Den otevřených vrat barokního paláce, od půdy po sklepy
Text a foto: Kamil Pokorný, říjen 2009
První říjnový den patřil mezi ty vyjímečné, kdy se brňané mohou podívat do jindy nepřístupných podzemních prostor. Tento den se otevřela vrata do barokního paláce Lídlova domu na Zelném trhu č. 10. Veřejnost si mohla prohlédnout palác doslovně od půdy až po větší sklepní labyrint, přičemž nechyběly informace a stánky s občerstvením a dárkovými předměty a keramikou.
Při běžném pohledu ze Zelného trhu směrem na Petrov návštěvník nepřehlédne rohový dům s divadlem Husa na provázku, ale ani vedlejší dům U Lídla s bělostnou fasádou a kamenným portálem. Těžko by jej napadlo, že tento pozdně barokní palác se uvnitř rozpadá. Majitel ale plánuje dům opravit a před samým začátkem uspořádal Den otevřených vrat.
Dům nutně potřebuje generální opravu. Údržba se zanedbávala přes 60 let a rozsáhlé středověké podzemní prostory je třeba sanovat. Opravy zaberou tři roky, nyní probíhá územní řízení. Historická podoba památkově chráněného domu zůstane zachována. Na čtyřech tisících metrech čtverečních plánuje majitel otevřít vinárnu, restauraci, obchůdky, galerii i penzion.
Historie objektu sahá až do středověku. Tehdy zde stály domky řemeslníků, platnéřů, řezníků a městského medika. Potom zde vyrostl dům, který patřil Pánům z Lipé. V roce 1537 kupuje dům klášter cisterciáků ze Žďáru. Na přechodnou dobu se dům dostal do majetku Dietrichsteinů a v roce 1634 je dům převeden zpět do vlastnictví opatů žďárského kláštera. Ti přikoupili ještě vedlejší dům č. 11 a podle projektu architekta Františka Grimma v roce 1752 opat Hennet oba domy spojil v jeden - zahájil stavbu pozdně barokního paláce - reprezentačního sídla žďárského opatství. Palác byl architektonicky řešen jako čtyřkřídlá stavba s dvorem. Po dokončení dvouletých přestaveb obýval přízemí správce s ročním platem 64 zlatých a deputátem 6 mázů piva, 12 liber tuku a 12 měřic žita. V prvním poschodí byly hostinské pokoje, pracovny a domácí kaple. Palác využíval opat a členové kláštera při cestách do Brna a jako zastávku při cestách do jiných měst. V majetku žďárského kláštera zůstal palác až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.
Koncem 18. století byl v domě zřízen hostinec U krásné otrokyně. Pak palác prošel ještě několika úpravami, ze kterých vzešla nová střecha a vnější pavlače. V 19. stol. přešel celý dům do majetku rodiny Lídlů, získal klasicistní úpravu a byl zvýšen ještě o jedno patro. V té době byla v domě zahájena výroba hudebních nástrojů a domu č. 10 se začalo říkat Lídlův dům. Poslední obnova fasády a kamenného portálu proběhla v roce 1940.
Objekt má veliká sklepení, jehož klenuté místnosti jsou vzájemně propojeny a průchozí labyrint vybíhá až několik metrů za půdorys domu, hluboko pod náměstí. Dlouhými schody přístupné podzemí se chlubí hned 5 metrů vysokou valenou klenbou pod levou částí domu, blíže k náměstí. Tudy lze vstoupit do dalších klenutých průchodů a prostor až pod dlažbu horní části Zelného trhu. Valené a půlkruhové částečně zachované klenby zde střídá betonový nástřik – dřívější nešetrná forma statického zajištění domu. Sklepy směřující dále pod sousední dům č. 11 k Peroutkové uličce byly již před více lety zazděny z bezpečnostních důvodů a průzkum tam tehdy nebyl proveden. Lze předpokládat, že pokračují do dalších podzemních prostor směřujících ke Starobrněnské ulici.
Ačkoli současný průchozí labyrint tvoří v podstatě 13 sklepních navazujících místností, jejich vzájemná dispozice a spletité propojení dokáže pro návštěvníka, který je tu poprvé, velmi dobře vytvořit iluzi mnohem větší spletitosti a já jenom velmi litoval, že s tímto bezesporu působivým podzemním bludištěm se neuvažuje také ke zpřístupnění – pokud ne jako součást zamýšlené podzemní trasy pod Zelným trhem, tak jako samostatného – dalšího podzemního okruhu. Možná je to k zamyšlení pro majitele objektu, zda by nechtěl pro podzemní vinárnu využít jenom vedlejší klenuté sklepy přístupné ze dvora, zatímco tento zajímavý labyrint by mohl být alespoň příležitostně průchozí jako podzemní galerie. Pro den otevřených vrat instalované obrazy a keramiky pod starobylá klenutí zde i se současným osvětlením působily velmi dobře. Každý návštěvník se kochal labyrintem klenutých prostor a četných zákoutí a také uměleckými díly. Pro běžného návštěvníka překvapení spletitosti, pro nadšence opravdová lahůdka. Skutečně je čím se chlubit. Jen doufám, že nevyhnutelné statické úpravy nijak vážněji nezasáhnou do současné podoby a spletitosti podzemního systému barokního paláce a naopak, přispějí k jeho přístupnosti lidem. Ti to totiž velmi ocení a takový projekt by byl zcela smysluplný.
Kdo jste nevyužili příležitost, nahlédněte nyní se mnou:
Veřejnost zval poutač do barokního paláce již z dáli
Po sestupu schodištěm pohled do levého sklepního sálu
Lidí je tu dost ale snad najdu chvíle a místa pro záběry bez lidí...
Ze sálu pokračujeme protější chodbou
Pokračování vlevo...
To miluju, když procházím labyrint a ještě ho neznám a nevím, kam to pokračuje.
Tady jsem ještě za celé roky nebyl!
Sestup ke křižovatce - vstupy do klenutých místností
Pohled zpět kudy vede pokračování
Jedna z končících prostor, tato je zpevněna pasy i v podlaze
Tento sklep směřuje na roh Reduty, ale musel by pokračovat pěkných pár desítek metrů...
Pohled zpět od konce
Pokračujeme dále pod náměstí... nádhera.
Navazuje další klenutý sál
Vyfotím opět i pohled zpět, podruhé tudy asi dnes nepůjdu.
V další nedaleké místnosti je dokonce poklad...
Pohled schodištěm do větvení chodeb
Průchod ke schodům dolů
A před námi je už pohled zase do vstupního levého sálu
Pohled levým sálem k východu ze sklepů
Pavlačový dvůr se stánky
Kdopak po těchto pavlačích asi chodil?
A jestlipak znal ty sklepy.
Hurá, je tu další sklep
Široké roznášecí klenby ve zdech
Toto je ale klenba směrem pod náměstí - pokračují tudy další zazděné prostory??!!
Do hlavního labyrintu sklepů ještě vchází poslední lidé
U vchodu byla rozdávána i mapa, ale místo
zdejšího labyrintu, tak podzemí Zelného trhu... Asi záměrně.
Ještě mne v závěru pustili i do nádherného sálu
- KlikněteA dokonce i na půdu - pohled na Zelný trh
Pohled jiným oknem půdy - na Petrov.
To nebe... Astronomové tomu říkávali "občanský soumrak", už jsem zapoměl proč.
Děkuji Petrovi Stojanovi, který mi o této akci řekl!
Tento článek vyjde v listopadovém měsíčníku Newexpress jako 94.díl mého seriálu o podzemí.
Na tyto stránky umisťuji fotografie v horším rozlišení kvůli autorství.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)