2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:
Žumberk - zřícenina hradu s podzemní lednicí a štolou

foto



Text a foto: Kamil Pokorný, září 2009

Doplněno - průzkum, text a foto: Jarda Hrouda, červenec 2010 (níže)


Kamarád a kolega Jirka z Chrudimska mne a Káju dnes vozí po objektech ve svém okolí, které jej zaujaly. Patří sem neodmyslitelně i zřícenina hradu Žumberk, kde Jiří objevil vstup do podzemí a měl u něj divné pocity…



V 1. díle svých monumentálních "Hradů, zámků a tvrzí Království českého" (1882) popsal hrad Žumberk historik August Sedláček takto:

"Hrad Žumberk stojí na opyši vysokého ostrohu, jehož stráně na západ velmi příkře, na východ však mnohem povolněji spadají; hned za ním jest dvůr, potom kostel a konečně městečko, hlavní svou částí výšinu, ale ostatně i část stráně a údolí zaujímajíc. Cestou vozovou do kopce stoupajíce, dojdeme brzo kostela, jenž za dob nedávno minulých nadobro přestaven a změněn byl... Vedle kostela v čele proti dvoru bývala studeň 8 sáhů hluboká, Dvůr stojí na tom místě, kde stával již od založení hradu. Dříve měl 6 rozdílných stavení, ale po posledním ohni východní tři stavby zbořeny a na místě jich jedno dlouhé stavení postaveno. Za dob středověkých zajisté dvůr ten s kostelem a prázdnou prostorou východně od hradu ležící dřevěnými ploty byl hrazen, neb jinak by se byl přístup ke hradu velice usnadnil; bylť tedy slabým sice, ale dosti rozsáhlým předhradím, obsahuje vedlé stavení hospodářských také domy čelední, byt úředníkův a j. v.

Hrad mající podobu pětihranu ostřinou k jihu obráceného, oddělen jest od ostatního ostrohu na třech stranách hlubokým a širokým příkopem, totiž na severní, východní a jihovýchodní straně; na této poslední jest val, jenž se potom v dotčenou již prázdnou prostoru rozšiřuje. Ve příkopě viděti jest ještě sklep starý, kterého se však již neužívá. Venkovská ohrada hradu stála ve příkopě samém, takže se z něho kolmé zdi do výšky kolika sáhův nesly, ale jen na dvou místech tak se zdi spatřují, poněvadž veliká jich část se zřítila a do příkopu sesula.

Původní jméno hradu je Sunenberg. Souditi lze z tohoto německého jména, že povstal hrad Žumberk na konci 13. století, když stavěny hrady na kopcích a návrších a dávána jim jména německá.“


Tolik alespoň úryvky z díla Augusta Sedláčka. Od r. 1926 do r. 1948 o hrad pečoval Klub českých turistů, jenž také provedl nezbytné zajišťovací práce, dnes se o něj stará úřad městyse Žumberk.


A co o Žumberku říkají jiné zdroje?

„Ve zříceninách starého hradu na jižním okraji je ukryt poklad hlídaný prý samotným ďáblem v podobě černého psa s ohnivýma očima. K pokladu je možné se dostat jen na Svatojánskou noc, kdy je vidět v hradním sklepení jasnou záři, vycházející z hromady dukátů. Vypráví se též, že poblíž zřícenin starého hradu stávala kaple. Na tomto místě má býti v podzemních chodbách taktéž ukryt poklad hlídaný…“

Poloha zůstavšího, námi navštíveného sklepa či lednice, však neodpovídá zrovna ideálně popisu jižní polohy v pověsti. Muselo by se nejspíše jednat o jiný sklep, přímo pod původním palácem starého hradu – i to je možné.

Jaké tajemství však skrývá hluboké podzemí chladné lednice? Nedávno (léto 2009) zde byl prvně kolega Jirka, neměl však s sebou řádnou baterku a navíc při sestoupení ke vstupní chodbě sklepa, vedoucí ke schodům dolů do lednice, jej začalo mrazit a měl velmi zvláštní pocity, jakoby mu něco říkalo, aby nevstupoval. Počkal tedy, až si nás tam s Kájou doveze a podzemí prozkoumáme společně.


Docela jsem byl nedočkavý, protože Jirkova fotografie vstupní chodby z mobilu vypadala velmi slibně. Sice jsem již zvyklý neočekávat, abych nebyl zklamán, protože málokdy v českých poměrech existovala z hradu delší chodba, ale na druhou stranu jsem tušil, že tato vstupní chodba ještě po pár metrech neskončí.

