2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

HRAD HOUSKA
- dosud není vše vyjasněno!

Text a foto: Karel - zdrojové info a námět pro TV; texty upravil a prostředí nafotil Kamil - Pokorní


Hrad Houska je ráj pro milovníky záhad. V dnešní době se najde jen velmi málo nadšenců, kteří ještě nikdy neslyšeli a nečetli o Housce, jednom z nejtajemnějších hradů naší země, kde se podle legend ukrývá jedna z bran do pekla, nebo do jiných dimenzí. Toto pozoruhodné místo nás lákalo k průzkumu. Náš čestný člen, Karel Pokorný, měl již před lety velkou radost, když se mu, jako autorovi námětu, před lety naskytla možnost, účastnit se televizního natáčení jednoho záhadologického pořadu, a spolu se štábem na hradě dokonce strávit i noc. Na Housce byl celkem čtyřikrát a účastnil se i důkladnějšího průzkumu místního podzemí, které většinou vědce a dokonce ani archeology prakticky vůbec nezajímá. Karel se s naší skupinou podělil o seriózní informace, které se tolik netočí - na rozdíl od jiných článků publikovaných v nejrůznějších médiích – okolo paranormálních jevů a přízraků (protože je v tomto ohledu značně nevnímavý skeptik). Proto následující informace možná potěší všechny nadšence, kteří znají články zaměřené jenom záhadologicky - esotericky (protože jiné informace zatím nikdo neměl a nenapsal). Celé roky jsme s uveřejněním čekali, tak jako čekáme s dalšími tématy, až uzraje doba a situace. Hrad Houska tvoří jednu kapitolu naší další společně připravované knihy.

foto
Přicházíme ke hrado-zámku Houska


Nejasný význam uprostřed lesů

Zvláštní záhadou zůstává fakt, že na počátku 13. století nechal někdo doprostřed nádherných kokořínských lesů zcela „nelogicky“ postavit hrad, o jehož pravém strategickém účelu nevíme téměř vůbec nic. Žádný jiný opevněný český hrad nestojí na tak pozičně nerozumném místě. Houska na rozdíl od všech ostatních hradů, totiž nebyla postavena poblíž žádné obchodní stezky, nezastávala obrannou hraniční funkci, v dávných dobách nesloužila jako královské sídlo, a co víc, neměla ani zdroj pitné vody. K čemu tedy původně měla sloužit? Přesto si někdo dal tu práci, aby ji postavil. A nutno říci, že stavba takového charakteru a rozsahu musela být finančně nákladná. Otázka tedy stále zní – kdo a hlavně proč její stavbu financoval?

V mnoha publikacích se dočtete, že Housku nechal postavit Přemysl Otakar II., taková informace ovšem do žádných dobových dokumentů zapsána není, tudíž se i přes všechny dohady stále jedná o nepodložené spekulace. Ví se však, že zde kdysi bývalo dřevěné, později kamenné hradiště. V současnosti se objevují i další zprávy o tom, že hrad nechal postavit Hynek z Dubé, který využil rozvrácených poměrů v naší zemi po smrti Otakara II. a rozšiřoval tímto způsobem svoji državu v okolí Bezdězu. Byl si jistý, že rozsáhlé území získá od mladého krále Václava II za věrné služby. Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že hrad nebyl připraven na dlouhodobé dobývání „zvenku“, protože neměl zdroj pitné vody (kromě cisterny na dešťovku, se voda na hrad vozila) a v jednom směru byla Houska přístupna po rovině. Někteří lidé spíše spekulují o tom, že mohutné opevnění nemělo chránit před vstupem „někoho“ na hrad, ale bránit úniku „něčeho“ z hradu.

Divné události

Události na Housce jsou na tolik pozoruhodné, že každoročně lákají mnoho zvědavých turistů, biotroniků i proutkařů, kteří se ve svých názorech na místní energie v mnohých případech liší. Citlivější lidé v určitých místech Housky – především v hradní kapli - cítí zvláštní mrazení po těle, horkost přicházející od země, mluví se také o určitých energetických portálech a silných energetických zónách. Možná v tomto poznání hraje roli legendární spojitost hradu s peklem a osobními předsudky nebo určitým očekáváním, každopádně není pochyb o tom, že se o Housce v esoterním podání mluví především jako o silném energetickém místě. Pocity, které návštěvníky provází, jsou hodně individuální. Někdo mluví o silné negativní energii, kterou doprovází úzkost, nevolnost a nepříjemné emoce, jiní mluví o tom, že hrad Houska není navzdory všeobecným domněnkám místem nakumulovaných negativních sil, ale právě naopak. Říká se, že o těchto silných energiích naši pohanští předci moc dobře věděli a uměli je při magických rituálech vhodně využívat.

