Unikátní podzemí pod Žlutým kopcem!
Kamil Pokorný 09/2016 (také pro moravský měsíčník Newexpress) doplnil: Aleš Svoboda
Vždycky, když si myslím, že už opravdu není pod Brnem kam vlézt a už jsem všechno za posledních 25 let našich průzkumů viděl, jsem zanedlouho zase něčím překvapen. Tentokrát šlo o veliké překvapení – rozsáhlé klenuté prostory, které při větším nasvícení vytváří dojem nekonečného podzemního labyrintu!
Na archivní mapě z roku 1906 lze jasně vidět barevně odlišené staré nádrže. Do těch jsem byl pozván! Dlouhý sestup rezavým žebříkem, který už něco pamatuje a je natráven rzí, jsem si zpříjemnil pracovními rukavicemi. Když jsem dosáhl konečně dna, ještě jsem se ani nerozhlédl a hlasitě houkl nahoru k malému otvoru, abych přeřval venku puštěný benzínový agregát pro provizorní osvětlení - že mohou sestoupit další, lekl jsem se dlouhé ozvěny. V hlavě se mi začala rodit neurčitá představa o rozlehlosti těchto podzemních prostor, ale teprve světlo kužele se postaralo o ještě větší překvapení: Spatřil jsem pravidelně klenuté vysoké zděné prostory s určitým žebrováním, opakující se dál a dál kamsi dozadu!
Za svitu baterky procházím a napočítám až k zadní zdi devět oddílů nebo sekcí mezi masivními zdmi s členitou oporou. Vše je pečlivě vystavěno z kvalitních pálených červených cihel, podobných, z jakých byl vystavěn Červený kostel nebo stará tělocvična na Komenského náměstí pod Špilberkem, a nikde ani náznaku nějakého narušení jediné cihly. Ve výšce se pak sbíhají jednotlivá klenutí a oblouky obřích oken zase dole přechází do zrcadlově vystavěných klenebních pasů - ze statických důvodů i u dna. Profil těchto šestic oken v každém oddíle připomíná rozevřenou tlamu (kulatá klenba nahoře a plochá klenba dole).
Celá konstrukce již historického vodojemu byla navržena tak, aby obsáhla maximální objem vody bez použití železobetonu. Záře dočasně umístěných reflektorů prosvěcuje několik pravidelně se střídajících druhů kleneb. Pod nimi nelze přehlédnout všudypřítomné nánosy ze stojatých vod za více než stoleté používání – prakticky nepřetržitého zaplavení. Otvory mezi odděleními se vzestupně tvarovanými cihelnými pilíři a žebry působí velmi neobvyklým dojmem a spolu s rozměrností jsou jen těžko představitelné. Místy se tvoří drobné sintrové náteky vlivem průsaku okolní vlhkosti, jinde lze zase spatřit fialový až temný nádech povrchu zdí nádrže, která po celou dobu odolala velkým trvalým tlakům vody.
Nejstarší z trojice podzemních vodojemů se nachází na severovýchodní straně areálu městských vodáren, při ulici Tvrdého na Žlutém kopci. Čtvercová nádrž o přibližných rozměrech 45 x 45 m a hloubce cca 6 m byla vystavěna v letech 1868 až 1876. Devět rovnoběžných oddílů je navzájem propojeno odtokovým žlebem, ze kterého to ještě občas začvachtá, když pobíhám s fotoaparátem.
Vodojemy sloužily pro zásobování nižších okolních ulic tehdy vznikající úřednické čtvrti vodou z vodovodu. Napájeny byly z Pisárek – voda se čerpala do dvou tlakových pásem. První pásmo mělo vodojemy na Žlutém kopci – a vyšší zásobní pásmo bylo na Špilberku. Po vybudování březovského vodovodu v roce 1913 byla pak do těchto vodojemů na Žlutém kopci čerpána i tato voda a vznikly další dva vodojemy, ale již betonové. Voda v nich byla až do roku 1997. Vzhledem k tomu, že od začátku nebyla voda z Pisárek moc kvalitní – byla v létě teplá a v zimě moc chladná, měkká, mdlá a bez osvěžující chuti – sloužily tyto vodojemy v poslední fázi již jen k poskytování vody užitkové.
Od roku 1997 jsou tedy vodojemy prázdné a cihly mírně začernaly (ale prý se to dá očistit - čištění v době provozu probíhalo pravidelně). Po vypuštění a odpojení od vodárenské sítě a po dlouhém období úvah byly určeny v roce 2014 k likvidaci. V září roku 2016 nádrže předávají brněnské Vodárny do správy a dalšího osudu městu. Tím dočasně skončila možnost, do tak zajímavých podzemních a stavebně – historických prostor se podívat. Osvícená klíčová postava brněnského historického podzemí – Aleš Svoboda, který vždy po průzkumu navrhuje citlivou sanaci a zachránil tak již mnoho krásných sklepení a jiných prostor před zničením, ale prosadil záchranu i tohoto unikátu před zničením – prostory budou prohlášeny jako technická památka. Snad se podaří i záměr zpřístupnění a široká veřejnost tuto unikátní vodárenskou i stavební podzemní památku bude moci navštívit!
Mé fotografie jsem také umístil na můj fotoarchiv ve větší velikosti, a několik ještě navíc -
zde na Rajče :-)
Pokud víte o dalších zajímavých podzemních prostorách, kontaktujte nás prosím.
Můžete přímo na: info (a) agartha.cz Odměna!
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)