Zámek v Kostelci nad Černými lesy

Text a foto: Kamil Pokorný © 7/2008

Koncem června 2008 jsem s Karlem v Praze dokončoval potřebné věci do naší další chystané knihy, zaměřené tentokrát na tajnosti jihozápadních Čech. Nedalo mi to, abych pobyt v Praze nevyužil i ke spatření a minimálně k nafocení si nějakého staršího objektu, případně zámku...

Zámek v Kostelci

Díky poměrně snadné dostupnosti autobusem tentokrát zvítězil zámek na Kolínsku ve Středočeském kraji.
Také díky pověsti o stínu věže, ukazující uložení pokladu (viz dole).

Zámek v renesanční úpravě se nachází v Kostelci nad Černými lesy. Karel by si zámek jako objekt zájmu nevybral, ale tento byl původně gotickým hradem a to dává šanci na objevení té vytoužené, skutečně tajné chodby, kterou celý život v naší zemi hledá. Při současných povrchových a stavebních úpravách všeho a všude, zůstáváme "při zemi", že bychom ještě měli šanci objevit nějaký zapomenutý a nepovšimnutý vstup do bájné chodby, kterými se to zvláště v publikacích odvážnějších autorů jenom hemží, ale člověk nesmí vzdávat naději, že něco ještě krom všudypřítomných "indicií"odhalí.

Jádrem poměrně rozsáhlého zámeckého areálu je čtyřkřídlý dvoupatrový objekt, uzavírající vnitřní nádvoří. V nárožích je doplněný o polygonální věže, celý objekt je obklopený vodním příkopem a valem. Krytá zámecká chodba spojuje zámek s goticko-renesanční zámeckou kaplí sv. Vojtěcha z let 1568 – 1569 s původním hodnotným zařízením. Zrovna se tu střídaly svatby jedna za druhou a tak jsme využili krátké přestávky mezi obřady a nahlédli do kaple a našli vstup do krypty. Jak už to bývá, bylo zde až moc lidí, ale žádní kompetentní. Dřevěným poklopem kryté schodiště do krypty jsme tedy raději neotevírali :)

Směrem k městu se nachází čtyřkřídlé předzámčí s věží a vstupní bránou. Do brány zdobené sgrafity s bosovaným portálem vede přes příkop kamenný most s barokními vázami. Od náměstí k němu přijdete po mosku, který překonává první suchý příkop. Brána s dvoupatrovou věží je součástí bývalého hradního barbakánu, který se v obryse zachoval dodnes. Později do tohoto prostoru byly vestavěny správní a hospodářské budovy. Projdete-li dovnitř, objeví se před vámi vstupní průčelí dvoupatrového čtvercového zámku, opatřeného mohutnou polygonální věží na každém rohu.

Původní gotický hrad byl založen zřejmě ve 13. století, koncem 15. století jej drželi Slavatové z Chlumu a Košumberka, za kterých byl hrad výrazně přestavěn. V roce 1547 byl hrad zkonfiskován Ferdinandem I. a po požáru v roce 1549 přestavován dvorskou hutí na lovecký zámek. Rozestavěný objekt koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic, který zámek dokončil. V letech 1626 – 1933 byl zámek majetkem Lichtenštejnů, od kterých jej převzal stát jako působiště pro vysokou lesnickou školu.

Několik záběrů (ale bylo pod mrakem):

Přístupový most do objektu zámku

U mostu vstup do obezděné studny

Nedalo nám, nenahlédnout se do ní

Mohli jsme nahlédnout i do přízemí zámku,
toto bývala jistě vězeňská kobka

Přízemí rohové polygonální věže

Spodní vstup/výstup ze sklepení a podzemí zámku

I tento otvor by mohl být záhadou, ale nedalecí dělníci nás o ni ihned připravili

Karel nedočkavě dál obchází vnitřní objekt, zatímco vše fotím.
Cvičené oko nevynechá ani kulatý standartní poklop..

Mohutné rohové věže, kdysi se jejich výška odrážela na hladině
obepínajícího příkopu, to mohla být ještě větší nádhera...

Zadní část objektu v opravě, vlevo spojovací zámecká chodba do kaple sv. Vojtěcha

Vstup do krypty pod nádhernou odsvěcenou kaplí

Vnější příkop s kamenným mostem se vstupní bránou a sgrafity

Neutěšený pohled na některé hradby (Karel klel a klel :)

Z tohoto přilehlého objektu se stal Penzion "Dům Marie Terezie kněžny Savojské"

A co chodby a poklady?

Pověsti o pokladech a tajných chodbách patří spíše do říše pohádek, ale na Černokosteleckém zámku není nouze o mnohá další tajemství a záhady. Konečně i na těch pokladech by zde něco pravdy mohlo být. „Většina záhad se vztahuje ke kapli svatého Vojtěcha, patrně nejstarší části zámku. Zachovalo se tam několik uměleckých pokladů, architektonické rarity i záhadný nápis,“ vysvětluje znalec zámku i jeho historie Jan Bukáček. „Třeba polychromovaná dřevořezba na hlavním oltáři, vytvořená podle předlohy Albrechta Dürrera. Práce neznámého umělce patrně urážela krasocit katolíků, a tak byla dlouhé roky obrácená ke zdi. Dnes její hodnotu těžko určíme, ale kunsthistorici tvrdí, že váha lipového dřeva je totožná s cenou stejného množství zlata.“ Fašistickou okupaci republiky plastika přečkala zazděná v místech bývalých dveří na zámecké valy. Těžko říci, který z bočních oltářů je pozoruhodnější. „Levý oltář znázorňuje poslední večeři páně, Krista v zahradě Getsemanské a mytí nohou svatému Petrovi. Až sem nic mimořádného, ale na oltáři jsou zachyceny podobizny tří pánů Smiřických se svatozářemi nad hlavami. Patrně jde o jediný případ svatořečení evangelíků v dějinách katolické církve. „Již se nám asi nepodaří zjistit, zda se chtěl neznámý umělec zavděčit panstvu, nebo zda čekal větší odměnu za svou práci,“ vypráví Jan Bukáček. „Na kůru jsou dva krby, které ho v zimních měsících dokázalo příjemně vytopit. Prý to bylo kvůli zimomřivosti pana Jaroslava, který tak pykal za hříchy z mládí. Ale pokud vím, nikde v republice neexistuje kostel, který by měl na kůru dva krby. Ono není moc ani těch s jedním.“ Poklady ukryté v zámku jsou sice často zpochybňovány, ale dnes se již skoro přesně ví, jak je nalézt. Cestu k jejich objevení ukazuje návod ukrytý v bohaté intarzii na dveřích před schodištěm ke spojovací chodbě s vlastním renesančním objektem. Vznikly v roce 1573 a znázorňují pohled na tehdejší zámek, umístění několika nebeských těles, polohu slunce a pár dalších drobností. Až budou planety na svých místech a slunce těsně před zenitem, stačí se prý v určitý den podívat, kam dopadá stín druhé zámecké věže. Přesně tam je ukryt pohádkový poklad. Není ale zatím docela jasné, o které planety, který den a zda o pravou, či levou věž jde.

Co na to psychotronici? Zašlete nám své názory, zda se na nich společně shodneme...