2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Objevovaná jeskyně Děravka


Informace převzaty z článku: Marek Poustevník - Šenkyřík: „Děravka“ –nezvěstná jeskyně na Rudicko – Habrůvecké plošině. Tajemství nového speleologického pracoviště ve střední části Moravského krasu před otevřením. Speleo c. 47/2007. Česká speleologická společnost,

Foto: Kamil Pokorný, 10/2007


Podle staré pověsti, kterou kdysi vyprávěli v Habrůvce horníci z knížecích Liechtenšteinských dolů, má „Děravka“ být velká neznámá jeskyně na Rudicko - Habrůvecké plošině. Nikdo však neví, kde Děravka je...



foto
Děravka, pohled z povrchu, 9/2007

Pověst o Děravce a jak to vše začalo

(Marek Šenkyřík, ZO 6-31)

Podle staré jeskyňářské pověsti má „Děravka“ být neznámá propasťovitá jeskyně, nalézající se na Rudické plošině. Dnes však již nikdo neví, kde Děravka je. Zanořil jsem se proto do starých archiválií a zjistil jsem, že tato pověst má zřejmě reálné jádro, jehož kořeny sahají snad až do období krátce po roku 1900.

Tehdy na počátku 20. století měl V. Kubásek objevit na Rudické plošině, v lesní trati „na Děravce“, neznámou propast,v níž slyšel hukot podzemních vod. Kubásek však objev utajil, což zřejmě odpovídalo jeho tajemství milovné povaze, neboť z literatury víme, že stejným způsobem zatajil v roce 1910 i jiný svůj objev: jeskyni Silvestrovku ve Křtinském údolí…(BURKHARDT, R. a ZEDNÍČEK,O., 1951-1955, s. 57) V. Kubásek však v roce 1915 umírá ve světové válce, a tím si s sebou odnáší i tajemství Děravky.

V roce 1922 a 1928 se však přesto zmiňuje o Kubáskovu objevu neznámé propasti na Děravce Antonín Boček ve svých Průvodcích. Jiní badatelé (PRIX, R., BURKHARDT, R., 1949) se však domnívali, že onou propastí je ve skutečnosti míněna Kubáskova dlouho tajená Silvestrovka ve Křtinském údolí, a že lokalizace propasti na Rudickou plošinu zřejmě povstala omylem (BURKHARDT, R. - ZEDNÍČEK, O., 1951-1955, s.57).. Do Silvestrovky se opravdu vstupuje propastí, která ústí u stropu obrovského dómu. Jeskyně je však hydrologicky opuštěná, a proto z ní „hukot podzemních vod“ nemohl být nikým slyšen, takže tajemství (skutečné) Kubáskovi Děravky je možná neodhalené dosud...

Jak speleologicky tajemně zní slovo „DĚRAVKA“! Co se jen za tím historicky starým jménem asi skrývá? Tato pověst jistě proto musela kdysi, když ještě nebyla známa podstatná část jeskynního systému mezi Rudickým propadáním a Býčí skálou, po zásluze vzbuzovat pozornost a jitřit fantazii speleologů, kontemplujících nad speleologickou problematikou Rudické plošiny. Dnes, po úspěšném odhalení tajemství Jedovnického podzemního potoka od ponoru až k vývěru, však již pověst o Děravce dávno ztratila na svém kouzlu, a nebýt několika letmých zmínek na zažloutlých stránkách v Československém krasu, upadla by již zcela v zapomnění. Dokonce ani jeden z posledních pamětníků těch dní, 76 letý speleolog pan Arnošt Hloušek z Habrůvky, neví, kde Děravka je. Ve Wiehlově údolí?

Dne 3.5. 2005 jsem při vyhledávání a dokumentaci závrtů Habrůvecké plošiny, přišel xxx metrů od Klostermanovy studánky k velmi významnému uskupení závrtů, z nichž některé mají dokonce čerstvě prořícená dna do neznámého podzemí. Není-li tento závrtový cedník „Děravkou“, co potom je Děravka?!

Dne 7.6.2005 definitivně odhaluji tajemství lokalizace Děravky. V Moravském zemském archivu mi knihovnice Barbora podává starou mapu Lichtensteinského panství v okolí Habrůvky, pocházející z roku 1826. Můj pohled na ní ihned upoutá nápis „Djrafka“ (MZA, D9, k.153, sg. 624). Je to Děravka!!!

foto
4.září 2007 byla zjištěna další mapa s polohou Děravky.
Je to stará vojenská mapa, kterou používala Rakousko-Uherská armáda.
(web marekpoustevnik.cz)

Přitažlivost tohoto místa mne natolik uchvátila, že jsem se rozhodl věnovat této lokalitě veškerou svou speleologickou péči…Konzultací tohoto zajímavého objevu jsem zjistil, že propadlinky u skalky si již dříve všimli okolo r. 1995 lesní dělníci, kteří nedaleko odtud stavěli myslivecký seník, jednímž z nich byl habrůvecký speleolog, pan Arnošt Hloušek (HLOUŠEK, A., ústní sdělení 2005).

