2002 - 2015
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Podzemní chodby zámku v Litomyšli

Text a foto: Kamil Pokorný

Mezi skutečné skvosty naší země nepochybně patří zámek v Litomyšli. Dokonce i z hlediska podzemního odvodňovacího systému. Připomeňme si však nejdříve stručně jeho historii.


Bývalý, původně pomezní hrad na významné zemské stezce, získal ve 12. století řád premonstrátů. Biskupství, které zde založil Karel IV. zaniklo za husitských válek, kdy město spravoval husitský hejtman Vilém Kostka z Postupic. Ten poté, co se přidal k Zikmundově straně, získal město v zástavní držení. Po stavovském povstání r. 1547 bylo konfiskováno a od Ferdinanda I. jej získali Pernštejnové, kteří provedli významnou renesanční přestavbu zámku. Dalšími majiteli byli od pol. 17. st. Trautmannsdorfové, od konce 18. st. pak Valdštejn-Vartemberkové. Barokní úpravy se dotkly spíše interiérů než exteriérů, které se ponechaly renesanční charakter. Nákladný život panstva však vedl k zadlužení panství a soudní dražbě, ve které jej získali Thurn-Taxisové. R. 1945 byl jejich majetek včetně Litomyšle konfiskován československým státem. Od r. 1999 je zámek na seznamu kulturního dědictví Unesco.

V přízemí zámku je umístěno zámecké divadlo pocházející z let 1796 až 1797. Už jako malý chlapec zde Bedřich Smetana hrával na housle při koncertech šlechtě a obyvatelům zámku. Součástí zámeckého areálu na prvním nádvoří je bývalý zámecký pivovar ze 60. let 16. století. Pivovar je rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany. V současné době je ve spodních prostorách pivovaru Konferenční sál se společenským zázemím. V budově je umístěna rodná světnička Bedřicha Smetany.


Zámek Litomyšl již navštívil pracovně kolega Jaroslav Hrouda v roce 2004, poté domluvil společnou průzkumnou akci s naší společností Agartha, viz stránka SKK a znovu v únoru roku 2006 pro další zájemce o návštěvu zdejšího unikátního podzemí.

Půdorys objektu zámku v hloubce 1 – 3 metry obcházejí odvodňovací chodby – zděné cihlové zaklenuté sběrné stoky, do nichž jsou zaústěny kanalizační šachty z povrchu parku a okolí. Tyto chodby o šíři a výši až necelé dva metry, prochází přibližně ve dvou výškových úrovních. Když jsme zámek navštívili, bylo hodně sněhu a svítilo sluníčko. Proto sníh tál a když jsme procházeli podzemními chodbami a míjeli šachty povrchových poklopů, pěkně nás voda sprchovala. Helmy se tu velice osvědčily, některým i při prolézání po kolenou chodbami nízkého profilu.

Zdejší podzemí je jedinečné, protože by mohlo původně dobře také sloužit jako únikové chodby. Zajímavé je, že vstup do chodeb je proražen skalnatým podložím z rozměrného zámeckého sklepení. Sklepy jsou zaklenuty a zděny lomovým kamenem a dozdívány. Tvoří je několik sálů s vyšším stropem a mnohde vysokým poloměrem valené klenby. Sklepy jsou veřejnosti přístupné jako podzemní galerie. Součástí je i archiv vinotéky.

Návštěva zdejšího podzemí byla pro nás velmi příjemným zážitkem přesto, že jsme za dlouhá léta již prolezli jen různých sklepů a chodeb na desítky kilometrů. Je to tím, že každé podzemí má kromě jiných stavebních detailů a specifik také jinou atmosféru. Sotva nám paní kastelánka odemkla vstup, Jarda jako obvykle vystartoval do temných útrob a už jej nebylo vidět. Za ním se hrnuli ostatní, tak jsem ještě udělal několik záběrů ve sklepních prostorách, aby ostatní nepřekáželi v záběru vstupních prostor chodeb a za chvíli jsem se skalní spojovací štolkou vnořil do vodní chodby za ostatními a sám postupoval chodbami v častém předklonu a snažil se o nějaké záběry. Nahlédněte do zdejšího podzemí se mnou:

foto
Příjezd k zámku s nádhernými freskami

foto
Nádvoří

foto
Vstup do sklepní galerie schodištěm

foto
Kocháme se podzemím i uměním

foto
Objemný klenutý sál

foto
Samozřejmě, že si svítíme pouze sami,
má to větší kouzlo

foto
Jedna skupinovka

foto
Rozsah následujících chodeb nás docela překvapil

foto
Chosse v akci

fotofoto
Další klesání,
Monča netuší že vzápětí
půjde na kolena :)

fotofoto
Naštěstí tu protéká skutečně
pouze dešťová a tající voda

foto
Slyším hluk a vzápětí nacházím
odpočívající kolegy

foto
Ještě svačinku by to chtělo

foto
Nechávám je relaxovat
a pádím fotit dál

foto
Na únikovou chodbu je takováto
úrovňová kaskáda nepravděpodobná.

