Sovinec – záhady kolem podzemí
Karel Pokorný (Z knihy HRAD A CHODBA TAJNÁ, doplněno dodatky zjištěných skutečností)
Dříve než potěším čtenáře všemi informacemi o hradech a podzemí v naší druhé knize, kterou nakladatelství původně slíbilo vydat již v květnu 2007, zmíním se o významném severomoravském obranném hradě Sovinci, zejména proto, že jsem podlehl několika sugestivním článkům natolik, že jsme se tam s pracovníky televize Prima rozjeli připravit natáčení.
Sovinec, 1928
O část těchto sugestivních informací se nyní podělím:
„Hrad Sovinec skrývá ve svých hradbách nejedno tajemství. Většina je spojena s rozsáhlými podzemními prostorami, jimiž je skalní masiv pod hradem prošpikován. Až se někteří geologové diví, že se do nich hrad nezřítí. Stavitelé cíleně vybrali skálu s velkým množstvím puklin a tektonických zlomů. Využili jich při budování rozsáhlého systému chodeb, sklepů a utajovaných prostor, o jejichž existenci věděli jen zasvěcení. V případě ohrožení měly sloužit (a několikrát také sloužily) jako sklady zbraní a střeliva či zásobárny pitné vody. Chodby, z nichž nejdelší vedla až do vesnice Dlouhá Loučka, zase pro zásobování obleženého hradu proviantem. V nejhorším je mohli obránci použít k překvapivému výpadu do protivníkova týlu. Všechny tyto funkce se během dramatické historie Sovince několikrát plně osvědčily…“
Sovinec v současnosti
Čte se to dobře, viďte? Až má jeden pocit, že pisatel u toho všeho byl. Další řádky u čtenáře, který nějakou tu pověst o našich hradech už přečetl, vzbudí vzpomínku, že to samé se píše o nejednom hradu.
„Když Sovinec oblehla v roce 1643 švédská vojska, odrazili obránci dva přímé útoky. Švédové se tedy rozhodli hrad vyhladovět. O tajné chodbě, kterou do hradu proudily zásoby, neměli ani tušení. Velitel hradu s pravým moravským furiantstvím (bohužel nevím, čím se liší od furiantství slezského či českého) nechal do švédského ležení dopravit několik nadívaných kachen a měchy vína, protože právě slavil narozeniny. Švédové, kteří už z hladu pojídali koně, v depresi (toto slovo tam je) odtáhli. Sovinečtí věděli, že se Švédové vrátí, a horečně hloubili další chodby. Švédové se opravdu vrátili, v počtu osmi tisíc mužů, ale hrad v dolíku, do kterého z okolních kopců stříleli tři týdny z těžkých děl, ani za pomoci podkopů opět nedobyli. Štěstí jim však přálo. Mladý kovář z blízké vesnice se nabídl, že jim za malý obnos ukáže chodbu do hradu…“
A tak podobně to ještě pokračuje, ale domnívám se, že je nejvyšší čas nechat básnické či vlastně novinářské střevo nevyprázdněno.
Takže do hradu, který měl zásob na rozdávání, čile proudily další, právě v době týdenního obléhání. Pod hradem prošpikovaným chodbami se horečně hloubily další a kdejaký vesničan věděl o chodbách, o kterých věděli jen zasvěcení. Švédové neměli co do úst, neboť se zřejmě domnívali, že obléhání zvládnou bez proviantu. Vyprávění končí tím, že Švédů padlo 800, žádný hromadný hrob se nikdy ani v okolí nenašel, a měli by tudíž být pohřbeni někde v podzemí hradu. Proč ne. Na hradě měl být obrovský sklad francouzských koňaků uloupených ve Francii po její okupaci wehrmachtem. Proč ne. Pod hradem má být podzemní jezero, kde prý Němci zkoušeli miniponorky. Bez komentáře. Bohužel kromě dvou cisteren (při tom „nadbytku“ vody), dvou gotických sklepů a průchozí chodby vedoucí z hradního příkopu k baště vnějšího opevnění, zbudovaného až v 17. století, není nic jiného k nalezení. Nepomohl ani georadar a nenalezl jsem jediného geologa či archeologa, který by se obával propadu do podloží, které má být jako ementál.
Jediný tajuplný nález představuje nedávné odkrytí neznámého prostoru, ve kterém byly pozůstatky tří evidentně zavražděných lidí, někdy v 16. století. Zatím neprobádaným místem je nyní zcela zplanýrovaný prostor bývalého starého paláce. Tam by snad mohl být alespoň jeden vstup do podzemí, které je navzdory všem spekulacím u tak významné pevnosti až nápadně chudé.
Při chronickém nedostatku tajných chodeb na našem území chci podrobněji zaznamenat některé podzemní chodby mající alespoň jednoznačně vojenský charakter. Jediná chodba na Sovinci, vybudovaná spolu s předsunutou baštou, má vstup v jižní části hradního příkopu. Práce proběhly v létě 1643, kdy bylo očekáváno další obležení a trvaly pouhé tři týdny.
Celá chodba má délku 97 metrů včetně odboček ke třem studním, které mají hloubku 5,50 a 2,80 m. Třetí byla v době naší návštěvy zaplněna sedimenty. Všechny prostory byly původně celé obezděny. Někde již kameny vypadávají a prodírají se sem kořeny. Na to, že chodba není v přílišné hloubce, je zde všude nadbytek proudící vody. Hrad sám se po celou dobu své existence potýkal s jejím nedostatkem.
Důvodem, proč při pracnosti takového díla nebyla chodba přímočará a proč byly studny hned tři, byly zřejmě aspekty hydrologické a geologické.
Ve zprávě o speleovýzkumu na hradě Sovinci (Speleo č. 13 roku 1993) se píše, že hrad měl rozsáhlý a několik kilometrů dlouhý komplex podzemních chodeb vázaných na krasové a pseudokrasové jevy.
Ve vlastivědném svazku "Putujeme po hradech a zámcích" se hovoří o spojení mezi mladšími baštami a bastiony zvanými Janská, Vilémova, Svatojiřská a Velká chodbou, pod kterou měla být ještě další chodba navíc. Kromě toho, že prý byly spojeny pod zemí mezi sebou a posléze s hradem samotným, píše se zde o chodbě dlouhé "3,5 míle", tedy 22 km, kterou byli vícekrát vysíláni poslové s žádostí o pomoc, která nikdy nepřišla. Údaj o spojení mezi baštami je uváděn i ve sborníku přízpěvků č. 13 České Speleologické Společnosti.
Nevím, do jaké míry čerpali autoři těchto stránek z jednoho mě neznámého pramene, ale značně mne takové údaje popuzují. Prokázáno z toho není nic a mám - li příležitost se na to autorů takových informací zeptat, odpovídají jejich odpovědi onomu "nic". Pouští - li ale takové neověřené informace pisatelé článků na stránkách kvalitních odborných časopisů, jakým Speleo beze sporu je, není se co divit, že je věci neznalý novinář převezme.
Hrad přečkal staletí, za druhé světové války užíval hrad Wehrmacht, který jej proměnil na zajatecký tábor pro francouzské důstojníky, ale sovětská armáda ho za záhadných okolností již po skončení válečných událostí bezdůvodně zapálila a nedovolila hašení. Hořel několik dnů…
Server Turistický atlas: Hrad Sovinec
Tážeme se jako vždy:
Pokud o místních chodbách máte konkrétnější informace a nebo i fotozáběry, prosíme o ně!
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)