Na základě laskavého upozornění pana Zdenka Fárlíka (ZO 6-05) jsem byl následně uveden na stopu důležitého, ale speleologicky zcela zapadlého článku Rudolfa Burkhardta:„Rudická plošina - nové východiště objevů jeskyní Jedovnického potoka“, který vyšel před 46 lety v dnes téměř nesehnatelném čísle 1/1959 Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí. R. Burkhardt v článku zveřejnil svůj soupis závrtů nalézajících se v prostoru mezi tehdejšími konci Býčí skály a Rudického propadání, včetně schematické mapky. Jeden z posledních existujících exemplářů tohoto čísla (1/1959) Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí, se mi nakonec podařilo sehnat k prostudování až od samotného archiváře Historicko - vlastivědného spolku v Adamově, p. Richarda Beránka. Z článku, i z přiložené mapky, je evidentní, že R. Burkhardt „propadlinku“ HP-28 znal již v r. 1959. Uvádí ji pod svým vlastním evidenčním kódem Ha 31/5 v soupisu závrtů lesní trati Chvalkov, kde se zmiňuje o „propadání v korytě periodického potůčku, (který se propadá) někdy až u 1 m vysoké skalky při jižním svahu, (kde byla) kopána sonda. (BURKHARDT,1959, s. 7). Tím se dozvídáme zajímavou informaci, že „propadlinka“ je ve skutečnosti pozůstatkem starého speleologického výkopu. O jeho autorství, jakož ani o dalších okolnostech výkopu, však Burkhardt bohužel nezanechává žádné bližší informace.

Rozsáhlý předválečný virgulový průzkum

Vzhledem k preciznosti všech jeho literárních záznamů, proto můžeme oprávněně předpokládat, že mu tyto okolnosti nebyly známy. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby tento anonymní speleologický výkop pocházel z období již (dávno) před rokem 1945, tedy z časů, kdy Rudickou plošinou procházeli jeskyňáři německého brněnského klubu „Vereinufűr Hőhlenforschung“, kteří zde prováděli, pod vedením ing. Feitla, rozsáhlý virgulový průzkum. Jako kuriózní památka na tento průzkum se zachovala podivuhodná virgulová mapa neskutečného jeskynního bludiště pod Rudicko-Habrůveckou plošinou (viz.: BURKHARDT, 1960).

Jeskyně Děravka je registrována na www.speleo.cz:

Synonyma: Děravka
Délka: 13 m
Denivelace: 9 m
Objev jeskyně: 20. února 2007
Její objevitel: Marek Šenkyřík
Pracoviště: ZO CSS 6-31.
Lokalita: Habrůvecká plošina
Geneze: erozní, paleoponor, jarní inundační ponor
Perspektivy: denivelace az - 150 m (!), délka neznamého jeskynního systému řádově v km. Jeskynní systém pravděpodobně vede směrem k jeskyni Býčí skála (vzdušná vzdálenost cca 800 m). Druhou alternativou je průběh do oblasti Tří Kotlů ve Křtinském údolí (vzdušná vzdálenost 2 km).
Info: Jeskyně se dnes skládá se z dvou komor: Meditačního dómu a síně Poustevny. Jsme teprve v pouhé vstupní partii hlubokého a dlouhého jeskynního systému.
Aktuální hloubka: -8,1 m.
Stav ke dni: 27.9.2007


Několik mých záběrů do Děravky (od 9/2007):

foto
Pohled závrtem dolů, tuto část objevitel Marek Šenkyřík doloval od roku 2005 sám, a ještě o kus níž

foto
Pohled z hloubi vykýblovaných 8 metrů vzhůru

foto
Strop Síně poustevny s otvorem do Meditačního dómu

foto
Síň poustevny s úsporným pracovním osvětlením

foto
U současného dna se nachází nadějný otvor


Děravka je vyjimečná jeskyně.
Tím, jak byla Markovi zjevena, tím, že se při jejím objevování od počátku respektují "Vyšší síly".
Děravka má svého Ducha, má ochranu, a je velikým požehnáním pro ty, kteří to tak dokáží vnímat, již nyní.
V této jeskyni lze objevovat, i meditovat. Atmosféře přispějí i líbezné zvonky, když se do nich opře větřík a nebo ruka jeskyňáře o mladý kmínek nad Děravkou, na němž jsou zavěšeny.
Jedna má přítelkyně s darem vidění jemnohmotných bytostí, tu viděla nedávno posedávat u hromádky vytěženého kamení nádhernou bělostnou lesní vílu, možná ochránkyni tohoto jeskynního vstupu.
Od září 2007 začínám na Děravce spolupracovat a občas sem přidám nějaké záběry.

Sledujte aktualizované stránky o objevování Děravky: www.marekpoustevnik.cz


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)