2002 - 2018
Návštěvnost:
2008-2015: 560172

Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz


Naše sdružení:
Průzkumy a akce:
Publikace:
Kamilovy další weby:
Zajímavé weby:
Spřátelené weby:


Reklama:

Slavonice

Slavonické podzemí je pro mnohé lákadlem a pro mnohé zůstává především záhadou. Především kdo zde budoval rozsáhlý odvodňovací systém štol ve tvrdém podloží?

Uveďme si nejprve, co říkají samotné stránky Slavonic:

Město Slavonice se řadí svou bohatou historií k nejpřednějším v České republice. Jen málokdo z nezasvěcených však ví, že pod převážnou většinou domů na Dolním a Horním náměstí tohoto města se rozprostírá poměrně členitý a doposud ne zcela zmapovaný systém středověkých podzemních chodeb.

Část podzemí je v létě přístupná pro návštěvníky - v červenci a srpnu denně. Kontakt: Stavební huť Slavonice, tel: 384493805, mobil: 605906333, e-mail: slavonice@atlas.cz. Přesto je potřeba mít na paměti, že se jedná o systém často úzkých a nízkých, de facto odvodňovacích kanálů a štol, takže návštěvu je možné doporučit pouze odvážným ...

Historie podzemí

Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 12. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy. Nejprve byly vyhloubeny sklepy (lochy), dnes tzv. druhé patro sklepů, které jsou užší chodbové, s výklenky pro sudy nebo řemeslnou činnost (textilní výroby, jirchářství, zpracování masa). Později byly tyto sklepy propojeny chodbami, tzv. nejnižší patro podzemí. Tato část podzemí vznikala v období, kdy se začaly sklepy zaplňovat vodou a měšťané se potřebovali této vody zbavit. Chodby mají různé profily podle toho, zda se jednalo o chodbu hlavní nebo poslední připojovací. Hlavní chodba je relativně prostorná, pravidelného průřezu ve tvaru obdélníku a stěny jsou hladce opracovány, v podlaze je odvodňovací žlábek. Další chodby mají profil oválný, mandlový nebo trojúhelníkový (s vypouklými stranami). Poslední připojovací chodby jsou již spíše pouze průlezy nebo průrazy do sklepení pod domy. Při sanačních pracích byla některá tato hrdla rozšířena, aby podzemí bylo vůbec možné vyčistit. Místy jsou na stěnách zachovány záseky po těžbě a otvory po klíncích. V některých partiích jsou po stranách vytesány malé ústupky pro uložení kahanů nebo větší kapsy pro louče (se stopami vypálení). Dno chodeb je místy rovné se spádem, místy stružkovité, často je ve dně vysekán úzký kanálek pro odvod vody. V místech křížení chodeb, ale i jinde, jsou vyhloubeny jímky, hluboké až 1 m, které sloužily k usazování splavovaného písku. V některých sklepech jsou studny, hluboké 4 až 5 m. Se svou celkovou hloubkou 11 až 12 m jsou stejně hluboké jako studny na náměstích. Průměrná výška profilu chodby je jeden a půl metru, šířka čtyřicet až šedesát centimetrů.

Chodby jsou stejně jako lochy vytesány ručně želízkem a kladivem, ještě bez použití střelného prachu, často ve velmi tvrdém rulovém skalním masívu. Práce prováděli pravděpodobně horníci z Jihlavy. Chodby sloužily k odvodnění lochů. Odváděly spodní vodu a prosakující vodu z nedalekých umělých nádrží na povrchu do jižního hradebního příkopu. Tehdy byl příkop hluboký od vrcholu hradeb asi sedm metrů.

Řada indicií (uspořádání, členitost propojení, čistící přepady a jímky) nasvědčuje tomu, že systém plnil i další funkce. Určitě byl zdrojem pitné vody pro obyvatele města v době nebezpečí, ukrytým před zraky nepovolaných osob.