Když jsme zaparkovali a mezi dalšími objekty od náměstí prokličkovali ke zřícenině hradu, v trávníku u staré hradby se na nás usmíval kamenem lemovaný sestup schody do klenuté chodby, jako v pohádce. Vstup kamenem zděné i zaklenuté chodby byl opatřen novodobější mříží, která byla pootevřena, ani jsme si nevšimli navařená oka pro visací zámek – nebyla tu. Přesto jsme se u mříže pozastavili, já abych vylovil světlo a foťák a Jirka s evidentní pokorou, zda nás to, co jej tu minule mrazilo, nechá dnes laskavě vstoupit. I já jsem se chvíli ztišil v mysli a v duchu požádal o umožnění našeho vstupu. Poté jsem ještě trochu „začaroval“ – zvýšil naše vibrace, protože nižší entity a astrálové jak známo vibrují na nižších vibracích, takže je důležité s nimi nerezonovat. Pak ještě jsem cítil vhodné nechat posílit naše ochranné aurické obaly a učinit je nepropustné jako štít, který vše nežádoucí odrazí. To už ale Karel netrpělivě sestupoval po schodech k nám a hrnul se do chodby, jako kdyby měl baterku. Jenomže ji neměl, jako obvykle ji zapomněl doma (možná více spoléhal na naše světla), a tak nechal vstoupit skrze mříž mne s Jiřím.

S každým krokem jsme se ještě nerozkoukaní nořili do temna plni očekávání, kam až chodba vede. Cítili jsme stále větší chlad, jako by odněkud táhlo. To by bylo velmi dobré znamení, že prostory někam pokračují, nebo jsou alespoň větrány, což je pro jejich existenci nezbytné. Tento chlad však neměl co dělat s tím, když nastane duchařské „mražení“ v zádech. To jsme necítili nikdo. Karel ostatně za svůj život nikdy a nikde, ale ani Jiří, který je naopak citlivý velmi a minule jej toto mražení potkalo už u samého vstupu. Nějaké myšlenky na duchy ale převyšovala zvědavost a napětí, kam nás chodba zavede. Postupovali jsme v předklonu pod sníženou klenbou několik metrů, když kužel světla prozradil, že se před námi nachází klesající schodiště tesané do skalního masivu!

Už to samotné pro nás bylo překvapení, protože schodů bylo poměrně hodně a šikmá štola značně klesala. Vnímali jsme rozšířenou prostoru i kolem nás a tak jsme si posvítili vpravo, kde zděnou stěnu chodby vystřídala skála, vylámaná více do strany. Posvítili jsme vlevo a spatřili menší boční prostoru lámanou ve skále a dokonce s klenutím. Dále však prostora nepokračovala a tak jsem opět zasvítil dolů na schodiště. Jiří odběhl do auta až na náměstí pro svoji baterku a Kája zatím velmi opatrně našlapoval podle svitu baterky mé. Když jsme opatrně sestupovali, přidal se už i Jiří se svojí baterkou, protože jsem zdržoval dalším focením a daleko jsme se zatím neposunuli.

Sestoupili jsme do širší prostory vylámané v kameni a já se rozhlížel a zrovna pořizoval záběry. Asi jsem byl zabraný to správné kompozice záběrů od schodů a nestihl si všimnout dříve než Kája, že pod schody hned vlevo se nachází nějaký otvor – vstup do úzké štoly. Nafotil jsem i tento vstup a sestoupil opatrně po kluzkých kamenech v podřepu do otvoru nízké štoly. V jedné ruce baterku, v druhé zrcadlovku a neumazat si tričko o mokré, ne zrovna sterilní stěny štoly. Profil štoly však byl takový, že mi nedovolil v onom podřepu se dostat dál. Natáhl ruku s foťákem dál do štoly, aby alespoň záběr s bleskem mohl odhalit další metry pokračující prostory a pak jsem se opatrně otáčel, abych zase ze štoly vystupil a nebouchl se, ani zbytečně neumazal.

Záběry dále do štoly však jen prozradily její pokračování. Lepší, než kdyby už tam byla čelba a konec, ale tajemství zůstalo. Usoudili jsme po letitých zkušenostech, že se nejspíše jedná od odvodňovací štolu této podzemní lednice a otázkou zůstalo, kam až tento odtok vede.

Pravdou je, že pokud člověk proleze, může tudy i uniknout. Není však dle dispozice této lednice pravděpodobné, že by se o únikovou štolu jednalo. Na to je lednice umístěna až moc mimo původní palác hradu – to je až podivné. Otázek tu zůstává nedořešených více a stálo by za to, přijet sem znova a nasadit si overal a vše potřebné a do štoly se ponořit.


Dne 5.11. mi přišla zajímavá zpráva od nadšence, který štolu již prolézal před více lety:

Komentář: Ahoj všichni,
jen jsem k tomu chtěl dodat že v té boční štole co jsi nevlezl jsem byl
až kam to šlo a to už je asi tak 8 až 10 let zpátky, byla by to
parádní a taky myslim že byla úniková cesta která vedla do blízké
strže, nebyla nijak extra dlouhá ale na to aby si se dostal do zad
nepřátelům obléhajících hrad by bohatě stačila,ale končila velkým
propadem hlíny tak 2 Tatry a to se mi fakt kopat nechtělo,bylo to pěkně
čerstvé o to víc mě mrzelo že jsem toto místo nenavštívil dříve,alespon
bych prokázal existenci únikové chodby. Muselo to spadnout
tak půl roku přede mnou - přestože chodba měla trojúhelnikovy profil
proti zborcení. Láďa Z.

