Světlá nad Sázavou
- středověký labyrint je zpřístupněn
Text a foto: Kamil Pokorný, 2/2007
V únoru 2007 jsme příležitostně navštívili nedávno zpřístupněný labyrint chodeb Světelského podzemí. Předpokládáme, že jde o pouhý fragment původního rozsahu podzemí a záhady zde zůstávají...
Při jedné návštěvě domu s paranormálními projevy ve vsi poblíž města Světlá nad Sázavou jsme využili informací a rozhodli se navštívit městský středověký labyrint chodeb, ražených ručně do tvrdého podloží.
Jak jsme se dozvěděli od ochotného a vstřícného průvodce, legend a záhad je tu hned několik a nebude snadné je objasnit. Popsány jsou i v materiálech městského webu, které uvádím níže. Největší záhadou zůstává původní rozsah i pravý účel zdejšího podzemí, protože nepředpokládáme jeho výskyt jenom za kostelem. Podivné také je, že ke kostelu nevede přímá chodba a celý labyrint, kompaktní a vytesaný do tvrdé skály, zdá se, na kostel přímo nenavazuje.
Zdejší podzemí má své romantické kouzlo, které podpoří decentní instalované osvětlení i často kapající voda z klenby a stékající odvodňovacími kanálky v podlaze.
Několik záběrů:
Vstup do podzemí Světlé nad Sázavou - domem č.23
Sestup schodištěm
Užší profil současného vstupu
Štol - chodeb je tu přístupných cca 200 m
Části zpevňuje novější vyzdívka kamenem
Vlevo další vyzdívka, ale těch je tu minimum
Pohled ke studni, labyrint je ucelený a bez dalších pokračování pod kostel,
ani pod náměstí. Směrem ze svahu jedině pokračovaly
dnes zazděné dvě štoly, viditelné z venku.
Můstek nad studní hlubokou 9 m
Štoly tvoří zajímavý labyrint
Středověké chodby byly ručně tesány
Stejný záběr bez blesku
Ukázka původního městského dřevěného vodovodu
Původní vyústění štol za kostelem do již neexistujícího
Židovského stavení (nyní zazděny vstupy do labyrintu)
Za kostelem je i východ, v současnosti "nouzový" (dveře)
středověká mapa, zakroužkována poddolovaná oblast
Co o středověkém podzemí prozrazuje server města?
Jedním z měst, které v poslední době zpřístupnilo své podzemí, je Světlá nad Sázavou, známá dnes spíše tím, že je zde umístěno nápravné zařázení pro ženy. S trochou nadsázky lze říci, že z původní středověké zástavby zbyly ve městě právě jen ty staré sklepy. Ve druhé polovině dvacátého století byla totiž Světlá poměrně silně poznamenána socialistickým stavebnictvím a velká část původních staveb navždy zmizela s povrchu zemského.
Historie mlčí:O světelském podzemí nehovoří téměř žádné známé historické prameny a není tedy přesně znám jeho účel. Je pravděpodobné, že některé ze skoro dvou set metrů chodeb, byly budovány jako sklepy a část pravděpodobně vznikla jako průzkumné štoly při pokudech o těžbu rud. Podle charakteru ražby lze odhadovat, že nejstarší části pocházejí ze 13. století, podobně jako podzemí v okolních městech, jako je například Ledeč nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Jihlava a další. Prakticky konečné podoby dosáhlo Světelské podzemí někdy v 15. století, ale i potom zde pravděpodobně docházelo k dalším ražbám a úpravám. Jednou za čas asi byly podzemní sklepy důkladně čištěny.
Pravděpodobně někdy koncem devatenáctého století přestalo být podzemí ve větší míře využíváno a bylo z části zapomenuto a postupně zaváženo odpadky. Poslední průzkumné práce, včetně hrubého geodetického zaměření a snad i částečného vyčistění, zde byly prováděny za války, v roce 1944.
Do vyčištění a zprůchodnění zanedbaných a dávno zapomenutých chodeb se pustili místní nadšenci na konci devadesátých let dvacátého století. Práce byly dokončeny v letech 199- až 2002 a po zabezpečení a instalaci bylo podzemí zpřístupněno veřejnosti.
Až budete skrz Světlou projíždět, vřele doporučuji zajít se do místního podzemí podívat. Chodby mají poměrně úctyhodné rozměry. Výška dosahuje 170 až 210 centimetrů, šířka se pohybuje mezi 160 a 240 centimetry. Na stěnách jsou vidět stopy po nástrojích, v jednom místě uvidíte studnu, skrz kterou, pravděpodobně omylem, stavitelé chodeb "prošli" a ve stropě jsou vidět i větrací otvory. Náš obdiv k dávným stavitelům ještě vzroste, když si uvědomíme, že středověký horník v místních tvrdých horninách za den práce vyrubal něco kolem dvou a půl centimetru chodby a několikametrové větrací otvory byly vrtány dřevěnými vrtáky.
Prohlídka středověkého podzemí je možná každé úterý ve 13 hodin. V měsících červenec a srpen jsou prohlídky navíc i v sobotu v 9 hod., 11 hod. a 13 hod. Mimo to je možné se předem domluvit i na mimořádném vstupu. Prohlídka trvá asi půl hodiny, vstupenky si zakoupíte v Infocentru na náměstí Trčků z Lípy 16, vstup je pak nedalekým domem č.23.