Po určité vzdálenosti - 40 až 50 m od sebe - byly těžební jámy pro vynášení výkopků při těžení chodeb. Těžební jámy byly po provedení prací zastropeny velkými kamennými deskami osazenými do drážek ve skále nebo na kamennou obezdívku. Spáry mezi deskami (někdy ve dvou vrstvách) byly pečlivě vymazány žlutým jílem. Na deskách jsou položeny kameny, teprve výše je celý prostor šachty dosypán drobnějším materiálem.

Zjednodušeně řečeno byl problém se zatopenými sklepy důvodem pro vybudování labyrintu odvodňovacích chodeb, který propojuje téměř veškeré sklepy domů na Dolním náměstí. Druhý systém vznikl na Horním náměstí. Oba systémy jsou na sobě nezávislé. Můžeme z jistotou tvrdit, že podzemí je důkladně promyšlené důlní dílo, které bylo budováno postupně, tak jak se objevovaly problémy se spodní vodou a dokončeno bylo pravděpodobně v době největšího rozkvětu města v 16. století, kdy ve městě dochází k přestavbě domů v renesančním stylu, která již ne vždy respektuje původní zástavbu města. Vedle gotických sklepů jsou o patro výše vyhloubeny nové renesanční sklepy, tzv. první patro, místy opatřené portály s datováním do 16. století.

Během následujících dvou až tří století byl systém i nadále udržován v částečné funkčnosti. Později, v důsledku zániku hradebního příkopu, docházelo k postupnému zanášení chodeb. Zanesením odvodňovacího systému došlo k zaplavení nižších pater sklepů a stoupání hladiny spodní vody. Podle archeologické zprávy došlo k úplnému zanesení systému a zaplavení části sklepů v 19. století. Potopa v 70. letech 20. století měla za následek zaplavení i některých sklepů renesančních. V 70. letech se o podzemí zajímal nadšenec pro místní historii a učitel dějepisu na slavonické základní škole Josef Střecha. S dětmi prošel část podzemí v muzeu a na faře v nejvyšší části systému, která nebyla úplně zaplavena a zaznamenal to i do své knihy.

Různými průzkumy (hydrogeologickými, geologickými, archeologickými) a zaměřováním byly v r. 1993 zahájeny práce na sanaci a zmapování podzemí. K samotnému pročištění, odstranění závalů a statickému zajištění stropů chodeb v místech jejich narušení se přistoupilo v roce 1993. Práce byly zadány firmě Stavební huť Slavonice, která se čištěním a zabezpečováním podzemí zabývá dodnes. Již po prvních vyčištěných metrech chodeb bylo zřejmé, že se bude jednat o velmi namáhavou, výhradně ruční práci s obtížnou dopravou nánosů bahna a písku na povrch terénu z velmi úzkých stísněných chodeb, zaplněných nánosem často až do čtyř pětin původní výšky. Představy o alespoň částečném použití malé mechanizace se nesplnily pro velmi časté zakřivení, malou světlost a značnou drsnost stěn chodeb. Po odstranění nánosů z chodeb bylo provedeno jejich zaměření. Dnes známá prozkoumaná část podzemí měří 1375 metrů a nalézá se v hloubce 4 - 7 metrů pod povrchem terénu. Po vyčištění došlo k odvodnění a vysušení sklepů, postupnému snížení vlhkosti zdiva a zpevnění podzákladí domů. Bylo ověřeno, že chodby mají díky spádu velmi dobré přirozené větrání (rula zvětrává na jílové minerály, které jsou pevné, když jsou suché).

Systém na Dolním náměstí dnes funguje stejně jako ve středověku. Samospádem odvádí vodu novým odvodňovacím kanálem, který nahradil funkci zaniklého středověkého hradebního příkopu, do Slavonického potoka. Tímto se podstatně snížila hladina spodní vody . Systém na Horním náměstí se v současné době zkoumá a hledá se možnost jeho odvodnění.

Podzemí se svou tajemnou minulostí ukrývalo stovky let různé, nejen pro město cenné historické důkazy o životě zdejších obyvatel. Protože se nedochovaly žádné písemné doklady o jeho vzniku, byla historie podzemí poodkryta díky práci archeologů.