Díky moc za informace...


Několik záběrů bez nasvěcování:

foto
Jako první nás přivítala tato cedule o Žumberku

foto
Kolem starých objektů přicházíme ke zřícenině hradu

foto
Většina původního hradu je skutečně zřícena, zbývá několik zdí

foto
Po několika metrech spatřuji v trávníku pod hradební zdí příkopu vstup do podzemí

foto
Hned pod schody se v ústí chodby nachází mříž, ta je naštěstí otevřena

foto
Postupujeme temnou chladnou chodbou

foto
Přicházíme ke konci chodby za níž následuje rozšíření

foto
Spatřujeme kamenné schodiště klesající hluboko dolů

foto
Vedle schodiště vlevo je také prostor

foto
Prostor je zaklenutý, ale nepokračuje

foto
Sestoupili jsme dolů do další sálu – kamenné lednice, fotím pravou stěnu

foto
Levá stěna a další záběry a dokumentace, ani si nevšímám vstupu do štoly

foto
Pohled z konce lednice ke schodům přičemž vpravo se krčí ústí nízké štoly

foto
Portál štoly pravděpodobně odvodňovací

foto
Detail portálu štoly, kam se vzápětí skláním do podřepu

foto
Ještě přiblížení, které ale jenom potvrzuje další pokračování

foto
Další celkové záběry pod schodiště

Klikněte pro větší foto...- Kliknutím lze zvětšit
Pohled na schody i štolu

Klikněte pro větší foto...
Ještě další záběry v jiném úhlu a nastavení

Klikněte pro větší foto...
Pohled schodištěm vzhůru

Klikněte pro větší foto...
Od schodiště pohled chodbou ven ke vstupu

foto
Pohled mříží ke vstupu

foto
Samozřejmě si prohlédneme také celou zříceninu

foto
Uprostřed se nachází vyvýšené místo s poklopem
vlevo: Karel Pokorný, vpravo: Jirka

foto
Poklop lze otevřít a tak nahlížíme do nověji vybetonované prostory cisterny

foto
Musel jsem se přesvědčit, že jde jenom o komoru bez pokračování

foto
Zbytky paláce hradu

foto
Pohled do údolí a podhradí

foto
Lešení tu nejspíše zůstává již pár let bez další činnosti

foto
Jména hloupých na všech sloupích, ale i zdech hradů

foto
Ještě pohled ke sklepu s lednicí a odcházíme

foto
Jiří si ještě všímá symboliky, šipky na kmeni stromu a usmíváme se, jestli poukazuje na poklad nebo na tajnou chodbu a nebo na obojí

foto
Procházím si ještě různá zákoutí mezi kostelem a zvonicí s virgulí

foto
V těchto místech zachytávám chodbu, ale kluci už volají, ještě máme pár objektů dnes před sebou…




Doplněno - průzkum, text a foto:
Jarda Hrouda (náš čestný člen), červenec 2010:

Žumberk má podzemní chodbu!

Na základě návštěvy zříceniny hradu Žumberk u Chrudimi p. Kamila a Karla Pokorného, jsem se vydal hlouběji prozkoumat jimi nafocené ústí podzemní štoly z hradního sklepení. Na první pohled je štola velmi malá, ale je to způsobeno jen naházeným množstvím velkých kamenů. Když jsem se proplazil asi jeden metr polozavaleným ústím chodby tak ejhle! Štola se krásně zvětšila a mohl jsem jít pouze v předklonu. Výška štoly je v současnosti asi 150 - 160 cm. Na zemi je však stále velké množství suti, balvanů a dřevěných klád. Ty kdyby se vynosily a vyčistily, byla by štola perfektně a pohodlně průchozí. Od ústí ve sklepení k zasutému konci je dlouhá cca 30 m. Když se dojde na konec, větví se štola na dvě části. Směrem vpravo se prudce zvedá k povrchu, ale je celá zavalena hlínou a průhledný otvor vzhůru má průměr jen cca 30 cm. Tím se již opravdu plazit nedá. Směrem vlevo se štola svažuje dolů, ale zásyp hlíny z pravé části štoly pokračuje až do této části a tím činí další průchod štolou nemožným. Nejpravděpodobněji se pravá část jeví jako výstup do opevněného statku, který je ihned vedle hradu. Levá část štoly směrovala zřejmě ještě několik metrů dolů a vyúsťovala ve svahu pod hradem. Foto 01, 02 ukazuje konec štoly. Foto 03, 04, 06 ukazuje štolu od konce ke vstupu do sklepení. Foto 05 ukazuje štolu od vstupu ze sklepení ke konci štoly. Bohužel, měl jsem možnost fotit jen mobilem, tak se omlouvám za kvalitu fotek. Je zajímavé, že i takto malý hrad měl takovéhle zajímavé podzemí, tedy podzemní chodbu, která mohla spojovat dva objekty a zároveň umožnit nepozorovaný únik z jednoho, či druhého objektu. Jarda Hrouda

foto
01

foto
02

foto
03

foto
04

foto
05

foto
06


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)