2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Záhady bzeneckého zámku


Alena Horká, 2007, příspěvky a reakce mailem - dole.


Když jsme s kolegou přicházeli k zámku v Bzenci, žasli jsme nad krásou této jedinečné stavby. Připadali jsme si spíše jako v nějakém anglickém hrabství. Dnešní, původně barokní zámek byl v polovině 19. století přestavěn pseudogoticky. Zámek je již ale po mnoho let nepřístupný, uzavřený a opuštěný.

Bylo kolem 15. hodiny odpoledne, když jsme vešli na nádvoří. Panovalo tu jen tajemné ticho a nikde ani živáčka. Vzápětí jsme však zjistili, že tu nejsme sami… Čekalo nás šokující překvapení! Začali jsme zámek fotografovat a hned na prvních dvou snímcích, které jsem pořídila, ze zadní části zámku, se na nás dívají za oknem historického sídla ve 2. poschodí duchové! A nebylo jich právě málo. Na prvním snímku dva a na druhém dokonce pět až sedm, nelze to přesně rozeznat. Mají lidské obličeje a těla splývají v jakousi mlhovinu. Podařilo se nám tedy zjistit, že ve zdech zámku v Bzenci přebývají četné zámecké astrální bytosti. Co se zde tedy v dávných dobách odehrávalo? Pokusila jsem se něco vypátrat v historických pramenech…

Zámek má ještě další zajímavosti. Celý zámecký objekt a dokonce i přilehlý velký park jsou podsklepené – jsou zde vinné sklepy, dodnes využívané městem Bzenec. Při naší prohlídce vnějších a okolních prostor zámku a parku se všude kolem z větracích šachet v zemi šířila vůně vína a s kolegou jsme si oba velmi přáli ochutnat alespoň nějaký malý vzorek zdejšího bzeneckého vína, když už se v tomto vyhlášeném vinařském kraji nacházíme. Procházeli jsme tedy pomalu parkem a nahlas jsem poprosila, aniž bych co tušila, aby se nám nějaké víno na ochutnání materializovalo! (webmaster: zůstaňte pohodlně sedět, tak horké to není)
A když jsme pak již za několik minut odešli z prostor zámku ven, stalo se něco neuvěřitelného! Ocitli jsme se ve skutečném sklípku na ochutnávce vín. A o tom už podrobněji za okamžik…



Na zámek v Bzenci jsme se vypravili s kolegou Kamilem začátkem července 2007. Byla to toho dne naše poslední zastávka na cestě po jihomoravských zámcích a historických památkách.

Opuštěný a dosti oprýskaný, ale přesto velmi krásný bzenecký zámek, se nám vynořil před očima, jakmile jsme prošli bránou na nádvoří. Nádvoří i budovy kolem zámku jsou využívány nyní nějakou přepravní společností k parkování kamionů a nákladních vozidel. Jiné budovy pak slouží jako sklady vinařských závodů. Dovnitř zámku jsme se nedostali, byl uzavřen, museli jsme se tedy spokojit jen s fotografováním.

Duchové z minulosti

Na prvních dvou fotografiích zámku jsem tedy zachytila duchovní bytosti, které se tu možná zjevují už po staletí. Pozorovaly nás z jednoho z oken ve druhém patře zámku. Na fotografiích jsou patrné obličeje bytostí, ale jejich těla splývají v jedno v nějakém mlhovém závoji. Detaily bytostí jsem si důkladněji prohlédla až doma při zvětšení fotografií na počítači a musím říci, že některé vypadají přímo děsivě.

Obešli jsme pak také okolí zámku a vešli do velkého parku, v horní části byl zbudován ve francouzském stylu a v dolní části v anglickém. Průčelí zámku je situováno do parku. Prošli jsme tedy parkem a vedle větracích komínů do vinných sklepů jsme se dostali na konci parku až k prastaré památeční lípě, staré přes 900 let. Podle ní je také pojmenována jedna odrůda místního vína: Bzenecká Lipka. Ale o historii tohoto památečního stromu se zmíním až v některém dalším článku.

Z historie bzeneckého zámku

Dnešní podoba zámku je již třetí v jeho historii. Původně zde stávala tvrz, kterou postavil Jiří z Kravař v roce 1450 po zániku bzeneckého hradu. Po jeho smrti roku 1466 koupil bzenecké panství Mikuláš Kropáč z Nevědomí. Pak se vystřídalo na panství několik majitelů, jako Žerotínové, Pruskovští aj.

