Pojedou tramvaje pod hradem Špilberk?

Autor: Kamil Pokorný, foto: Radek Soudek

Koncem sedmdesátých let minulého století bylo vytvořeno několik projektů na odlehčení brněnské městské dopravy. Již tehdy byla Pekařská ulice dopravou přetížena a jedním z návrhů bylo, odklonit tramvaje z Mendlova náměstí novým tunelem skrze kopec Špilberk.

Návrh tehdy tvořil součást většího projektu tzv. „rychlé tramvaje“. Plánovaný tunel by spojoval Mendlovo náměstí s ulicí Joštovou a ulice Pekařská a Husova by se dočkaly výrazného odlehčení od městské hromadné dopravy. Podle dokumentace měla tramvaj vjíždět do tunelu v místech dnešní proluky na Pekařské č. 90, v mírném pravotočivém oblouku projet špilberský masiv a v prostoru křížení Marešovy ulice a Joštovy třídy opět vyjíždět na povrch.

Celková délka navrhované trasy byla 650 metrů. V roce 1978 byla realizována první fáze tohoto podzemního díla. Z Pekařské ulice proběhla důlní ražba průzkumné tzv. levé patní štoly. Po provedení necelých 500 metrů plánované trasy byl celý projekt roku 1979 zastaven. Z jakých důvodů, není dnes přesně zřejmé, nejspíše se priority tehdejšího plánování a investování přesunuly do jiných oblastí a projekt rychlé tramvaje ztratil na aktuálnosti. Z celého projektu zůstala pouze na Pekařské ulici nezastavěná proluka a na jejím konci při úpatí svahu uzavřený vstup do opuštěné štoly.

Štola má čtvercový profil cca 3 x 3 metry, a mírně stoupá do pravého oblouku skrze masivní skálu špilberského diabasu. Po dně štoly mezi rezavými důlními kolejnicemi volně stéká slabý proud vody z puklinových pramenů skalního masivu. Výztuž z ocelových profilů a železobetonových desek je částečně zkorodovaná a deformovaná tlakem mohutného nadloží. Na stěnách betonových desek svítí bílé krasové útvary sintrových náteků, další tvoří jezírka na skalním podkladě. V temnu a tichu, kdesi hluboko pod úrovní hradu Špilberk, slyšíte místy jemné kapání vody. Štola prochází jenom několik desítek metrů od hradní studny s 80 metrovým sloupcem vody. Po nějakých 200 metrech od vstupu si postupně všimnete tří odbočujících štol s bočními rozrážkami v půdorysném tvaru písmene T, vytvořených za účelem měření geotechnických vlastností skalního masivu.

Pamětníci této zvláštní stavby potvrdili náročnost ražení štoly. Destičková odlučnost horniny a tvrdost špilberského diabasu ničila nástroje a zpomalovala postup ražby. Chemická injektáž formaldehydovou pryskyřicí na zpevnění skalních stěn byla použita pouze v několika místech. Štola byla ražena „klasicky“ pomocí trhacích prací, při nichž se celý profil ručně navrtá do hloubky 2 metrů, vrty se nabijí trhavinou a po odstřelu se rubanina naloží na vozíky a vyveze k portálu štoly. Po vyčištění čelby se vyražený úsek zajistí výztuží a obloží betonovými výpažnicemi. Mnohdy bylo nutno provádět i dlouhé předvrty (až 10 metrů), aby se předešlo případným průvalům vod, bahna, písku a průniku jedovatých plynů.

Osud této tramvajové štoly je těžko odhadnutelný. Záměr vést trasu tramvaje skalním masivem Špilberku je stále otevřený a v budoucnu lze jeho realizaci očekávat. V roce 1999 byl v Regulačním plánu města Brna projekt oživen zařazením mezi další plánované podpovrchové kolejové úseky MHD.

Článek jsem napsal pro měsíčník Newexpress.

Zdroje informací: Aleš Svoboda: Brněnské podzemí 2005. MmB: Regulační plán města Brna 1999

Orientační záběry nafotil Radek Soudek, upravil Kamil Pokorný (více záběrů je již na starších stránkách webu o brněnském podzemí):

foto
Štola směrem od Pekařské ulice mírně stoupá a stáčí se v pravo.

foto
Odbočující štoly k rozrážkám

foto
Sintrem porostlé výztuže i dno štoly

Odkaz na novinový článek z 15.5.2006 s aktuálními informacemi o zpřístupnění a budoucnosti štoly: zde.

Odkaz na starší stránku s dalšími záběry: zde.

ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz

Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)