Podzemí Louckého kláštera
Bývalý premonstrátský klášter Louka byl založen na plošině jižního okraje města Znojma, na levém břehu řeky Dyje, od níž je oddělený bývalým mlýnským náhonem a kamennou regulací řeky. Nad objektem kláštera se nachází kamenný jez.
Z geologického hlediska se jedná o okraj granitoidového dyjského masivu s terciérními sedimenty. Kvartérní pokryv tvoří v celé oblasti hojné eolitické sedimenty (spraše), místy fluviální štěrky a písky pleistocénního stáří. Povrch byl postupně upraven navážkami různého stáří a mocnosti.
Zakládací listina Louckého kláštera byla vydána na Pražském hradě roku 1190. V době husitských válek v roce 1524 husité přitáhli ke Znojmu, dobyli klášter a vypálili jej. Největší přestavbu klášter zažil roku 1748 po vzoru Svatopetrského velechrámu v Římě. Císař Josef II: však v roce 1784 klášter zrušil a proto práce nebyly dokončeny. Objekt dále sloužil jako kasárna, továrna na tabák a znovu od roku 1869 kasárna a k tomuto účelu sloužil až do roku 1994. Potom byl předán okresnímu úřadu Znojmo, který pro něj hledal další využití.
Nutno podotknout, že celé prostory jsou v době naší návštěvy značně zdevastovány, snad z období zrušení kasáren, kdy zde byl otevřený přístup vandalům, díky chybějícím okenicím a sklům je tu projevuje vlhkost a rozsáhlé plísně a celé budovy velice chátrají. Objekt je ostudou města, které místo do obnovy této památky neváhalo investovat do moderního koupaliště s tobogány hned pod klášterem, dovolilo zbořit staré obezdění pozemku s klášterem, atd.
Stáří podzemních prostor bývalého kláštera lze jen stěží datovat pro nedostatek dochovaných pramenů. Přesto některé indicie mnohé napovídají. Kamenný překlad nad vchodem jednoho ze sklepů pod nádvořím nese letopočet 1577.
Podzemní prostory se nacházejí jak pod objektem bývalého kláštera, tak i mimo jeho půdorys, pod svahem a parkem směrem ke Znojmu. V prvním suterénu se zřejmě uchovávaly a skladovaly potraviny. Mají překvapivou rozlohu a zajímavé klenutí. Jen škoda, že v současnosti zůstávají v silně zanedbaném stavu.
Na tyto sklepy navazují chodby ještě nižšího podzemního podlaží, směřující směrem ke Znojmu, i směrem opačným, kde se stáčí k řece Dyji. Chodby byly raženy částečně v hornině, v biotitickém granitu, výšku nadloží lze odhadnout na 4 metry, a částečně vedou v cihlových obezdívkách s klenbou. Na několika místech se klenba prolomila a nadloží zavalilo jejich pokračování. Jiné části prostor a jejich pokračování bylo evidentně zasypáno i úmyslně, především v místě pod parkem, kde se tu a tam nachází kamenné kvádry z bývalé barokní kašny, která byla zbourána a shozena do podzemí.
Na stěnách bez vyzdívky jsou patrny stopy po ruční ražbě. Z důvodu malé výšky nadloží sem prorůstaly kořeny stromů, zejména puklinami v hlavní chodbě do bočních stěn, způsobují opad horniny a přidávají do podzemí vlhkost. Na stěnách jsou patrny čáry od vodní hladiny a podle pana správce bylo před několika lety od vstupu do dolního patra pouze pod klenbami proplouvat určitý úsek, než se klenutí svažovalo pod hladinu. V současné době jsou tyto prostory většinou suché.
Na několika místech se nachází zasypané studny, kdysi vyúsťující na povrch. Dle mnohých pamětníků zdejší podzemí navazovalo chodbami na rozsáhlé podzemí pod městem. Toto propojení však není dnes patrno, muselo by se potvrdit odebráním závalů z několika chodeb, které směrem ke městu končí vždy závalem.
Část podzemí, směřující k řece, rovněž byla na konci zavalena. Ze sklepní místnosti se také lze dostat schodištěm pod nádvoří, do prostor, kde se nad vstupem do jednoho klenutého sálu nachází kamenný překlad se zmíněným letopočtem a dále v podzemí se nachází zajímavá větší prostora o půdorysu 9 x 4 m.
Mimo objekt kláštera se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie a pod ním románská krypta se šesti pilíři, které ji dělí na dvě lodi a nyní slouží jako Boží hrob. Je zajímavé, že tato krypta upadla v zapomenutí a byla znovu objevena až koncem 19. století. Její půdorys je 28 x 10 m a výška 4 m.
Lze předpokládat, že se zde v lokalitě kláštera ještě objeví další podzemní prostory. Mnohé jsou v havarijním stavu a proto zde později prováděla GMS a.s. Praha sanační práce.
Několik orientačních záběrů (kvalita záměrně snížena):
Loucký klášter je skutečně rozsáhlý objekt
Každého napadne, že tu musí být podzemí
Ono se prozrazuje samo i v trávníku
A jsme tu, ve spodních částech podzemí kláštera
Čáry na stěnách namalovala stálá hladina dřívější vody
Nebylo to nyní ani na loďku, ještě že to nadšenci po zrušení kasáren odsáli
Kulatý profil chodby
Jarda Hrouda (Speleo Kladno) jako vždy letí chodbami napřed...
My se zastavíme u podivné klenby u podlahy
Některé části jsou vyzděny kamenem a cihlami
Průlez do vyšší úrovně?
Zdejší podloží tvoří převážně spraše.
Jarda dorazil ke zděné chodbě s následnou čelbou, ta jej jediná zastavila, a zadýchal to tu, objektiv se zamlžuje
Labyrint je rozsáhlý a potěšil nás
Bylo by krásné, jej vyklidit
Ražené chodby ručně - je jich tu požehnaně, to však pod celým Znojmem
A také odboček - dnes již zavalených, ale dříve..?
Sestup dolů do systému chodeb
Prolézt? To by nebyl Jarda, aby odolal nějaké díře
Chodba k řece vedoucí...
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)