Další popis a historie městského podzemí
Největší dosud známá část podzemních chodeb se nachází severovýchodně od kostela sv. Václava. Žádné známé písemné prameny o tomto podzemí a jeho prvotním účelu nehovoří, jediná zmínka v tzv. Seidlerově kronice je z roku 1788: „Panství náležící chalupa pod kostelem, při níž nalézal se ve skále vytesaný sklep, byla s podržením práva na tento sklep prodána za 150 zl. v. m.“ Poslední průzkumné práce, včetně hrubého geodetického zaměření a snad i vyčistění podzemí, zde byly prováděny za války, v roce 1944. Později bylo podzemí navštěvováno jen odvážnými a zvědavými světelskými kluky a zaváženo místními občany odpadky.
Do vyčistění a zprůchodnění zanedbaného a téměř zapomenutého podzemí města se pustila skupina nadšenců z Vlastivědného spolku Světelsko za pomoci a pochopení pracovníků městského úřadu. Mimo asanační a nezbytné zabezpečovací práce v místech, kde hrozilo nebezpečí úrazu při proniknutí nepovolaných osob, bylo instalováno osvětlení a upraven vstupní vestibul s malou výstavkou.
Po vyčistění celé této podzemní soustavy v letech 1999 až 2002 bylo zjištěno, že celková délka podzemních chodeb včetně rozrážek činí téměř 200 metrů a že všechny čelby a rozrážky končí v pevné hornině. Spojení s dalšími podzemními prostorami neexistuje, to znamená, že lidová tradice o propojení tohoto podzemí a ostatních sklepů středověkého města, případně pokračování chodeb pod řekou Sázavou pod zámek a dokonce na hrad Lipnici se nepotvrdila. Nepotvrdilo se rovněž tajné přání novodobých „objevitelů“ o výskytu několika pater chodeb nad sebou.
Přesto můžeme dnes říci, že se jedná o nádhernou ukázku patrně středověkých razicích prací, o jejichž smyslu a účelu se můžeme jen dohadovat z analogie k obdobným dílům z jiných měst. Rozborem charakteru ražeb a jejich postupu bylo zjištěno, že nejstarší ražby byly započaty přímo do skalního výchozu nad meandrem řeky Sázavy. Jednalo se o dva sklepy ve skále náležející k dnes už neexistujícím stavením. Postupem doby byly podzemní prostory rozšiřovány, došlo k jejich propojení a vytvoření poměrně jednotného rázu chodeb. Jejich šířka se pohybuje od 160 do 240 cm, výška kolísá od 170 do 210 cm. Stěny a stropy jsou nádherné opracované do klenby, s patrnými vrypy po ručních nástrojích, jimiž bylo podzemí vytesáno.
Stáří vzniku podzemí se zatím nepodařilo přesně určit. Vzhledem k tomu, že nejstarší vchody do podzemí jsou situovány v blízkosti poměrně výrazných tektonických struktur, nelze vyloučit, že první práce byly průzkumného charakteru prováděné prospektory na rudy někdy koncem 13. století, tak jak je známe z okolních měst Havlíčkova Brodu, Ledče n. S., Jihlavy a dalších. Vše nasvědčuje tomu, že podzemí vznikalo postupně a patrně se s majiteli měnilo i jeho využití. Charakterem ražby a analogickým srovnáním s obdobnými díly jiných našich středověkých měst lze předpokládat, že světelské podzemí vzniklo ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století. Tomu nasvědčuje zvláště kvalita provedené práce. Nelze však vyloučit i pozdější doražby a úpravy povrchu.
Nejstarší nálezy střepů keramiky odpovídají asi 15. století. Je však pravděpodobné, že v minulosti byly občas sklepy důkladně čištěny, zvláště byly-li používány k ukládání potravin. Jediná mince nalezená v podzemí pochází z roku 1800.
Dnes celistvé a propojené podzemí vznikalo ze dvou míst, patrně ze dvou samostatných parcel, od dvou různých majitelů. Jižní vchod, propojený se starou židovskou synagogou, pozdější česko-bratrskou modlitebnou (čp. 15) byl vybudován dávno před jejím vznikem, druhý, původně samostatný vstup do podzemí se nacházel ve stejném skalním výchozu 17 metrů severně (proti proudu řeky). Tento nejstarší předchůdce dnešního podzemí měl jen asi 5-6 m do svahu a dnes se jeví jako podúrovňová část podzemí. Další ražba podzemních prostor patrně přišla až s odstupem doby, kdy si ji vynutil rozvoj města a produktivita hospodaření. Zdá se, že původní sklípky sloužily jen potřebě jednotlivých vlastníků, zatímco nové ražby už převyšovaly potřeby jedné rodiny.
Zhruba ve střední části podzemí došlo patrně k nechtěnému proražení do staré studny. Studna má dnes hloubku 9,8 m od povrchu a její dno se nachází 3,25 m pod úrovní podlahy rozrážky v podzemí. Má kruhový průměr o ploše 1 m2, je celá tesaná v pevné pararule a má dnes (a měla patrně i dříve) velmi malý přítok. Pro nedostatek vody sloužila zřejmě jen pro pomocné větrání podzemí, přičemž hlavní podíl na větrání měly svislé vrty o průměru asi 10 cm a délce od 4 do 6 m.
Tolik stránky města.
Pokud jste navštívili nějaké podzemí a vnímali jste tam podivné pocity, informujte nás...
Pokud máte k dispozici termokameru, mohli bychom zajít na mnohá zvláštní místa - prosím ozvěte se.
ZPĚT o stránku
Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022
Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)