foto
Nenechte se mýlit záběrem,
většinou tu musíte být v předklonu

foto
Připomíná mi to Znojemské podzemí,
kde člověk v předklonu už chodby prolítává,
jen aby se mohl konečně
v nějaké šachtě zase narovnat

foto
Krásný podzemní svět zámku Litomyšle,
spádová chodba

foto
Skoro by se hodily holinky,
ale v kanadách jsem to přežil taky

foto
Kamenná část chodeb

fotofoto
A zpět průrazem do sklepení


Bylo by zajímavou atrakcí pro veřejnost, kdyby se zdejší podzemí třeba na jeden víkend zpřístupnilo s vybavením návštěvníků půjčovanými helmami a vlastním světlem podobně jako ve Slavonicích. Tuto akci společně se Speleoklubem Kladno plánujeme. Je škoda, když je pevné a stabilní bezpečné podzemí před veřejností trvale uzavřeno. Proto chceme zahájit letošní sezónou sérii zpřístupňovaného zámeckého podzemí pro veřejnost, Litomyšlí a Valticemi počínaje. Až to bude aktuální a konkrétní, najdete informace na těchto stránkách.


K dobrému přikládám z Litomyšle pověst o očarovaném zámeckém pokoji:

Očarovaný pokoj

Jeden ze zámeckých pokojů, nacházející se v jižním křídle zámku, byl po léta očarován. Nikdo v něm nechtěl přebývati, neboť se v něm za noci ozýval šramot, jako by v něm kdosi neviditelný tápal, vrážel do nábytku a jej přestavoval.

Jednou zavítal do zámku zchudlý šlechtic a žádal, aby ho nechali v zámku přes noc. Pán zámku, jemuž nebyl host právě po chuti, nařídil komorníkovi, aby ho sice dobře pohostili, ale aby ho dali spáti do očarovaného pokoje.

Host si liboval, že by tak dobře pohoštěn, a v duchu si již shledával důvody, jak by mohl svůj pobyt na zámku prodloužiti. Ulehl na měkké, pohodlné lůžko, usnul spokojeně.

Tu, když uhodila dvanáctá hodina, uslyšel vedle sebe mocnou ránu. Vyskočil poděšeně z lože, upřel oči do tmy. Širokým oknem padal do komnaty měsíční svit, takže si mohl prohlédnouti všechny kouty. Nespatřil nikoho, nábytek v pokoji však harašil dále, jako by jej někdo postrkoval.

Nocležníka pojala smrtelná úzkost. Chtěl volati, měl však hrdlo jako zadrhnuté. Vtom se ozval pokojem hluboký, dunivý hlas:

„Saecula saeculorum!“

Host vyskočil z postele, vyběhl z pokoje jako divý. Za ním v pokoji se ozvalo žalostné zasténání, i vzbouřil host sloužící, vyčinil jim i jejich pánu, že si s ním ztropili tak krutý žert, a ještě za noci opustil zámek.

Od té doby se i sloužící vyhýbali tomuto zámeckému koutu. Pokoj zůstával uzamčen, nikdo do něho nevstupoval, ba báli se do něho i pohlédnouti.

Uplynulo sedm let od této příhody. Na zámek přišel žebravý mnich. Vyprosil si milodary, žádal o nocleh. Nabídli mu místo v čeledníku.

„Spávám na zámcích v pokojích pro panstvo,“ řekl mnich uraženě.

„Litujeme,“ pravil komorník, „že tu právě nemáme místa. Jen jeden pokoj, krásně zařízený, máme tady prázdný, v tom však již po řadu let straší.“

Mnich si dal vyprávěti příběh zchudlého šlechtice a pak se rozhodl, že děj se co děj, ztráví noc v očarovaném pokoji.

Lehl, bránil se spaní, leč spánek ho brzy přemohl. O půlnoci ho zburcovala prudká rána. Pokřižoval se, otázal se nebojácně: „Čeho sobě, duchu, žádáš? Pykáš-li za své provinění, sluha Páně ti ochotně pomůže zbaviti se kletby!“

Duch neodpověděl, jen zhluboka vzdychl a temným hlasem pronesl opět latinská slova, jak činí kněz při mši u oltáře:

„Saecula saeculorum!“

„Amen!“ odpověděl mu mnich. V tu chvíli se rozlehl komnatou radostný výkřik a vřelé poděkování:

„Bůh ti zaplať! Jsem vysvobozen.“

V pokoji ihned ustalo hlučení a klepání a mnich spal v klidu do bílého rána. Od té doby se v pokoji nic strašidelného neozvalo.

---

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.


ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2017

Již přes 15 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)