ZACHRAŇ SE, kdo můžeš

Jak je ale možné, že legendy, bázlivý respekt a hrůza z hradu Houska přežily až do současnosti? A proč byl hrad za tak bizarních okolností v 16. století zcela opuštěn? Z dobových zpráv se dovídáme, že to bylo hlavně proto, že na tomto hradě už nikdo nechtěl sloužit, své zboží sem dokonce odmítali přivážet i vozkové. Proč se však čilí obchodníci dobrovolně vzdávali nemalého přivýdělku? Z čeho jim hrůzou „vstávaly i vlasy na hlavě?“ I v mnohých historických záznamech se můžeme dočíst, že se na Housce nachází díra, která vede přímo do pekla. Lidé, kteří tady po dlouhá staletí žili a měli s tímto prapodivným krajem své vlastní zkušenosti, o tom ani na okamžik nepochybovali. Vždyť ze skalní pukliny často vycházely prapodivné strašidelné zvuky a co hůř, ještě k tomu z ní bylo cítit nepříjemně páchnoucí plyny. Neměli ani pochyb o tom, že stojí před samotnými branami do pekla, a proto puklinu důkladně zasypali a nad ní postavili kostelík. Tehdy totiž lidé věřili, že jedině Bůh je může ochránit před prosakujícími ďáblovými pařáty. Tímto způsobem se snažili puklinu ve skále důkladně i nábožensky zazátkovat.

V kronice Václava Hájka z Libočan je psáno: „… do těchto dob (1612) spadá postavení kostelíka při hradu Housce. Byla tu totiž ve skále díra, o které se povídalo, že tam zlí duchové bydlí a proměňujíce se v rozličných hovad tvářnosti, lidi tudy chodící strašili. I stalo se, že seděl tehda člověk ve vězení a slíbeno mu odpuštění, jestli se po provaze do té díry spustí a jí ohledá. Když ho však spustili, křičel, aby mu raději hlavu srazili. Když ho vytáhli, vypravoval, že mu z velikého smradu, křiku a vřesku tak bylo zle, že nic neviděl. Tedy lidé jinak nemysleli, než že to je vchod do pekla. Zasypávali tu díru, ale ta byla nenasytná. Konečně se jim to přece povedlo a postavili tu kostelík a místo okolní pojali do obory v nově založené. Kostelík pak se udržel do roku 1830, kdež pro sešlost byl zbořen...“ V objektu se dodnes nachází ještě jedna z původních kaplí, která je mimochodem původním architektonickým skvostem rané gotiky.

Nelidské zrůdy

Ke kapli na hradě Houska se pojí několik dalších zajímavostí: Byly tam odkryté dobové fresky, které ukazují, jak hrad původně vypadal. Dnes už nám z původního opevnění zbyly jen trosky, objekt prošel během staletí mnoha úpravami a nyní nám bude už na první pohled spíše připomínat renesanční zámek s gotickými prvky hradu. Původní hradní opevnění ale bylo obrovské. Proč byl kolem kostelíku s kaplí postaven mohutný opevněný hrad s širokým hradním příkopem, nikdo spolehlivě vysvětlit nedokáže. Kaple „bezdůvodně“ obezděná hradem, který nikdy nesloužil k obraně. Vám to nepřijde zvláštní? Jako by naši předci věděli, jak důležité je, aby si toto energeticky silné místo uhlídali. A těžko říci, zda před dobyvateli, nebo samotným ďáblem. Ale to ani zdaleka není všechno. Starousedlíci si nemohli nevšimnout i jakýchsi zrůdiček, které se potulovaly po okolí a skrývaly se před nimi v temných hvozdech. Místní věřili (a není se ani čemu divit), že se jednalo o samotné ďáblovy zplozence. Vypadaly hrůzostrašně a nelidsky a už jediný pohled na ně přinášel odpor a především, neskutečný strach. Kronikář Hájek z Libočan v roce 1541 tyto démonicky vypadající bytosti nazval, jak už bylo řečeno, rozličnými hovady tvářnosti.

