Chosse se jeden vlahý podzimní teplý večer jel projít s přítelkyní do lesů nad lom Hády v Brně. Vydali se k hotelu Velká Klajdovka a vlevo k opuštěnému lomu, který je vidět nad Brnem již z jižní dálnice, když se k Brnu blížíte. Je tam hezký výhled na celé Brno. Odtud vedou lesní cesty kolem vysílače směrem k pomníku S.K.Neumanna, kde má být malá jeskyňka.

Od pomníku také vede cesta východně k silnici, směřující na vesnici Ochoz. Podél silnice vede rovněž úzká cesta okrajem lesa směrem zpět jižně k hotelu Velká Klajdovka, a tak zdejší lesní cesty tvoří příhodný okruh pro příjemnou procházku. Pro mnohé je ještě záživnější, vydat se lesem, když se setmí. Ubude korzujících lidí a na lesy padne spolu s temnotou jedinečná atmosféra. To vše máme rádi. Někdy však náhle projdete určitým místem, zónou, kde se tyto pozitivní názory velice rychle obrátí a vyžene vás to...

To se zde stalo Chossému s přítelkyní - při procházení cestou podél silnice, pod klenbou větví stromů a listí. Najednou stále více cítili nepříjemné pocity a studené mražení v zádech. Tento pocit dobře známe z míst, kde se něco stalo a kde procházíte například astrálními bytostmi a nijak nás to nepřekvapí. Zdejší pocity však nabyly takové intenzity, že to oba doslova vyhnalo a museli rychle z místa autem odjet!

Jednalo se o místo u druhé vlevo směřující odbočky nad hotelem ze silnice, kde shodou okolností také zaparkovali. Nepříjemných pocitů se setřepali až po několika minutách a doma udělali očistná opatření z hlediska energií a případných vázajících se bytostí (takové se na člověka nalepí velmi snadno) a vzápětí Chosse kontaktoval mne, abych to vše ověřil virgulí. Druhý den již měl náladu na místo se vrátit i se mnou, znovu ověřit pocity a hlavně vše proměřit a nafotit ono místo. Oním místem jsme velmi pomalu procházeli, abychom detailně vše vnímali. Vzájemně jsme si v zóně dlouhé asi tři metry potvrdili já, Chosse i jeho přítelkyně studené mražení v zádech, ovšem jen slabé intenzity, která je, řekl bych, běžná. Směrem dále po té cestě pocity zmizely a nevrátily se ani při návratu našem po několika desítkách metrech, takže jsem prostory akorát nafotil a mohli jsme odjet.

Vysvětlení? Je možné, že se tu něco někdy stalo a místo nese událost jako energetický otisk v morfogenním poli. Je také možné, že tu přebývá "strážce lesa" - bytost, duch tohoto lesa, a my jím procházeli. Tomu ovšem neodpovídají tak silně negativní pocity, nebyl k nim důvod. Nebo se nabízí jiné vysvětlení? Diskutujme o něm. Nejde tu o žádné senzace, ale o dobrání se rozumných závěrů. S touto zdánlivě bezvýznamnou věcí se setkává a informuje nás mnoho lidí, než abychom ji přehlíželi, proto jsme zážitek rovněž umístili na naše stránky.

Záběry na konkrétní místo nejsilnějších pocitů:

Les nad hotelem Velká Klajdovka

Vstupní negativní brána? Kam??

Pokračoval jsem cestou severně dále
od hotelu a pocity mizely...