokračování vytesané prostory.
Pokud by však prostora pokračovala přímočaře, musela by velmi brzy vyústit do volného prostoru končícího skalního masivu, na němž byly kamenné zdi obou klenutých místností kdysi vystavěny. Reálné je tedy v případě pokračování jen další stáčení se tesané chodbičky vlevo a nutné klesání o větším sklonu. Úzký a nízký profil této prostory předem napovídá, že je asi možné zcela zavrhnout variantu účelu jako chodby únikové, i kdybychom si to jakkoli ve svých fantaziích nejraději přáli.
Reálnější je představa odvodňovací štoly tohoto hradního sklepa, která po několika málo metrech vyústí do nějaké skalní pukliny, jako vodního trativodu. Rozhodně jsme si nepovšimli žádných táhlých a souvislých propadů v příkrých skalnatých svazích pod zdmi hradu, naznačujících tah a pokračování původní chodby, jak prezentovali přátelé z jiné skupiny, zabývající se průzkumem podzemí. Pokračování chodby nepotvrdily ani alternativní detekce přítomnosti podzemních dutin. Více prozradí až vyklizení kamení z popisovaných tesaných prostor, jejichž současný neprůlezný profil se zvětší a umožní posunout se v chodbičce dále.
Co je již nyní jisté - že pracné a náročné vytesání pokračující úzké prostory v rostlém kameni muselo mít rozhodně nějaký smysl a účel, otázka je, jaký, a účelem průzkumu bude, prokazatelně vyvrátit teorii únikové chodby.
Karel zdatně šlape na hrad
Ke smutnému podzimu nepřidá pohled na ubývající trosky
původně rozsáhlého hradu.
V pozadí si všímám temného klenutí a hořím zvědavostí
V tomto místě byl proveden průzkum nalezených chodeb
propojených ve tvaru písmene Y, ale nemůžeme pochopit, proč skupina
hned zase chodby zasypala!
Klenutí dává tušit další prostory (já tu ještě nebyl dosud)
Nejen místnost, ale sestup do další místnosti, která
leží půdorysně přesně pod touto.
Sestupuji do nejnižšího sklepa.
Schody se zalomily vlevo, Karel, ten už se rozhlíží
ve sklepní místnosti. Je tu mnoho spadaného kamení, ale
klenutí je neporušené, takže to mají na svědomí lidé...
Rozhlížíme se po nejhlubším sklepě
Pohled z konce místnosti ke schodům, v levém rohu vidíme
temný otvor...
Ihned si klekáme a snažíme se podívat, zda pokračuje.
Lze si všimnout otesání skály ve tvaru chodbičky, na výšku nejspíše
polozasypané.
Soukám se dovnitř abych posvítil na pokračování a pořídil odsud záběry
Proplazil jsem se, kam až mi to zasypané kamení dovolilo,
opět není ze stropu, ten je kompaktní, ale nějací dobráci to zahrnuli
z místnosti. I na záběru je však zřetelné pokračování volné prostory.
Mírně se stáčí vlevo, tam ale ruku tak daleko již neprotáhnu a tak
se musíme prozatím spokojit jen s dohady, na něž jsme velmi opatrní.
Vstupy do dalších prostor, výše položených.
Levý otvor je okno v klenbě do přízemní místnosti nad sklep.
Průhled klenutým otvorem zvenčí, na zaklenuté schodiště do sklepa,
schody jsou však zde nezřetelné.
Když odcházíme, všímáme si tohoto propadu pod hradní zdí, je však jediný.
Nad listím byla úzká temná skulina, ne však taková, aby se tam vešel foťák.
Umístěním by propad asi odpovídal průběhu stáčející se chodbičky, ovšem
vedla by pod boční kamenný blok a ne ostře svahem dolů.
Emil s Karlem se rozhlížejí důkladně po dalších propadech, ale marně.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)