2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Podzemí zámku Proseč u Pošné

V létě jsme navštívili s Karlem Pokorným (autorem knihy Hrad a chodba tajná) a Jardou Hroudou (Speleoklub Kladno) zámek Proseč u Pošné, zmodernizovaný a přestavěný na domov důchodců.

Ihned jsme se zde setkali po zazvonění na zvonek s velice ochotnou paní, která připravovala večeři, tedy pro důchodce, zde bydlící a celý zámek kromě toho, že vyzařoval velice příjemnou pozitivní energii, krásně voněl chystanou večeří. Jarda si posteskl, že má obrovský hlad, ale my jsme spíše než na knedlíky, byli s Kájou nadržení na podzemí tohoto zámku.

Dozvěděli jsme se totiž, že se ve sklepení zámku asi před 15 lety pod někým propadla podlaha, a vznikl tu otvor, vedoucí do nějaké podzemní chodby. Ověřili jsme si, že tu jeskyňáři z okresu Pelhřimov provedli průzkum, a chtěli jsme onu chodbu vidět na vlastní oči.

Paní nás ochotně ihned provedla přes kuchyň, Jarda slintal s jazykem až na zem a vůně večeře jej notně brzdila, možná o to rychleji vklouzl pod otevřený poklop v přilehlém, nížeji loženém klenutém sklepení, ani jsme nechápali jak rychle a obratně do oné neveliké skuliny se svým handycapem zalezl, a v zápětí se ozývalo, že chodba je zavodněná.

Neváhal jsem a virgulí před zámkem zachytával tuto chodbu, a její další fragmenty ve směru vzhůru od vchodu ke kuchyni k altánku v trávě, a dále pokračování za něj.

Protože byl večer a před námi ještě dvě zastávky a dlouhá cesta zpět do Prahy, neprováděl jsem tu širší fotodokumentaci, ani mapování. Toto místo si zaslouží, abychom se vrátili a věnovali mu více hodin nebo dní.

Co říká zpráva speleologů?

Nejstarší zprávy o Proseči u Pošné pochází z druhé poloviny 14. stol. První zmínky o tvrzi v Proseči jsou z roku 1454, avšak již v roce 1463 se v pramenech hovoří o této tvrzi jako o zpustlé. V letech 1557-1571 zřejmě Václav Malovec vystavěl tvrz novou jako vlastní sídlo po rozdělení rodového majetku, Jako zámek je prosečské sídlo označováno od roku 1759. Zvratem v historii zámku byl požár dvora roku 1811 za majitele F.Scherera, který se stal iniciátorem rozsáhlé výstavby v Proseči a okolí. V roce 1907 byla realizována přestavba zámku pro tehdejší požadavky na bydlení. Další úpravy probíhaly postupně v letech 1938-1984. Po požáru v roce 1991 proběhla celková rekonstrukce objektu, která dala zámku jeho dnešní podobu. Během této rekonstrukce byl odkryt vstup do dosud neznámých podzemních prostor. Krátkou zprávu o lokalitě publikoval v roce 1993 J.Cícha ve Speleu 12.

V červnu 1996 provedli členové ZO 2-01 Chýnovská jeskyně průzkum a dokumentaci podzemních prostor v Proseči u Pošné. Při předběžné prohlídce lokality byly zjištěno, že podzemí prosečského zámku sestává ze vstupní čtvercové síňky, z níž vychází chodba po několika metrech zatopená vodou. Tato chodba byla průchodná do vzdálenosti asi 20 m, kde hladina dosahovala stropu. Pro další postup chodbou byla zvolena varianta snížení hladiny v nejnutnější míře, aby byl zajištěn postup do pokračování chodby a její dokumentace.

Chodba je ražena ve skalním podkladu, který je tvořen biotitickými a sillimaniticko-biotitickými pararulami. Horniny jsou středně až hrubě zrnité s výrazně paralelní texturou. V místě chodby jsou pararuly prostoupeny žílami pegmatitů, v nichž převažuje křemen, v menší míře je zastoupen černý turmalín, muskovit a živce.