PROHLÍDKOVÉ TRASY SLAVONICKÝM PODZEMÍM

Slavonická firma Stavební huť zpřístupňuje část podzemí pro veřejnost od roku 1998. Vybrat si je možno ze dvou prohlídkových tras, podle jejich náročnosti. K první trase se vchází z domu č.p. 480 na Dolním náměstí (mázhaus cukrárny) připojovací chodbou k hlavní štole. Tato páteřní štola vede z podzemí pod Panským domem a odvádí spodní vodu z podzemí na severní straně náměstí. Přibližně v místech kašny systém odvodňuje příčnou chodbou i jižní stranu náměstí. První rozšířené místo na trase je v podzemí domu č.p. 481, druhé před domem č.p. 460 na protější straně náměstí, kde je výstup z prohlídkové trasy v mázhausu tohoto domu. Délka trasy je 130 m, průměrná výška chodeb 1,5 m, šířka 40 - 60 cm. Tato trasa má tři zastávky s průvodcem, doba prohlídky přibližně 20 minut. Trasa je osvětlena.

Stejnou připojovací chodbou z domu č.p. 480 se vchází i do druhé prohlídkové trasy. Pokračuje se páteřní chodbou nahoru okolo podzemí domů č.p. 479 a č.p. 478 přes podzemí pod Farou a Muzeem až pod Panský dům. Z podzemí pod Panským domem se pokračuje stejnou trasou zpět. Prohlídka se napojí na trasu první a končí výstupem v mázhausu domu č.p. 460. Délka trasy je přibližně 300 m, výška chodeb 1,5 m, šířka 40 - 60 cm. Trasa má sedm zastávek s průvodcem, doba prohlídky 50-60 min. Trasa není osvětlena. Je však nutné podotknout, že tato trasa je velice náročná, a proto je dobré zvážit své schopnosti.

Po cestě na obou trasách jsou vidět původní kamenné obezdívky těžebních míst, vodní jímky a záseky pro ukládání svítidel. Cihelné zdivo je nové a souvisí se sanacemi prováděnými současně s čištěním a mapováním podzemí. Odbočky na obou trasách jsou zajištěny mřížemi nebo končí v nepřístupných podzemních kobkách. I přes to, že slavonické podzemí svými rozměry profilů chodeb patří mezi nejmenší v naší republice, není zásadou, že jsou určeny pouze štíhlým návštěvníkům. Důkazem je prozatímní rekord největšího odvážlivce o výšce 215 cm a 130 kg živé váhy při soukání podzemím z roku 2001.

Prohlídky podzemí:

červenec a srpen denně od 9 do 18 hodin, červen a září jen pro skupiny po telefonické objednávce zajišťuje Stavení huť Slavonice, Nádražní ul. 298, 378 81 Slavonice, tel/fax. 0332- 493 803 (384 493 805), mobil 0605 906 333, e-mail: slavonice@atlas.cz

Tolik Slavonické oficiální stránky.

Slavonické podzemí jsme navštívili s Karlem Pokorným a Jardou Hroudou z Prahy, Byli jsme příjemně nadšeni rozsahem i zachováním tohoto dokumentu o lidském umu a úsilí, i mladými a do podzemí velice nadšenými průvodkyněmi, které nám umožnili vstup i do míst, kam by běžného návštěvníka opravdu nenapadlo lézt, neboť většina zdejších štol je úzká, mnohdy musíte jít "stranou" abyste se protáhli, a občas následuje úplné snížení stropu a průlez části ve dřepu a ještě bokem, nebo proplazení se a místy překonání výškových rozdílů. Tedy něco pro opravdové šílence.

