Podzemní restaurace Dávné časy (dříve Modrá hvězda)
aneb
Podzemí kdysi největšího pivovaru v Brně
(Starobrněnská ulice)

Text a foto: Kamil Pokorný © 2007

Kdo by si nepamatoval vyhlášenou restauraci Modrá hvězda na Starobrněnské? Málokdo však ví, že se zde nacházel bývalý městský pivovar.

Střední a vstupní sál s křížovými klenbami
zaklenutými na pískovcový pilíř

Městský pivovar u Brněnské brány (umístěné nad dnešním Šilingrovým náměstím) byl v 16. století největší v Brně. Není divu, že do městské pokladny přispíval opravdu velkou měrou. Také tomu odpovídal rozsah jeho sklepení, které na několika místech a patrech propojovalo ulici Starobrněnskou a Dominikánskou.

Tehdejší pivovar, jehož jedna část je dnes známa jako restaurace Modrá hvězda, zabíral původně komplex pěti domů a tvořil západní cíp bloku domů, nazývaného již kdysi Velký špalíček. Zbylý fragment pivovaru skrývá dnešní dům č. 20 na Starobrněnské ulici. Pivovar byl ale původně přístupný z ulice Dominikánské a vjezd k němu umožňovala brána dvora z nynějšího Šilingrova náměstí.

V roce 1775 došlo k úpravám pivovaru a k jeho areálu byly postupně připojeny na Starobrněnské ulici další tři domy, kde byla také zřízena městská pivnice. V horních patrech pivovaru byli ubytováni zaměstnanci a bydlel zde i sládek František Ondřej Poupě, autor první učebnice o výchově českých sládků a pivovarnictví.

Počátkem 19. století byl v přízemí zřízen výčep a po zrušení pivovaru byl rozšířen na hostinec s kuželnou a zahrádkou pro hosty ve dvoře. Hospoda se v těchto prostorách udržela až do roku 1941.

V letech 1983 – 1987 byly všechny sklepní prostory při rekonstrukci objektů bývalé restaurace Modrá hvězda a domu Starobrněnská 20 vyspraveny a znovu začleněny pro nové použití, neboť předtím některé prostory sloužily jen jako sklady. Při stavebních pracích však došlo k nečekané situaci: projíždějící cementové silo svojí tíhou prolomilo původní klenbu jednoho většího sklepního prostoru a propadlo se do hloubky deseti metrů. Nová vyztužená klenba prostor podstatně zmenšila a poškodila jeho historickou hodnotu.

Propojovací chodby k jiným domům byly zazděny a ve všech sanovaných sklepních prostorách byly zřízeny interiéry restaurace Modrá hvězda. Vstupním schodištěm hosté sestoupí do raně renesančního čtvercového sálu se čtyřmi křížovými klenbami, zaklenutými na střední pilíř z pískovce. Z tohoto sklepa je chodbou ve východním směru přístupný prostor s valenou klenbou a dvěma pilíři. V západním směru k Šilingrovu náměstí jsou přístupny sklepy raně barokní.

Ze vstupního čtvercového sálu jsou ještě schodištěm přístupné (ne pro hosty) další klenuté prostory, směřující pod ulici ve snížené úrovni. Z nich je možno po schodišti vstoupit do dlouhé chodby, kam ústily vstupy do sklepení budov na protější straně ulice. Tyto vstupy jsou nyní zazděny a chodbou je možno projít do největšího sklepního prostoru pod Šilingrovým náměstím – barokního sklepa 24 metrů dlouhého a 5,5 metrů širokého s cihelnou valenou klenbou vysokou téměř 4 metry. Tento prostor byl v minulosti propojen celkem se čtyřmi domy obklopujícími náměstí. Pravděpodobně i tento sklep sloužil mimo dobu válečného stavu potřebám městského pivovaru. Nedávných několik let byl využit jako diskotékový bar.

Dlouhá léta opomíjené sklepy, jejichž technický stav se neustále zhoršoval, mají nyní nové využití a přesto, že restaurace Modrá hvězda zde již před lety ukončila provoz, sklepy budou nadále cenným dokladem středověké architektury.

Atraktivní podzemní prostory již několik let využívá restaurace Dávné časy. Interiéry po předchozí restauraci změnily styl a decentní bělostnou honosnost vystřídala nová podoba, imitující časy středověku, skalních stěn a nechybí ani rytířská výzdoba – to vše přijatelnější i běžnějším hostům za rozumné ceny.

Spojovací chodba východního a středního sklepa

Východní renesanční sál

Východní sál, pohled k Petrovu

Západní mezisklep
Záběr jsem si vypůjčil, protože stůl byl plný hostů :)

Západní barokní sál

Barokní sklepy

Tento článek je publikován r.2007 v měsíčníku Newexpress