Počva chodby se nachází v hloubce 6-8 m pod povrchem. Podle vrtů provedených v roce 1989 za účelem stavebního průzkumu se v této hloubce nachází navětralá pararula, která zřejmě ovlivnila i způsob ražení chodby. Žádná z provedených sond nezastihla podzemní vodu, z čehož lze usoudit, že voda v chodbě je pouze akumulovaná voda povrchová. Největší přítok těchto vod (při promítnutí na povrch) je v místě rohové zámecké věže mezi body polygonového pořadu 4011 a 4012. V těchto místech je pararula výrazně tektonicky narušena. V okolí bodu 4008 jsou na stěnách chodby vyvinuty drobné sintrové formy (náteky, brčka) naznačující přítomnost karbonátových materiálů, které zřejmě pocházejí z vlastní budovy zámku. Hladina vody udržuje stálou úroveň, což napovídá, že existuje odtok. Na povrchu v okolí terénního stupně (kamenná ze) nejsou patrny žádné známky výtoku vody. V blízkosti předpokládaného ústí je však vyhloubena mělká studna, ve které se akumuluje podpovrchová voda. Podle měření teploty vody v průběhu roku kolísá mezi 10,8 - 12,0°C. Teplota vzduchu se pohybuje mezi 10,3 - 15,3°C. V chodbě nebylo zaznamenáno proudění vzduchu.

Jak je uvedeno výše, při ražení chodby bylo využito navětrání a hlavně strukturních prvků (foliace) horniny a ploch nespojitosti (pukliny), což je patrné na profilu chodby, který má většinou střechovitý tvar. Chodba nese stopy po ruční ražbě, ale v některých částech byly nalezeny i zbytky vrtání (průměr vývrtu 3 cm). Chodba byla zřejmě v pozdější době upravována. Tomuto nasvědčuje i fakt, že na počvě chodby jsou poměrně zachovalá prkna. V zadní části byly nalezeny záseky ve stěně chodby, které mohly sloužit k uložení svítidel (kahanů?).

Otázka stáří a účelu chodby zůstává nedořešená. Žádný z dostupných historických pramenů neuvádí žádnou zmínku o podzemí na zámku v Proseči. Podle stavebně - historického průzkumu lze pouze konstatovat, že vstupní část chodby se nachází v bočním křídle zámku, které je jednoznačně starší než křídlo vstupní, které bylo dodatečně přiloženo. Boční křídlo vzniklo nejpozději po roce 1557. Předpokládá se, že původní tvrz byla čtvercového půdorysu s dvorkem a celek mohl být obehnán příkopem. Vnější ústí chodby by pak bylo za tímto příkopem. Vzhledem k malé hloubce chodby pod povrchem je však nepravděpodobné, že by chodba existovala současně s příkopem. Není jasný ani důvod, proč chodba vznikla. Možnost, že by za závalem pokračovala do větší vzdálenosti, se vzhledem k terénu zdá nereálná. Z dostupných materiálů nelze ani zjistit, zda se v blízkosti předpokládaného ústí nacházely jiné objekty, které by mohly být se zámkem spojeny. Varianta, že by chodba ústila volně v terénu, není opodstatněná vzhledem k relativně nepatrné vzdálenosti vnějšího ústí od zámku (případně tvrze). Skutečnost, že chodba sleduje již zmíněnou pegmatitovou žílu, nabízí možnost, že se mohlo jednat o dílo hornické za účelem prozkoumání žíly. Při průzkumu však v pegmatitu nebyla zjištěna žádná užitková složka.

Celkem bylo zdokumentováno 45 m podzemních prostor. Chodba byla zaměřena polární metodou za použití teodolitu THEO 115, buzoly, pásma a závěsného hornického sklonoměru. Pro polohové a výškové připojení byla použita totální stanice GEODIMETER 620.

Literatura:
Muk Jan, Zahradník Pavel: Zámek v Proseči u Pošné (Stavebně historický průzkum)

foto
Zimní pohled na zámek, původní tvrz

foto
Schody z kuchyně do sklepení

foto
Pohled směrem k propadu

foto
Propad je opatřen poklopem

foto
Jarda obratně sestupuje dolů a Karel je plný očekávání

foto
Tento otvor je neveliký

foto
Zde ode dveří jsem detekoval chodbu, na obrázku směrem přímo trávníkem dolů

foto
Na chodbu, vedoucí od věže, už jeskyňáři však nepřišli. Virgule ji však detekuje. Těšíme se na příště...


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)