Legendy zde není radno odsuzovat

Dnes už víme, že kronikáři mohli mít navzdory možným úšklebkům současníků pravdu. V souvislosti s moderním výzkumem se totiž ukázalo, že takové bytosti v okolí hradu skutečně žít mohly. Geologové tam objevili možnou přítomnost metanu, siriřičitanů, a dokonce radonu, které určitě mohly mít z dlouhodobého pohledu vliv na nejrůznější lidské mutace. Vždyť v dřívějších dobách zůstávala chudina bez možnosti přestěhování na jednom místě, k přesunu jim musel dát svolení pán, na jehož panství žili. Dlouhodobé působení nebezpečných látek na organismus, mohlo způsobit leccos a mohlo se předávat i geneticky. O tom, že by se takto postižení lidé museli skrývat, bylo v té době velmi pravděpodobné. Vždyť by je inkvizice bez milosti poslala na hranici. V této souvislosti se nabízí i další zajímavost. Podnik Spolana zřídil na hradě v 80. letech noční sanatorium pro zaměstnance. Nechali udělat hloubkový vrt, aby Houska měla konečně vlastní vodu. Narazili na ni až ve 270 metrech a k jejich obrovskému překvapení byla silně radioaktivní! Noční lázně tímto skončily a vrt byl zalit betonem.

Co zajímá záhadology

Vůbec nejzáhadnější a nejzvláštnější je architektonická podoba hradu. Jsou tam zazděné schody a průchody a chodba neznámého účelu směřující do míst původního hradního příkopu. Podzemí je složitější, než si mnozí turisté při návštěvě hradu vůbec uvědomují. Vypadá mnohem menší, než ve skutečnosti je. Zmíněnou chodbou se lze dostat do míst, kde měli kdysi nacisté ukrytý vlastní zdroj elektřiny v podobě generátoru. Tajné místnost, která byla na Housce objevena, byla znovu zazděna. Podzemních, dosud nerozluštěných záhad je tady nesčetně. V podzemí se nachází dvě schodiště paralelně vedle sebe sestupující dolů, což vám ještě teď možná nepřijde nijak zvláštní. Jdou totiž stejným směrem, každé schodiště má v průměru dva metry a mezi nimi je jen velice malá mezera. Na dně obou těchto schodišť jsou dva malé sklípky. Ani odborníkům to není pochopitelné. Proč někdo dělal dvě nákladné, nelogicky vedle sebe sestupující přístupové cesty, které vedou do dvou různých malých sklípků, když by stačilo jen jedno schodiště a jeden velký společný prostor na konci? Když jsme oba sklípky podrobně zkoumali, v jednom z nich se nám nezdála zemina, a tak jsme ji odhrabali. Našli jsme střepy a keramiku, a nakonec jsme v tom pravém objevili další pokračující schody. Není tedy pochyb, že se jedná o pokračování dalšího schodiště, které vedlo ještě hlouběji do nitra skály. Nevíme, kam to vedlo, ale je jasné, že šlo o další různě účelové podzemní prostory nebo tajnou únikovou chodbu, která se do pískovce razí poměrně jednoduše a bez velké dřiny. V druhém sklípku jsme nenašli nic, ale odborníci soudí, že se mohlo jednat o přístup do cisterny.

Umělá skála v podzemí

Tak jako na každém hradě, nebyla ani zde nouze o tajné skrýše. Na příklad v rytířském sále až u stropu je vidět portál, za nímž by se mohlo ještě dodnes leccos ukrývat. Hrad jistě za léta prošel mnohými stavebními úpravami, ale také bylo již zmíněno, že za druhé světové války Housku obsadili nacisté. Celou oblast do vzdálenosti pěti kilometrů uzavřeli, a žádný běžný smrtelník se nesměl ani přiblížit. Můžeme jen stěží odhadovat, co všechno zde za války dělali. A teď vám prozradím další zdejší unikátní věc, o které se téměř vůbec nemluví. Na konci chodby, kde dosud stojí zmíněný generátor, se nachází 5 m široká a 3 m silná uměle vyrobená skála z kvalitní pískovcové malty, na kterou její tvůrce udělal na povrchu rýhy jakoby po špičáku, kterým se ve skalách kdysi ručně podzemí razilo. Umělá skála, tedy měla už na první pohled co nejvěrněji připomínat skálu rostlou, a někdo si dal moc záležet, aby tímto rafinovaným způsobem něco důležitého ukryl a zamaskoval. K našemu zklamání ještě neproběhly žádné důkladnější výzkumy, a jak to tak zatím vypadá, ani neproběhnou. Nikdo nemá zájem „vrtat se“ do minulosti. Můžeme se také jen domnívat, že nacisté tam během války ukryli nakradené cennosti a podobně jako tomu bývá v těchto případech, tam také mohou být nastražené i nálože.