Kolem roku 1600 byla tvrz zbourána a na jejím místě postaven renesanční zámek. Hrabě Erdman Pruskovský pak dal zbourat nemoderní, ponurý zámek a postavil v letech 1709-10 nový, ve slohu barokním.

Po roce 1769, kdy rod Pruskovských vymřel po meči, připadlo panství spřízněnému rodu Dietrichsteinů. František Dietrichtein prodal v roce 1823 bzenecké panství hessensko-kasselskému kurfiřtu Vilémovi II. a jeho manželce Emilii z Reichenbachu-Lesonic. V roce 1844 se stal Bzenec majetkem jejího syna Viléma z Reichenbachu. Ten dal dosavadní zámek zbořit a vystavět nový, v novogotickém slohu. Stavba probíhala v letech 1853-55, majitel se ale zadlužil a nakonec spáchal sebevraždu v roce 1866. Zámek byl přebudován ve stylu tudorovské gotiky, má čtyřkřídlou dispozici bez věží. Vdova po hraběti Vilémovi, hraběnka Amálie bzenecké panství sice spravovala, ale nikdy v zámku nebydlela. Měla dvě dcery. Karolína zemřela v útlém věku, Pavla se po matčině smrti v roce 1913 stala dědičkou, zámek ale prodala v roce 1917 majiteli strážnického panství, hraběti Antonínu Mágnisovi. Ten zámek ale pronajal Vojenské správě jako skladiště léčiv do r. 1923. V roce 1938 byl prodán vinařskému družstvu v Bzenci a od té doby se stal sídlem vinařů. V prosinci 2002 koupilo objekty zámku a přilehlého historického parku město Bzenec. Současný stav budov je ale velmi neutěšený, ovšem město má s objektem velkolepé záměry. Zda se vše ale podaří, to ukáže čas, stojí napsáno na vývěsné tabuli u zámku.

Materializace vína nebo podivná shoda náhod?!

Jak jsem se zmínila o svém přání zhmotnit nějaký vzorek pravého bzeneckého vína na ochutnání, tak se pak začaly dít podivuhodné věci. S kolegou jsme opustili půvabný zámecký park i zámek s tím, že již půjdeme k autu, kde nás čekal řidič a přátelé a pojedeme domů. Odjeli jsme pak od zámku jen o dvě ulice dál a chtěli jsme se ještě zastavit v nějaké místní hospůdce na obědě. Nic k jídlu tam ale neměli, byla to jen nějaká pivnice. Vtom se ale stalo cosi nevysvětlitelného. Uplynuly jen tři minuty, co jsme zámek opustili. Vedle našeho auta zastavilo náhle ve vteřině jiné tmavé terénní vozidlo, vystoupil z něj muž, odemknul vrátka, vedle kterých jsme právě stáli, a zval nás dovnitř do vinného sklípku na košt vína! Vůbec jsme to nechápali, protože jen před několika minutami na zámku jsme si tak přáli víno ochutnat. Vešli jsme tedy do velkého sklepa a ochutnali dvě odrůdy vína -Veltlínské bílé a červenou Frankovku. Vína byla výborná. Pak jsme se s neznámým přívětivým mužem rozloučili a vyšli jsme ze sklepa zpátky na ulici. Muž ale odcházel zároveň s námi, což bylo velmi podivné. Domnívali jsme se totiž, že má ve sklepě ještě nějakou práci. Zamknul ale sklípek a odjel. Přemýšleli jsme o tom celou cestu až do Brna. Kde se tu najednou muž vzal? Dal nám ochutnat víno a hned zase odjel… Přijel snad opravdu jen na okamžik kvůli nám?


foto
Pohled na bzenecký zámek

foto
Povšimněte si zvětšeniny v okně

foto
Celá zámecká zahrada je podsklepena;
potvrzují to i četné větrací otvory v trávě;
vpravo záhadoložka Alena Horká :)

foto
Vinný sklep, kam jsme byli pozváni...
Dvou černých tančících postav na zadní stěně sklepa si však Alena ještě nevšimla...


Tento článek vyšel autorce v měsíčníku MEDIUM.


