Co se do knihy nevešlo:

Chvalské podzemí
- další průzkum a záběry z chodby hloubené ve zdejším pískovci a spojující popisované objekty v knize:

V holinkách po pas, které se nořily půl metru do kalu a bahna pískovcové zanesené štoly a stěží šly z bahna vytahovat (zvedat nohu), jsem se vodou dobelhal ke studni, což bylo místo zužené na průlez po loktech, samozřejmě blátivým povrchem. Na ty lokty došlo doslova, pokud jsem měl držet baterku, stativ a hlavně zrcadlovku v rukách bez rukavic. Bylo potřeba se se vší výbavou protáhnout tímto blátivým otvorem, aby mi vzápětí na hlavu kapalo hodně vody nad hladinou podzemní studny, nad níž se vypínala stará cihlová stěna ke kýžené hořejší chodbě. Vystoupal jsem náročnější šachtou nad studnou s foťákem na krku a stativem v zubech, držíc se staré rezavé rozpadající se sací trubky, vedené dolu do studny několik metrů pode mnou, zatímco jsem využíval k výstupu nahoru starou zdí některých nerovností, kam dát nohu, vše klouzalo, ze stropu teklo hodně vody a vše bylo mokré, ale podařilo se vyškrábat do horní pískovcové chodby pod silnicí, která byla přerušena propadem před několika lety a zalitím betonem. Takovéto podmínky fotografové v podzemí běžně zdolávají, pokud mají dokumentovat ty nejzajímavější prostory. Nachvíli si musí přestat vážit svého dražšího vybavení, jinak by sem vůbec nevlezli kvůli prachu a vlhkosti a blátu nebo kapající vodě, před nimiž jsou naštěstí zrcadlovky odolnější než běžné kompakty...

Blížím se k závalu (propadu)

Zával a zabetonovaná oprava silnice znemožňují pokračovat chodbou dála ke Chvalské tvrzi nebo kostelu, do něhož s nějvětší pravděpodobností i podle směru tato chodba vedla.