Rádi bychom i zde pomohli detekovat další fragmenty odvodňovacího systému a jiných podzemních prostor, především nesouvisejících s nyní zkoumaným systémem štol, než se samy začnou ohlašovat viditelnými propady a havárijemi. Zřícení staré klenby v netušených prostorách v dnešní době přívalových dešťů, začíná být stále hrozivějším a aktuálnějším problémem a ve Slavonicích, nacházejících se blízko hranic, vzhledem k historii, rozhodně nebude městské podzemí tvořeno a zastoupeno pouze odvodňovacím systémem.

Těšíme se, až do Slavonic z dlouhé chvíle zavítáme, nadetekujeme větší množství chodeb a nabídneme spolupráci a bezplatný průzkum, což každé město i vesnice obyčejně přivítají.

Pokud by vás zajímaly podrobnosti našich průzkumů v této lokalitě, kontaktujte nás.

Uvítáme i vřelou spolupráci se zdejšími psychotroniky, senzibily a proutkaři, s nimiž bychom rádi výsledky našich měření konfrontovali.

Slavonice skrývají více, než se na první pohled zdá.

foto
Letecký záběr na centrum Slavonic
(někde z netu snad, špatná kvalita snad omluví neuvedení autora protože není znám, nebyl uveden)

foto
Na první pohled normální, byť nádherné náměstí. Ale projděte se po něm s virgulí.
Zblázní se vám v rukách. Prochází tudy velké množství štol.

foto
Návštěvníci přístupného okruhu si oblečou návleky proti ušpinění,
my už přicházíme ve svých kombinézách šitých na míru.
V podzemí je pohodlí důležité. A do plazivek je kombinéza nenahraditelná.

foto
Vstup do přístupného návštěvnického okruhu

foto
Prvně prjděte šablonou a pokud se protahnete, je pravděpodobnější, že
ani ve štolách se nezaseknete. Běžně tam prý prolézají i těhotné
a proleze prý úplně každý, pokud jej neblokuje strach.

foto
Vstup do další části

foto
Základní okruh pro běžnou veřejnost - štoly tu mají rovný
nenáročný charakter, ale předklonu se vyhnou jen děti.

foto
Některá místa byla zpevněna cihlami

foto
Obdelníkový profil štol není pravidlem všude.

foto
Jakmile jdete mimo hlavní trasu, štoly se klikatí, mění výšku...

foto
Mění dokonce i úklon.

foto
Dostali jsme se k nějakému zamknutému výstupu, úzkou štolou vlevo

foto
A došli jsme k betonovým bazénům

foto
Místy člověk musí po kolenou

foto
Prolézáme k další části soustavy štol

foto
Zajímavý profil

foto
Jarda je uřícený a pozadu, nezvládá...

foto
Toto je část druhého okruhu pro odvážlivce

foto
Jedno místo k zastavení a narovnání, za zábradlími je čistá
zelená voda, do které když posvítíte...

foto
Cestou nás provází známé přízraky energií a vodních par...

foto
Zde jeden právě prolétl mezi zdmi k východu

foto
Zde bývá poslední zastavení a rozloučení s návštěvníky,
tedy před jejich vystoupání po schodech k východu

foto
Tudy se sem přichází

foto
Tudy lze dále pokračovat, což jsme nemohli vynechat, ovšem
bez fotodokumentace, protože objektiv se tu orosil po následujícím snímku:

foto
Průvodkyňka, nebo snad krásný přízrak?

foto
Část odvodňovacího systému štol



A tlačítkem HOME zase rychleji nahoru na stránku :-)



ZPĚT o stránku

Pokud víte o starém sklepu, krytu, paranormálních jevech, silových místech, >>> kontaktujte nás...
Pokud chcete změřit škodlivé geopatogenní a psychosomatické zóny, elektrosmog přesnými přístroji do 18 GHz, nebo termokamerou zjistit tepelné úniky z neznámých prostor, nabízím Vám osobní služby >>> www.elektrosmog-zony.cz
Pokud se více zajímáte o staré chodby, navštivte náš odbornější web: www.starechodby.cz
Badatelská společnost Agartha

webmaster, texty a foto: Kamil Pokorný
© 2002 - 2022

Již přes 20 let bádání, lezení, focení, psaní a programování pro vás :-)