2002 - 2018
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Jakubské náměstí:

Zlatá studna se dočká vzkříšení

Text: Kamil Pokorný, foto: Michal Doležel, červen 2007


Pod brněnským Jakubským náměstím byla objevena studna. Kdy bude odhalena veřejnosti?


foto

Takto nějak mohla původní studna vypadat.

Kostnice není na brněnském Jakubském náměstí zdaleka jediný objev v okolí gotického chrámu. Podařilo se objevit také tzv. "Zlatou studnu", která se nacházela na souběhu ulice Kozí a Běhounská. V písemných pramenech se objevuje již v roce 1358, nacházela se na souběhu ulice Kozí a Běhounská a dlouhá léta byla předmětem sporů mezi blízkým klášterem a městskými konšely. Brno nakonec vybudovalo svůj vlastní vodojem na Puhlíku, v dnešních Denisových sadech na Petrově.

Vyzděná, deset metrů hluboká studna fungovala dlouhá staletí - zrušena byla pravděpodobně až v 70. letech 19. století. Dodnes udržuje velmi silný pramen výšku vodního sloupce okolo 3 metrů. Studna je zajímavá také ještě jednou zvláštností. Když probíhalo její čištění, pracovníci prý nakonec vyměnili pracovní oblečení za plavky. Teplota zdejší vody se totiž pohybuje okolo 38 stupňů! Mohla by tak snadno vzniknout další zavádějící pověst o brněnském podzemí a tajemných minerálních pramenech brněnské kotliny, ale je zcela jasné, že vyšší teplota vody ve studni je způsobena teplovodem, který prochází v přímé blízkosti studny.

Při průzkumu a jejím čištění byla nalezena řada prvků pocházejících až ze sedmnáctého století. Po vyčištění a vyspravení některých spár mezi kameny byla dočasně studna zakryta betonovými dílci s větracím průduchem, a čekalo se, až dojde k plánovaným povrchovým úpravám Jakubského náměstí, při čemž by bylo vhodné objevenou studnu zakomponovat a odhalit veřejnosti.

Podle historických pramenů však není zcela jisté, zda je toto ona „Zlatá studna“, protože několik metrů od opravované studny se před hostincem Černý medvěd zase nachází jiná studna, prokazatelně pocházející ze třináctého století, která pak zanikla během stavby kostela svatého Jakuba v roce 1450.

V současnosti se díky městské dotaci 8 mil. korun plánuje jak zpřístupnění kostnice, tak rekultivace studny, která by se měla stát součástí upraveného náměstí.

Novou tvář by měla studna dostat definitivně letos (2007) na podzim. "Do Brna už dorazil pískovec, kterým bude osazená. Nejpozději do konce září má začít fungovat," potvrdil vedoucí stavebních prací František Chlup.

Autoři nového návrhu se snažili, aby byla studna opět funkční. V hloubce devět a půl metru je nyní tři a půl metru vody. Tu ale dnešní Brňané už pít nebudou.

Přesto se z ní osvěží. "Studna bude osazena pítkem s přívodem čisté vody z vodovodu a bude vypadat jako špičkou dolů obrácený kužel z pískovce. Ten umělecky zpracuje sochař Jiří Marek. Přímo do osvětlené studny se pak bude dát nahlédnout skrze sklo," popsal budoucí podobu studny její spoluautor Petr Hrůša z firmy Hrůša & Pelčák Atelier Brno.

Vlastní zdroj vody měl ve městě téměř každý dům. Někdy se sousedi dohodli na vykopání společné studny a využívání vody z ní, protože vyhloubení desetimetrové jámy bylo ve středověkých podmínkách velice nákladné. Záznamy o studnách se ze čtrnáctého století ještě dochovaly dodnes.

Studny ale kromě vody přinášely i řadu problémů. Lidé je často kopali jen několik metrů od odpadních jímek, ze kterých pak prosakovaly splašky. To mělo za následek řadu epidemií. Studny tehdy budovalo i město Brno jako veřejné zdroje vody. K takovým patří studna, kterou nyní na Jakubském náměstí rekonstruují archeologové.

Několik záběrů od Michala Doležela:

fotofoto

fotofoto

fotofoto

Je výborné, že se realizace tohoto projektu ještě letos dočkáme. To se však nedá říci o skryté zásobovací studni pod špilberskou prachárnou. Studna, široká přes 3 metry a hluboká více než 60 metrů je překryta panelem pod hromadou hlíny. Přitom by se mohla stát zajímavým prvkem pod opravovanou budovou původní prachárny a zaniklého hostince ve svahu špilberského parku a nyní především výzvou pro město Brno, zda si i této památky povšimne.

Další informace o Jakubském náměstí, pověstech a místním hřbitově například na stránce brno.tucnacek.cz


Usazení třítunové nádrže kašny z pískovce trvalo 10 minut

Aktuálně v srpnu 2007:

Zlatá studna bude po staletích obnovena na Jakubském náměstí v historickém centru Brna. Právě dnes před polednem instalovali s pomocí jeřábu na studnu třítunovou pískovcovou nádrž kašny, ze které se lidé budou moci napít už za tři týdny.

Umístění nádrže z korby nákladního auta na betonový podstavec a čtyři nerezové vodovodní trubky trvalo partě techniků z firmy Skanska pouhých deset minut. Usazení nádoby, která spíše připomíná obří květináč, dokumentují exkluzivní fotografie Večerního Brna.

Na pískovcovou nádrž se ještě osadí pítko, chrliče vody a soška. „Projekt studny byl vytvořen tak, aby byla moderní a přitom připomínala minulost. Původní podobu studny neznáme. V historických dokumentech se o ní dochovalo jen několik zmínek,“ uvedl architekt Petr Hruša.

Kamenná studna vznikla za kostelem svatého Jakuba na Jakubském náměstí v roce 1348, když na Moravě vládl ještě jako markrabě Karel IV. Studna má hloubku 10 metrů, v její spodní třetině je voda. Chodník přiléhající k nádrži kašny bude ze skla. Chodci tedy uvidí pod kašnou starou studnu. Ta bude v noci osvětlená. V dalších dnech se kašna nad studnou upraví a její okolí se vydláždí. Nádrž vzniká na místě, kde dřív stál novinový stánek. Studnu totiž v minulosti zasypali a stavbaři ji obnovili až při nynější rekonstrukci historického jádra Brna.

fotofoto


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022

Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)