Vinné sklepy pod Jugoslávskou ulicí

Kamil Pokorný, 2007

K brněnskému podzemí neodmyslitelně vždy patřily vinné sklepy, mnohdy překvapivě rozsáhlé. Nejinak je tomu i hluboko pod Jugoslávskou ulicí.

Koncem 17. století se moravské vinařství vzpamatovávalo z úpadku po třicetileté válce. V Černých Polích, Husovicích, Židenicích, Komíně, i na Starém Brně, pod Špilberkem a v Žabovřeskách vyrůstaly další vinice a s nimi logicky další vinné sklepy a sklépky. Produkovala se především směsná vína z mnoha různých odrůd a s názvy odvozenými od jména obce.

V době, kdy Brnem projížděl polský král, řešil klášter zábrdovických premonstrátů nelehkou situaci s uskladňováním vína a vinných desátků ze svých vinic z jižní Moravy a okolí Brna. Premonstráti šenkovali svá vína v krčmě přímo v areálu kláštera, kde se také víno skladovalo. Kromě vinic měli na svazích v Černých polích také své hospodářské pozemky a proto zřejmě zvítězil záměr, zřídit zde nové a dostatečně prostorné sklepy a nad nimi sýpku. Výstavbu započali pravděpodobně začátkem osmdesátých let 17. století na návrší naproti klášteru nad řekou Svitavou. Dvoupatrová sýpka se zděnými štíty a sedlovou střechou byla obrácena hlavním průčelím do dnešní Vranovské ulice. V úrovni ulice v ose přízemí byl umístěn portál se vstupem do rozměrných zděných sklepů v hloubce 11 metrů.

Sklepy byly intenzivně využívány a do roku 1942, kdy je vyvlastnila Velkoněmecká říše, vystřídaly velké množství majitelů. Později sýpka ani vážní domek již nestály a z majetku premonstrátů zůstaly na původním místě jen barokní vinné sklepy.

Osu sklepního komplexu tvoří vysoká chodba, jejíž mohutná valená klenba z cihel se vypíná do výše 4 metrů a po každé straně z chodby vybíhají tři odbočující chodby do dalších prostor podobných rozměrů a různých délek. Do hlavní chodby se sjíždí řetězovým nákladním výtahem, jehož pomalý chod umocní pocit hloubky, do níž s výtahovou klecí klesáte…

Od roku 1950 do revoluce objektem disponoval stát a sklepy postupně využívaly různé vinařské závody. Mezi majitele patřily i Jihomoravské vinařské závody, n. p. Mikulov, do jejichž výrobního plánu byla zařazena výroba známých brněnských kořeněných vín Metropol Bianco a Roso, Granát a Rubín.

Po roce 1992 výroba zanikla a sklepy se poprvé v celé své historii ocitly bez využití. V monumentálních prostorách bývalých klášterních sklepů s rozměrnými dřevěnými sudy na dubových a cihelných roštech a s dalším technickým vybavením se zastavil čas a vlhké stěny nevětraných prostor začaly obrůstat bílými chuchvalci plísní střídající černý povlak z odumřelé černé plísně na zdech, navozující dojem spáleniště s pozůstatky požáru a hustými pavučinami mezi tím.

V současné době se novému majiteli podařilo neblahý stav sklepů proměnit, renovovat technické vybavení, ventilační systém, očistit stěny i klenby, vyspravit původní sudy. Historie těchto pozoruhodných sklepení tedy dostala nový rozměr a pokračuje a sklepy opět plní svůj účel. Nahlédnout do nich však zatím můžeme jen prostřednictvím záběrů, pořízených ještě před zásadními úpravami sklepů, po hrubém vyčištění.

Několik dřívějších záběrů:

Pokud někdo ví o zajímavých vinných sklepech v Brně, rád je navštívím s přáteli...