Nahrávací technika zde selhává

Na hradě Houska strávil před více lety Karel v rytířském sále noc s televizním štábem. Čekalo se na půlnoc, byla hrozná zima, tak se vařil grog. Většina účastníků, ale usnula. Po půlnoci si šel zvukař odskočit, a jak nám potom vyprávěl, nemohl se dostat z místnosti, protože mu v tom prý bránila průhledná, jakoby tlustá plastická stěna. Pod tlakem jeho rukou a těla se prohýbala, ale nepropustila ho. Ráno nastalo další překvapení. Kameraman zjistil, že trvale zapnutá kamera i zvuk naprosto selhaly. Karel si závěry neudělal, když viděl, kolik lahviček od rumu se vynášelo. Režisér pragmaticky prohlásil, že se baterky chladem a vlhkem vybily, a dál se to neřešilo.

Je nutno dodat, že totéž se nám stalo jindy, pod hradem v Hořovicích. Moje kamera natáčela záznam od počátku chodby, já zkontroloval, že natáčí, a potom nevěděl, že se natáčení přerušilo, nejspíše jako by se nahrávaná kazeta přestala točit uprostřed chodby a naskočila až při návratu, v tomtéž místě. Prolézání té nízké chodby, navíc ve vodě s bahnitým dnem, bylo náročné a já měl plné ruce světel a stativu a krom kamery jsem přidržoval i zrcadlovku zavěšenou na krk a tak jsem nesledoval stále kameru hledáčkem a nezjistil, že některé úseky se nenatáčí! Zjistil jsem to až při pouštění záznamu doma.

Později po pár letech na Housce trávil noc s dalšími záhadology i Chossé. Kastelán je totiž záhadám otevřený a nechává každoročně skupinu seriózních záhadologů na Housce strávit noc se vší volností, procházet či pobývat všude, jak je libo. Dobu kolem půlnoci si náš Chossé užil podle svého gusta, protože byla silná bouřka a ostatním se nějak v kapli v takovém nečase nocovat nechtělo. On se tomu smál, že to bude o to lepší zážitek, že chce být přímo v kapli, pod níž má být onen otvor do pekla. Když byla půlnoc, blesky jen praštěly a oslňovaly světlem temnou ponurou kapli. Žádný záznam se pořídit nepodařilo – nešlo to, technika opět vypověděla. Jiné nepříjemné zážitky než projevy bouřky však Chossé tu noc v kapli na Housce neměl.


Několik záběrů tam, kde to bylo dovoleno:

foto
Kaple je ponurejší, nejspíše i díky psychosomatice návštěvníků.

foto
Křížová žebra klenby zesilují a umocňují zdejší energie.

foto
Rytířský vstupní sál s četnými trojefemi z okolních lesů.

foto
Částečně jsou prostory vydlabány do zdejšího pískovce.

foto
Turisté se dozvídají o zdejších záhadách každou hodinu.

foto
Zde se konají svatby, energie je tu o poznání jiná.

foto
Sám Pan kastelán je nezapomenutelný ve svém podání.

foto
Pod mírně lichoběžníkovým nádvořím je nejedno podzemí.

foto
Jedněmi z dveří nakonec vcházíme i do sklepení, kde je záměrně slabé světlo.
S vlastní baterkou si prohlédnete více :-)

Pokud jste na Housce ještě nebyli, pak neváhejte. A když se na různé zajímavosti zeptáte provázejícího kastelána, dozvíte se ještě víc.


Uvítáme pozvání k nocování na zajímavých a záhadných místech, i v podzemí a jeskyních!

Svým vybavením přispějeme k objasnění zdejších jevů nebo ke kontrole, že jsou zdejší prostory energeticky čisté.


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)