Jaroslavice - zámecké podzemí
O víkendu, dne 15. května 2004 jsme díky domluvě Jardy hroudy (SKK Kladno) navštívili zámek v Jaroslavicích na Moravě. Zdejší podzemí předčilo naše očekávání, nejen pod zámkem, ale i pod jeho hradbami.
Pan starosta nás přivítal a vysvětlil, kde a jak se můžeme pohybovat. Nejdříve jsme sestoupili a postupně navštívili podzemní prostory dole v hradbách a pak se zaměřili na objekt zámku a jeho okolí. V přízemních prostorách pustého zámku jsme nalezli klesající chodbu s dlouhým schodištěm dolů a sestoupili tak do cca 70m dlouhé prostorné chodby - původníhi zámeckého vinného sklepa. prostory jsme zdokumentovali a navštívili ještě boční prostory kolem schodiště. Sotva jsme vyšli nahoru na zámecký dvůr, ostatní na nás mávají, abychom pokračovali do vedlejšího rohu, ve kterém je opět schodiště dolů, tentokrát jen o patro níže. Jde o sklep přímo pod zámeckou kaplí. Má ještě vchod přímo z podlahy uprostřed kaple, avšak zakrytý těžkou deskou. Po nafocení ještě obcházíme zámek a nacházíme větráky a zděnou šachtu ústící do klenutého, ale malého prostoru. Tolik sklepů a podzemních prostor pohromadě - jsme nadšeni a těšíme se na příští detailnější průzkum zaměřený na spojnici z vinného sklepa do sklepa za kostelem.
Tuto akci zpracoval i Jaroslav hrouda na svém webu SKK Kladno, můžete se tam dočíst další podrobnosti a shlédnout Jardovy orientační nákresy podzemí.
Trocha smutné historie:
Jaroslavice se nachází 17 km jihovýchodně od Znojma. Jaroslavice se poprvé vzpomínají r. 1249 v přídomku Bočka, dvořana českých králů a znojemského purkrabího. Snad právě on si zde postavil sídlo, které je poprvé výslovně uvedeno v r. 1255 a které by bylo - soudě z dalšího - patrně možno označit jako tvrz. Posledními soukromými majiteli Jaroslavic byla od r. 1919 říšská hrabata von Spee. Těm byl po válce honosný zámek znárodněn a předán do užívání tehdejších socialistických organizací - sloužil mimo jiné jako sklady, sýpky a jeho hlavní devastaci zapříčinilo umístění armády, která objektu poskytovala pouze minimální údržbu. Po roce 1989 byl již značně zdevastovaný zámek předán obci Jaroslavice, která bohužel nemá peníze na jeho údržbu, natož jeho komplexní obnovu, a proto se rozhodla zámek nabídnout k prodeji za účelem jeho dalšího využití. Ku prospěchu obce s jejími omezenými zdroji je nutné přičíst alespoň zajištění ostrahy objektu před vnikáním vandalů a nenechavců.
Původní tvrz bývala zřejmě převážně dřevěná. Patrně ústředním objektem byla kamenná obytná věž o vnějším půdorysu 8,8 × 7 m, jejíž základy byly archeologickým průzkumem odkryty v zástavbě východního křídla. Po přestavbě na konci 15. století bývá tvrz označována jako hrad; jistě tedy došlo k jejímu výraznému rozšíření, byť jeho rozsah dnes již není zřetelný a pouze na jihu a východě jsou zřejmé v pozdější zástavbě zaniklé obrysy hradních budov. K postupné změně hradu na výstavný renesanční zámek dochází patrně od konce 16. století. Ten dnes představuje pravidelný téměř obdélníkový areál o mimořádných rozměrech 108 × 80 m. Vstup do objektu se nachází v hranolové věži na jižní straně. Nádvoří je ze všech stran obklopeno převážně jednopatrovými renesančními budovami s arkádovým ochozem, jehož rozsah je i ze středoevropského hlediska neobvyklý.