Můj dovětek:

Ony bytosti, které Alena zachytila na svých záběrech, mohou být tvořeny odlesky skel v oknech. Pravda je, že se málokdy odlesky seskupí do podoby, jaké vidíme na těchto záběrech. Abych takové nejisté efekty vyloučil, snažím se nezapomínat na focení nosit s sebou polarizační filtr, jež takových odlesků zbavuje:)

Materializace vína: To, že jsme šli kolem vinného sklípku a zrovna přijel pán autem a okamžitě nás pozval na košt, bylo skutečně příjemné překvapení, tato materializace vína se tedy kolegyni povedla:)


Reakce mailem 11.11.2007 :)

To, že se paní Horké v Bzenci zjevil vinař a pozval je do sklepa považuji za naprosto NORMÁLNÍ v téhle oblasti Jezdím sem každoročně již asi 15 let a znám pohostinnost i furiantství místních vinařů.. Spíš je problém jim utéci..! A nejenom v Bzenci: Vracov, Vacenovice, Ratíškovice, všude žijí velmi srdeční lidé, kteří vás moc rádi pozvou na skleničku. To, že pak nafotila v oknech zámku NĚCO, nechávám raději bez komentáře a v nejbližší době prohlédnu své fotky z minulých let ...
Přeji hezký den :-)) RK

Reakce mailem 28.3.2010 :)

Moc často nepíšu, ale tento příspěvek z článku o Bzenci mě opravdu pobavil. Je to jak nějaká reklama, nebo názor měšťáka, který se tu s plnou šrajtoflí mihne jednou za rok. Srdečnost a pohostinnost lidí z vesnic kolem Bzence je mýtus, který nebyl tak docela pravdou už v dobách Jana Skácela, natožpak dnes. V době tvrdě konzumní společnosti, kdy jediným motivem všech je zisk. Je taky zvláštní, že paní Horká nic nepsala o placení za víno. To jediné by potvrzovalo určitou nadpřirozenost toho zážitku.
Viz taky http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/orechov
I v Ořechově je ostatně zámek o kterém někteří z místních tvrdí, že měl tajnou chodbu, která vedla daleko, prý až někam k Buchlovu.
Ale i Ořechovský, stejně jako Bzenecký zámek je už zcela zničen a zprostituován novou dobou. To jediné, co z nich teď čiší je smutek, křivda a kolem lidská pýcha a hloupost.

Reakce mailem 9.6.2010 :)

Drazí badatelé!
Náhodou jsem narazila na Váš článek o záhadném Bzenci a jeho zámku. Nutno říct, že jsem se znamenitě pobavila. V tomto městečku žiju odjakživa, takže ho dost dobře znám a ráda bych přidala drobný komentář.
Záhadné astrální bytosti pohybující se za okny zámku (pokud vyloučíme odlesk světla či popraskané a dost špinavé okenní tabulky) bývají nejčastěji bzenečtí mladíci a mladice konzumující nejrůznější látky vínem jen počínaje. Že se badatelům podařilo dostat se do bzeneckého sklepa a ochutnat pravé bzenecké víno poté, co si to tak usilovně přáli, je opravdu záhada největší - ve Bzenci narazíte spíš na problém, jak se sklepu vyhnout. Ještě co se týče místního vinaře, dost pochybuju že by se tajuplně zjevil jen kvůli badatelům. Buď si potřeboval doplnit hladinku (ano, přestože dojel autem) nebo se těšil, jak si na turistech vydělá nějakou tu korunu. Co se dalších informací týče - že je zámek (a celý Bzenec) podsklepený Vám řekne každé malé dítě zde žijící, historické informace o zámku jsou opravdu vyčerpávající (muselo být náročné opsat je z informační cedule před vstupem do zámku) a závěrem bych Vám přála vidět kolik rozevlátých mystických atrálních bytostí se Bzencem pohybuje v obdobé vinařských slavností či prvomájového koštu. S pozdravem a děkuji za příjemné pobavení.
Vaše M.

Můj dovětek:

Kterak badatelé umí pobavit... Věřte že se bavíme s Vámi, já prostě chtěl ten článek Aleny sem umístit, ale nakolik je pro ni typický, natolik i působí neseriózně ve smyslu skutečných badatelů. Každý bádá svým způsobem, jak umí, otázka je pak co lze prezentovat - samozřejmě je nutna úroveň i při bádání, a především pak vyhodnotit objektivní závěry. Článek Aleny jsem tu vložil k mírnému pobavení a ukázce, co lze unáhleně a nebo pohledem někoho, publikovat. A musím ovšem také dodat, že i astrální bytosti v oknech jsou reálné, nejen v zámeckých oknech; ale v Bzenci to mají na zámku pod palcem jednoznačně mladí :)


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)