Stavebně se zámek nachází ve stavu, jak je uvedeno výše, nicméně je žalostný a náklady na jeho obnovu se počítají ve stovkách milionů korun. Pod nádvořím zámku se nachází unikátní vinný sklep, který bohužel také není v současné době využíván. Zámek je zařazen do tzv. červené knihy nejohroženějších památek v České republice.
Mimořádně rozsáhlý zámek v Jaroslavicích by bezpochyby patřil k naším nejvýstavnějším renesančním objektům: zejména díky svému ohromnému arkádovému nádvoří. Patřil by; dnes je totiž natolik zdevastován působením kdysi slavných "socialistických" organizací a "výstavnou" Československou armádou, že v tomto stavu nemůže být pro veřejnost otevřen a jeho obnova se - minimálně z finančních důvodů - jeví jako mimořádně problematická. Jedinou zajímavou kapitolou zámku v poslední době je fakt, že si jej režisér Zdeněk Troška vybral k natáčení svého filmu Andělská tvář.
Ještěže klenuté sklepy vydrží téměř vše...
Několik záběrů z oficiálních stránek obce, i z naší dokumentace:
Letecká záběr na zámek v Jaroslavicích
Původní podoba dnes zanedbaného zámku
Půdorys, jehož středem prochází pod nádvořím klenutý tunel vinného sklepa
Pohled na rozlehlé nádvoří s kašnou
Ochozy kolem nádvoří
Ve zdevastovaném interiéru moc hodnot nezbylo
I zámecké chodby jsou pusté
Procházet vykradenými a zašlými komnatami je smutné, je to vizitka minulého režimu a současného nezájmu investovat do záchrany historických hodnot
Zámek je k dispozici za poměrně nízkou cenu, jen aby se zachránil
A toto je hluboko klesající schodiště do bývalého zámeckého vinného sklepa pod nádvořím
Vcházíme do dlouhé prostorné chodby pro velmi slušné zásoby vína
Konec chodby se zpevněným klenutím mohl tvořit ledárnu, šachtou se mohl shazovat led
Pohled ke schodišti, z další šachty visí nějaký kabel. Později se dozvídáme, že tento vinný sklep býval propojen se sklepy v hradbách, které jsme předtím rovněž navštívili ale propojení jsme si žádného nikde nevšimli.
Odbočující klenuté prostory pod schodištěm i se zděnými policemi
Pohled ke schodišti a na kamenné osazené zárubně spojovacího průchodu
Pohled do jedné z šachet vzhůru, je to slušná hloubka
Nyní scházíme z jiné strany nádvoří kratším schodištěm do sklepení o patro níže a zdá se, že mohlo sloužit jako nějaký žalář
Nalezli jsme tu i jednoho podivného vězně, čekal tu staletí, až jej vysvobodíme :)
Klenuté podzemí je opět poměrně členité
Na nádvoří si všímáme sympatického větráku spojeného s některým podzemím, ale nemám čas lokalizovat prostory ani virgulí z povrchu a jdeme ještě obejít zámek
Radek má opět nález, další větrák, ale těžko říci ze kterého podzemí. předpokládáme, že z míst, které jsme ještě neobjevili.
Rozhlížíme se, a opodál v trávě se na nás usmívá otvor do zděné šachty dolů ke hlíněnému dnu, ale zdi končí nade dnem nejspíše v klenbě a roste zvědavost, zda prostor pokračuje do šířky a je průlezný a zda vede až pod onen větrák opodál.
Přicházejí ostatní, vybavení lanovým žebříkem
Žebřík jsme zatížili a Jarda se hrne nadrženě slézt šachtou dolů a netuší, že Šárka už jej předběhla a zvládla to i bez žebříku, než přišli ostatní, a že leze dolů zbytečně.
I jarda zklamaně konstatoval, že prostor v žádném směru nepokračuje, přičemž Šárka vyprskla smíchy a radek to vše dokumentuje na kameru pro dlouhé zimní večery, až budeme mít podzemní absťák...
Kolem zámku lze pořídit krásné záběry, ale nás čeká další akce a odjíždíme do Mikulovského podzemí.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)